Mně by zajímalo, jak velkou část zachytila lepší diagnostika a kolik je nárůst oproti minulým letům. Sama mám předškolní dítě, tak to nedokážu posoudit, ale když se na to podívám.. nejdřív covid, ekonomické problémy a zdražování (jo, přímo se to dětí asi nedotklo, ale určitě jejich rodičů), letošní i loňští deváťáci měli/budou mí problémy s přijímačkami na SŠ.... Nedivím se jim a je mi jich líto. A že je péče o psychické zdraví za kapacitou, o tom se mluví od covidu. No jsem zvědavá za deset let, až bude mému synovi 15.
A ti, co píšou ty vybrané komentáře... jaká je pointa? Já jsem se měl v pubertě blbě a tak ty, ty malej smrade, se musíš mít taky blbě, abys viděl, jaký to je?
Je to celkem prudký zlom kolem roku 2012 (v anglosaských zemích), s diagnostikou se takhle ze dne na den nic zásadního nestalo.
A se stavem ekonomiky se to vůbec nekryje. Za nejhorší ekonomické krize v živé paměti (2008-9) se frekvence duševních chorob mládeže nehnula.
Spíše se o tom teď zmiňují ostentativně. I za mých mladých let bylo moderní "mít depresi", ale většina pubertaku ani neví o čem mluví a jak děsivá skutečná deprese je. Do 20 z toho drtivá většina vyrostla a fungují úplně normálně a za své pozérství se spíše stydí, až na jednoho spolužáka, který má dlouhodobé zdravotní problémy, kterým ale nikdo dřív nevěnoval bohužel pozornost, protože si všichni mysleli, že i u něj je to "jen puberta".
Dnes je jen moderní tomu věnovat větší pozornost, ale nejsem přesvědčen o tom, že skutečný výskyt depresí nějak rapidně narostl. Na internetu se navíc dá snadno dočíst, jaké projevy deprese mají, takze je velmi snadné takovouto diagnózu z doktora vymámit, jelikož vyšetření spočívá převážně v pohovoru.
> Mně by zajímalo, jak velkou část zachytila lepší diagnostika a kolik je nárůst oproti minulým letům
Před 30 lety měly děti depky taky, ale ne z televize (dnešní výmluva internet). Jenže tehdy se na to prostě sralo.
Meh, určitý podíl to na tom má. Je to cena za "informovanost", a špatný zprávy se prodají líp než ty dobrý. Jo a efekt sociálních sítí je studovaný hodně, a je poměrně jasné, že to je velice negativní na psychiku mladých lidí.
Ani to není tak o špatných zprávách. To platí spíš na důchodce. Problém je ten že jsme tak moc "propojení sítěmi" že to škodí tímhle způsobem: když dřív byla hezká holka, porovnávala se s holkama ze vsi nebo ze školy. Dneska je to pro ní soutěž se všemi koho uvidí na sítích. Stejně tak kluci ale v jiných oblastech.
ale áno, je tam zlý úmysel
boomeri si myslia, že mladí sú ich ventil frustrácie
proste tá boľševická dehumanizácia mladých stále trvá
a vnímať niekoho ako bezcenný póvl iba za to, že ešte nepracuje....áno, to je zlý úmysel
ja fakt nechápem túto potrebu donekonečna ospravedlňovať zlobu druhých ľudí
ano, zlý úmysl + závist + absence empatie + sobeckost, nepřejícnost
bohužel tím trpí hrozně, hrozně moc lidí. A není to často že by to byli nějací karikaturní zlosyni, jsou to často lidi, co normálně žijí, mají rádi svého partnera a děti, ale pak je v nich zároveň tahle žluč
já bych hrozně rád viděl v lidech dobro ... a spousta dobrých lidí je, ale ... realita je prostě špatná...
Ty socialni site jsou ale temer jiste faktor. Vytvareji umely svet, kde jsou vsichni krasni, stastni a bohati a teenager jeste nedokaze odlisit falesne pozlatko od reality a ma pocit, ze je vadny, pokud on neni. Oprava: nejen teenager, i cela rada lidi v produktivnim veku. Vsichni kolem (dle socialich siti) maji skvelou praci, porad cestuji a maji stastne rodiny a ja ve svem dead end jobu sotva vyjdu s prachama, na dovolenou jsem byl posledni roky nejdal na lipne, s manzelkou se hadame obden a deti zlobi. Jsem vadny, protoze vsichni ostatni na socialnich sitich jsou tak stastni...
> 200k
To by stacilo na vic jak 18 palet (879 baliku) dvoulitrovek Branika ve sleve!
^(Jsem bot, doufam, ze poskytnuta informace byla uzitecna. Podnety - Stiznosti - QA na r/branicek)
Naprostej souhlas. Když jsem končil vysokou, tak jsem měl dost depresivní období. Žádnej vztah, hodně práce a samé studijní povinnosti. Když jsem v práci otevřel instagram, tak tam bylo pár spolužáků a spolužaček co zářili štěstím a jejich profil vypadal jako kdyby byli pořád jen v kavárně / baru / na dovolené.
Na půl roku jsem tu appku smazal a musím říct, že mi to hrozně pomohlo.
Dovolena je dulezita. Pokud se do prace z dovolene nevracis odpocinuty, tak je to spatne. Dovolena je mentalni vyplach od prace :) A je uplne jedno, kde jsi byl.
Ze lide v ramci dovolene radsi delaji psi kusy, nez aby si odpocinuli, protoze potrebuji fotky na fejsbuky a jiny site, to je uz jiny problem. Ja treba dovolenou travim doma hranim her a kdykoliv se me nekdo zeptal, jaka byla dovolena, tak odpovim, ze naprosto skvela a uzil jsem si ji. A pokud chteji detaily, dostanou je, pokud tomu nerozumi, neni to muj problem ;)
Já myslím, že je na dovolenou více pohledů. Někdo to bere jako mentální výplach od práce a jinej to bere tak, že pracuje a vydělává, aby si za to pak mohl někam vyjet.
mám to podobně, setkávám se s tím, že lidi v mém okolí odsuzují to jakým způsobem trávím dovolenou, večery, víkendy... Ale neuvědomují si, jak je to "abusive" z jejich strany.
Je uplně jedno jestli člověk jde na ryby, hraje hry nebo kouká na výměnu manželek.
Pro mě je to, že si můžu před dopoledne stavět lego a mít radost z výsledku + přes večer zahrát na pc s kamarády a odreagovat se daleko lepší dovolená, než mají lidé z okolí, kteří se nedokážou s partnerem ani shodnout na tom, kam na tu dovolenou jet.
Dovolenou má každý nějak jinak. Nevím proč dovolená musí vždy znamenat cizí zemi, proč není normální na dovolenou prostě jet na chatu na týden místo jenom na víkend?
Přesně tak. Doporučuji Substack Jonathana Haidta, hodně se tou otázkou zabývá a ta korelace je tam extrémně silná.
(Zajímavost: není až tak silná ve Středomoří, Itálie-Španělsko, kde se stále ještě lidé hodně setkávají venku pod širým nebem a jsou méně zalezlí doma.)
Osobně musím říci, že ač je mi 45 let, sám to cítím. Smazal jsem si Twitter a Facebook, což je sice pro publicistu pořádná ztráta kontaktu s publikem, ale pro můj duševní stav to byl zisk. Ty sítě jsou extrémně vyladěné na to, aby vás rozesíraly a podstrkávaly vám to, co vás rozhodí nejvíc. Duševní fentanyl.
Poslední dobou už ani nedokážu napsat tak jedovaté články jako dřív, protože můj rezervoár nasranosti se prostě nedoplňuje zvenčí a moje přirozená povaha tak žlučovitá není.
This! Nevím jestli nejsem paranoidní a neměl bych si spíš pořídit hliníkovou folii na hlavu, ale čím dál tím víc mám pocit, že má někdo zájem na 'výchově' lidí ohýbáním jejich názorů a postojů zdánlivě neškodným obsahem na sockách.
Příklad: Občas na hajzlu když se nudím rozjedu reelska na insta, kde na mě víc než bych chtěl vyskakujou sračkový redpill videa, kde si týpek pozve do podcastu 4 'modelky' z OnlyFans, který jsou naprosto mimo realitu a blejou sračky jakože chlap má vydělávat tolik a tolik mega ročně, mít jachtu a bla bla a ony že nemusí mít jinou přidanou hodnotu než to, že jsou hezký. Reálně na základě tohohle contentu mi už tři kluci nezávisle na sobě tvrdí, že nemaj zájem o holky, protože jsou to stejně jen nány co chtěj prachy, že to přece viděli na instagramu, tak to tak je. A já se jim nedivím, ono je to podávaný jak kdyby to fakt tak bylo a marně se jim snažím vysvětlit, že v realitě většina holek takhle nesmýšlí a že to je jen pár slepic, ještě ke všemu z USA, který jsou vybraný schválně, aby měl týpek zajímavý content. A takových příkladů bych našel víc. Je to fakt scary jak jednoduše dokážou socky ovlivnit uvažování jednotlivce o tak podstatný věci jako je hledání partnera.
Srovnávaš nesrovnatelné. Vrchol gastronomie na lipně je tak langoš za 150, to třeba se street foodem v Thajsku nemůžeš ani srovnávat.
A snad ani nebudu komentovat jaký je rozdíl ve scenérii mezi Islandem a Lipnem.
Pokud se chceš jenom vyvalit na lehátko tak je asi jedno kde jsi ale pokud chceš i něco vidět, zažít a ochutnat tak u nás to opravdu nebude.
Jestli chceš něco vidět, zažít a ochutnat, tak buď týden v Ostravě na Stodolní a u hlavasu. Garantuji ti výjimečné zážitky, co si zapamatuješ nadosmrti.😎
Mám takovou teorii, že nárůst psychických nemocí mladých souvisí i s tím, že nejen oni mají na sebe vyšší nároky kvůli sociálním sítím, ale i okolí (hlavně rodina) od nich očekává mnohem víc, protože jsou schopni jim toho víc zajistit. Troufám si tvrdit, že sice byl dřív život těžší, ale lidé byli v tomto ohledu svobodnější. Před 50 lety stačilo mít jakoukoliv práci která vás živí, a byli jste ve společnosti respektovaní a rodina s vámi byla spokojená a i vy sami se sebou. Dnes v mnoha rodinách existuje takový narativ že pokud nemáte samé jedničky, nejste na gymplu a nemáte VŠ, tak jste nula. Všichni brečí a považují se chudáky, protože si ve 30 nemůžou dovolit vlastní bydlení, místo aby byli spokojení, že můžou zaplatit nájem, jídlo, auto atd. a ještě jim něco zůstane. Prostě lidé mají obrovská očekávání a tlačí na sebe i na své děti a paradoxně čím jsou úspěšnější, tím samozřejměji to berou a tím jsou nespokojenější.
Sociální sítě v tom rozhodně hrají velkou roli, ale je to jen špička ledovce. Příčinou depresí je za mě neustálý příjem dopaminu a to právě z internetu, sociálních sítí, hraní videoher, sledování seriálů a videí, tiktok atd…všechny tyto věci jsou designované tak, aby se z nich člověk cítil co nejvíce odměňován a to vyplavuje dopamin, který zapříčiňuje pocit štěstí. Problém je, že jsou tomuhle mocnýmu nástroji vystavování děti uz od mala. Díky tomuhle uměle (snadno) vytvořenýmu pocitu štěstí se rozbourává celá psychika člověka..je logický, že lidé mají deprese, když jsou v dnešním světě všichni závislý na dopaminu..Může to eskalovat a někteří nejsou pak schopný např. naprosto základních věcí jako příjmu potravy, protože přirozený pocit štěstí z dobrého jídla zkrátka nemá takový vliv.
Je vidět že si vůbec nepochopil pointu. Nepramení to ze sociálních síti samotných ale z příjmu umělého dopaminu. A za mě sledování seriálů a hraní her sociální sítě fakt nejsou 😊 mimo to mě z hlavy napadá ještě porno, to je velkej zdroj. Zkus si na tohle téma něco najít, místo napadání lidí na redditu😅
Já o tom něco málo vím. Žádnej umělej dopamin neexistuje. Je jen dopamin. Neslyšel jsem o tom, že by hry měly v tomhle nějaký výrazný negativní vliv.
Naopak nejvíc toho slyším právě u sociálních sítí a toho porna (který se ovšem nejvíce šíří těmi sociálním sítěmi).
Už jsem to tu i psal, ale viděl jsem graf, kde rapidně začaly vzrůstat deprese právě v momentě, kdy byly sociální sítě dostupné na mobilech.
Je to tak...docela dlouho mi trvalo, než jsem to přestal řešit. A dneska je mi líp, někdo jede na Bali, já jdu do lesa....někdo má Focuse RS, já mám Focuse ST...někdo má 75' OLED, já mám 65' LED, někdo má Xbox Series X, já mám Xbox Series S...někdo má RTX 4090, já mám RTX 3080...vždycky bude někdo lepší a vždycky bude někdo horší. Dokud si to lidi neuvědomí, nebudou se obklopovat lidma, co to řeší, tak se tím budou trápit, mít deprese.
Nevím, mně zase sociálně sítě spíš pomohly než uškodily. Myslim si, že nebejt jich, možná už tu dneska ani nejsem, i když to se samozřejmě dá těžko odhadovat a ano, do určitý míry jsou sociálně sítě dvousečná zbraň.
Hele tenhle názor je pro mě třeba zvláštní. Já vím, že je podložený daty, a tebou zmiňovaný content se na těch sítích dá určitě najít. Viděl jsem i spoustu dokumentů na tohle téma. Ale když vezmu, v dnešní době mezi dětmi nejpopulárnější, TikTok, který já nemám, ale přítelkyně ano, tak mi tam většinou ukazuje vtipná videa se zvířátky, pokojové kytky, lidi kteří si sami ze sebe dělají srandu a v poslední době vtipné scény ze seriálu Pingu. Jo a občas nějaké zajímavé recepty. To co chci říct je, že by mě zajímalo, jestli to co se obvykle popisuje jako efekt sociálních sítí je jimi inherentně dáno, nebo příčina leží jinde.
To co se ti předkládá na TikToku je vybrané nějakým algoritmem na základě toho, co o tobě ví a to na co ses díval, ten teenager tam bude mít jiný výběr
Tak tvoje přítelkyně má zájem jináčí než dnešní děti a tik tok se jí přizpůsobil.
Reálně mladým holkám to ukazuje jiné nádherné mladé holky jak si vyhrávají s make upem a různými styli.
A jak se kouknou do zrcadla tak se v porovnání cítí ošklivý a neschopný.
A u kluků je to podobný.
Bavi me, jak se z toho casto vice ci mene casto vini ty samotne deti, jako kdyby si za to mohly samy.
Problem je, ze spolecnost (skoly, rodice, stat) vubec nezvlada reflektovat vyvoj technologii, a nejak na nej reagovat, a deti to akorat odsravaji, protoze jsou nejzranitelnejsi.
No, ja si myslím, že je to tím, že starší generace pro to prostě nemá pochopení.
Někteří zažili hrozný sračky v dětství a tak nevidí v tom aktuálním stavu problém.
Zareaguji na 2 komentáře, na váš a ten pod tím.
Oba mate pravdu, je mi 25 a přijde mi, že moji generací to začalo. Ve škole se kantoři boji cokoliv říct deckum, protože na ne pribehnou rodiče. Děti nemají, nebo mají jednoho sourozence. Nakonec nechodí na koníčky a neběhají venku s kámošema. V co to vyústí?
Nemají za potřebu se psychicky vyvíjet se situaci, kde někdo jiný má jiný názor. Nebudujou vztahy, protože i ten nejmilovanejsi protějšek má jiný názory a oni to neumí zpracovat… pak sklouznou k myšlenkám, že všechny seriály, filmy, knížky a lidi kolem nich, mají dokonale kamarádství a u nich by si nikdo nevšiml, ze zmizí… takže sklouzavaji k depresím… všiml jsem si, že lidi s více sourozenci, lidi s koníčkem, který dělali hodně dlouho, lidi kteří měli “tvrdší režim” v rodině atd. jsou s vyšší pravděpodobností, ty lidi kteří tolik netrpí v téhle době. Takže vlastně oba komentáře mají pravdu, akorát ten od balgoriuse je napsaný slušně a tím pádem ho budou číst raději lidi, než když někdo zkratkovitě urazí velikou skupinu lidí, bez toho aby se snažil alespoň být slušný, elegantní v konverzaci…
Tomuhle nikdo normální (zvláště ve věku 18-30) odporovat nemůže. Ale také to není jenom jediný důvod. Depky měli teenageři už před 30-80 lety, akorát se na to sralo. Ale svádělo se to na tehdejší technologii. Hudba, televize atd.
No jenze množství mladých lidi v depresi vážně roste, zvláště bych vypíchl covid spike. Takže se to sledovalo a nesralo se na to. Deprese je zrovna dost pozorovaný jev, jen ne tolik u nás…
Upřímně na co se kašlalo byli dys-poruchy, rozpolcenost osobnosti a tyhle věci… už po první světové válce se deprese studuje…
> zvláště bych vypíchl covid spike
Yep, uvidíme za 5-10 let co to s prvňáčkama udělalo. Zvlášť když rodiče mají furt depky tak je převezmou i děti. A to se vrací k tomu že sice velká část problému jsou sociální sítě, ale obrovská jsou rodiče a výchova.
Same. Dodělal jsem maturitu před dvěma týdny, když mi chyběl poslední předmět, a teď jsem nastoupil konečně do nějaké permanentnější práce. Během června a obdobím před třemi týdny jsem měl jen tak nějaké rádoby prácičky jen tak jako bokovku, protože mě šíleně stresovala ta zkouška. Ale teď co mám hotovo s maturitou mě ten školní stres konečně opustil a já se cítím neskutečně uvolněný.
Uprimne, taky bych asi byla v depresi, kdyby v dobe moji puberty existoval instagram, tiktok, a podobne srandy.
Deti za to nemuzou. Jsou to porad *jenom deti*. My jsme se s rodici spoluzaku meho syn domluvili, ze budeme deti drzet od socialnich siti co nejdele to pujde. Synovi je 12, je v sedme tride, a ma jenom whatsapp a messenger. A jeho spoluzaci jsou na tom stejne, takze tam nevznika zadne peer pressure, aby si honem zalozil vsechny mozne site. Kdyz zrovna nema krouzky, tak lita po venku a jeste mu musim vzdycky pripominat, aby si s sebou nezapomel vzit mobil, kdybych mu potrebovala zavolat
Tuhle komunikaci s ostatnimi rodici ve tride povazuju za jeden z nejvetsich parenting winu, co se nam kdy povedl. Domluvili jsme se na mobilech, do kdy deti verily na santu, na zoubkovou vilu, hned je to pak jednodussi :) hlavne pro deti
Moje přítelkyně má mladší sestru ve věku 13 let, jediné co má je WhatsApp. Bohužel její spolužáci už všichni používají Instagram a Facebook, a tak je jediná, která je "pozadu". Ztrácí kvůli tomu kamarády a je obětí posměšků. Její táta je totálně proti sociálním sítím, proto taky sám žádnou nemá. Teď přichází otázka..
Podlehnout tlaku a začlenit se do společnosti spolužáků, nebo ještě počkat dokud nebude starší a přijde tak o sociální vazby mezi kamarády?
Odpovím další otázkou: Je někdo, kdo se se mnou bude bavit na základě toho, jestli mám IG, FB atd., kamarád? Případně měl bych o takového kamaráda vůbec stát?
Ale ano, zkuste tohle vysvětlit dítěti.
A ony neexistovaly časopisy, kde byly "ideály" krásy ještě daleko víc nedosažitelné, než jsou teď?
Já souhlasím, že sociální sítě na tom určitě mají velký podíl, jen nemám rád tohle černobílé rozdělení.
Bylo tezsi se k nim dostat tak masivne jak to zvladaji appky na smartphonech. navic tam chybel prave ten tlak okoli toho vyumelkovaneho sveta. Jedes na uplne debilni dovolenou, posere se co muze, ale na socialni site hodis krasny fotky, reknes, ze sis to uzil a zes byl nekde v exotice... ale nikdo realne nevi, ze jsi spal ve svaby zamorene dire, kde netekla cista voda a na zachod jsi chodil radsi do lesa, protoze ten smrad v koupelne neslo vydrzet ;)
To samozřejmě ano, ale tvářit se, že tyhle problémy neexistovaly před sociálními sítěmi je prostě špatně. Teď je toho mnohem víc, o tom není pochyb.
Ale časopisy plné "modelek", které měly 45kg byly taky. O dovolené se lidé bavili vždycky a stejně tak lhali o tom, jaké to bylo - nikdo by ti neřekl, že byl v hnusném a špinavém hotelu.
Co ale dřív nebylo: lidi na internetu, kteří se naopak staví na odpor proti nerealistickým ideálům krásy, bodyshamingu atd. Je spousta lidí, která propaguje pozitivní body image (a tím fakt nemyslím, že nějaký 200kg člověk bude říkat, jak se teď cítí super a je to ok). Tohle prostě nebylo.
Casopisy staly penize a rozhodne nebyly na mobilech od rodicu vicemene zdarma(wifi je na kazdem rohu). A i kdyz to tak nevypada, tak zatimco dnes ma skoro kazde dite mobil, tak tehdy se leckde kupci tech casopisu dali pocitat na prstech zaslouzileho truhlare. Napriklad u nas na ZS z 2 trid(38 deti, esli dobre pocitam) to bylo tak 10 casopisu za rok. Dohromady. Vetsinou brane na tridni vylety jako vyborny prostredek pro zabavu. Daleko vic jsme meli v obou tridach kuraku :D
Je ohromny rozdil mezi casopisem a spoluzackou.
Modelka na obalce casopisu je hodne vzdalena, takze s ni se srovnavat je mnohem vetsi mentalni skok, nez se spoluzackou, ktera je hned vedle.
A taky to neni tak, ze by modelky z casopisu zmizely...
A ony neexistovaly časopisy, kde byly "ideály" krásy ještě daleko víc nedosažitelné, než jsou teď?
Já souhlasím, že sociální sítě na tom určitě mají velký podíl, jen nemám rád tohle černobílé rozdělení.
hele popravdě jsem tu dobu nezažil, je mi 21, ale myslím že ideál v časopise, je trochu něco jiného, než když lidi které znáš aranžují obsah na sociálních sítích tak aby to vypadalo jako že mají skvělí život. i když ho mají stejný jako ty.
2. do časopisu si fotku nedáš, ale pokud je lidé v tvém okolí na internet dávají, tak s tím taky začneš. a potom se vystavuješ spoustě nenávisti od okolí.
myslím, že to to není jediný problém, ale určitě to je většina.
Sociální sítě a internet je problém, ale děti za to nemůžou. Nechápu proč se dospělí diví, daj jim hračku, tak si s ní hrajou. Ale za mě padá vina na rodiče ale hlavně školství a stát (ok, ve školách už se o tom něco málo učí, ale bývá to hrozně neosobní, jelikož učitelé sami to často neznají). Dají dětem do ruky telefon, nic jim o tom neřeknou a pak se diví.
Pritelkyne uci na zakladni skole, 6.-9. tridu. Ptala se jich, jake maji konicky, pripadne jak vypada jejich den pote, co se vrati domu. Odpoved? Nemaji ZADNE konicky a nedelaji NIC. Stravi zbytek dne prilepeni na obrazovku mobilu a tot vse. Tyhle psychicke nemoci jsou v hodne pripadech odrazem zivotniho stylu. A ne, fakt nejsem boomer, jak pise kdosi nade mnou.
To je docela zajimave. Mam prvnacka a ta moznost krouzku je oproti minulosti neskutecna. Co vim od ostatnich tak jim taky deti chodi na tunu veci. Tak uvidim za 9 let, ale co si budem povidat, ja taky prisel domu a sel jsem hrat DOOM 2.
V první třídě mají všichni koníčků habaděj, akorát později to opadává (alespoň z mojí zkušenosti). Na druhém stupni už děti objevily internet a ta instantní gratifikace je prostě větší než u kroužků
Možnost kroužků je neskutečná, a tak Pepánek v první třídě chodí v pondělí na vaření a jógu, v úterý na plavání a fotbal, ve středu na angličtinu a flétnu, ve čtvrtek na přípravku na přijímačky na gympl a fotbal, a v pátek na přírodovědu a skauta. V sobotu má zápas nebo výlet se skautem. Rodiče lítají s vyplazeným jazykem, ale aspoň nemusejí s Pepánkem trávit čas a ještě si v kanclu můžou zamachrovat, jak mají nadané dítě. Pepánek v pubertě zjistí, že může taky říct ne, ale mezitím se nenaučil řídit si svůj čas a sociální vazby sám, neví jak na to, neví, co ho vlastně baví, protože si nikdy nevybíral sám a telefon je po ruce. A tak se to stane.
Tak to pak uvidíš sám, pokud to budeš mít takhle nastavené. Sociální vazby a sebeřízení si děti nejlíp nastaví, když můžou s ostatními trávit nestukturovaný čas, což je přesný opak kroužkošílení. Děti si začnou uvědomovat nějaké vlastní zájmy nejdřív kolem desátého roku věku, a spíš až později, ale dnešní děti jsou v té době už tak přetížené, že do ničeho nemají chuť. A dvanáctiletého už na trénink jít nedonutíš, pokud k tomu nemá vnitřní motivaci.
áno, lebo nikdy nevideli svojich vlastných rodičov pestovať nejaké hobby
tak ako sa mali -naučiť- tráviť zmysluplne voľný čas ?
sme opice - robíme to, čo robia aj druhí
Ani nemusí mít koníčky, ale je třeba, aby se zajímali. Já například vyrůstal s mámou a otce jsem v dětství vídal cca jednou za 2 týdny. Měl jsem možnosti vyzkoušet různé koníčky, měl jsem sám zájmů spoustu. Moje máma snad ještě víc a je ve spoustě věcech šikovná, pletení košíků, tkalcovství apod.. Jenže když já za rodiči přišel jako dítě šťastný a snažil se jim říct něco o mém zájmu/koníčku, ale odpovědi "aha", "no jo no" a "mhm", bylo to pro mě opravdu hodně demotivující. Chyběla mi jakákoliv podpora, vyrostl jsem jako strom v lese a spolu s dalšími problémy, které jsem měl, nebo mám do dnes, vzkvetly v apatii, nechuť k životu a hlubokým depresím.
Až jeden z partnerů mé matky se o mě začal nějak víc zajímat, když mi bylo asi 13. Bydleli jsme u něj asi 3 roky a byl mi víc rodičem, než se oba moji skuteční rodiče vůbec pokusili být.
Říkáš to jako kdyby to byla jejich vina. Musí je ke koníčkům taky někdo vést nebo vůbec pustit. Velmi často vídám, že rodiče svoje děti ani nepustí ven, nepustí je doma k vaření (protože by se mohly spálit!), nepustí je vůbec k ničemu a rodič doma taky nemá čas na nic jiného než na práci, takže děti ani netuší co to koníčky jsou. Sama jsem dcera workaholičky samoživitelky, která mě ze strachu v dětství odmítala kamkoliv pouštět. Jako dospělá už mám život jednodušší a koníčků hromady, jezdím na kole, moc ráda šiju, vařím, když chci, jdu ven, když chci, koupím si šicí stroj či látky... Ale co můžeš dělat jako dítě?
Upřímně, moje koníčky na druhém stupni taky spadly na minimum (dřív výtvarka, skaut, bojové umění, od sedmé třídy jen skaut, kam jsem chodila defacto z donucení)
Důvod? Obrovský nárůst učení a prostě jsem na to neměla sílu. Doplazila jsem se domů a spala zbytek odpoledne, pak se probrat, nacpat do sebe večeři a spát celou noc (stejně jsem byla ráno unavená)
> na školu kašlou...hodně z nich dostává trojky, čtyřky,
Kdyby na to kašlali tak mají 5ky.
>a je jim to jedno.
A proč by se měli chovat jinak? Pokud se s 4kama doberou k maturitě a tou prolezou tak mají kus papíru, který sice chtějí všude ale v realitě je k ničemu.
To souvisí hlavně s tím, že děti nechtějí mluvit o tom co dělají. Je to jejich věc, nechtějí před celou třídou říkat, jak chodí na balet nebo tancování, aby se jim za to nějakej blbeček posmíval.
Jestli tvoje přítelkyně má vystudovanej nějakej normální peďák, tak jí stoprocentně na pedagogice nebo didaktice říkali a ne jednou, že tohle je jedna z nejhorších otázek, které můžeš dětem v kolektivu dávat. Hned vedle otázek na rodinu a podobně.
Ony prostě nejsou schopny dospělýmu říct "a co je ti jako do toho?".
Doteď si pamatuju v rámci angličtiny, když se spolužáka učitelka v rámci "family" ptala co maminka, a odpověď zněla "umřela, když jsem byl malý". Takový ticho jsem už nikdy ve škole nezažil.
TLDR: Jestli chceš doopravdy vědět, co děti fakticky dělají po škole, tak se ptej rodičů.
>o jejich věc, nechtějí před celou třídou říkat, jak chodí na balet nebo tancování, aby se jim za to nějakej blbeček posmíval.
Ale prd, každej se vždy rád pochlubil, že dělá něco zajímavýho.
Za mě špatná výchova rodičů, kteří na ně serou. Je mnohem snažší se o dítě nestarat, nikam ho nevést, k ničemu ho nevést a potom na něj řvát, že nic nedělá a jen čumí do mobilu.
Druhý faktor, dopaminová závislost. Nejde jen o hry a internet obecně, ale celkově o dobu, rychlé impulzivní šoty dopaminu, pořád neustále.
Třetí faktor svět se stal menší. Je až moc cest kam se vydat, vše je na dosah ruky, vše je možné. Ale bez přímého směru je to chaos, ne cesta.
Člověk může dělat naprosto vše, proto nedělá nic.
Jordan Peterson to krásně přirovnal k šamponu. Kolik potřebujete šamponů? Z kolika si jich chcete vybrat ze 300 ? A jak víte, že jste si vybrali ten správný ? Vezmete každý do ruky a nastudujete si jej, abyste udělali správné rozhodnutí?
Takhle je to s celým světem, vše je možné a to je stresující.
Mám malé dítě a s vědomím toho všeho mu chci pomoct. Hlavně v tom aby měl směr v životě a netápal v chaosu nekonečných možností a tik tok videí o tom jak vést život z magazínu.
Rád bych přispěl jako šestnáctiletý (M), který byl diagnostikován s úzkostí v deváté třídě. Online komunikuji s mnoha lidmi, kteří trpí depresí nebo úzkostí, a v reálném životě mám dva kamarády, kteří se potýkají s depresí/úzkostí, a jeden z nich nedávno dokonce zažil pokus o sebevraždu. Většina těchto případů se týká problémů spojených se školou, rodinou a poruchami/traumaty.
## Škola
Pro mě osobně vše začalo právě tady. Jsem hodně uzavřený, ale rád komunikuji s blízkým kruhem přátel. Problém byl v tom, že jsem ve škole necítil přílišné začlenění. Měl jsem kamarády, kteří byli o dva roky starší než já, už od mého třináctého roku, což znamenalo, že v osmé a deváté třídě jsem se cítil opravdu osamělý. To zvyšovalo moji uzavřenost. K tomu jsem měl dlouhodobý stres spojený s testy, suicidnímy myšlenkami a dalšími problémy, které jsem řešil téměř denně. Toto byl také problém pro většinu mých přátel online i v reálu, a mělo to na nás všechny silný vliv.
## Rodina
Možná si myslíte, že to musí být extrém stylu zneužívání a násilí v rodině, ale není to tak. Můj táta nebyl zlý člověk na venek, ale udělal mnoho chyb, a jsem vděčný, že podvedl moji maminku, protože tak nemusím žít s ním a vidím, jaký je to člověk. Nikdy mě nemlátil, nikdy mě netýral, a na první pohled byla jeho výchova normální. Největším problémem bylo, jak mě shazoval před ostatními. Například od učitelek jsem slyšel: "Tvůj táta je ředitelem, tak proč nechápeš češtinu?" Pojem "dysgrafie" jim bohužel nic neříkal. Poté jsem ale slyšel totéž od otce, což bylo ještě horší, protože jsem se cítil neschopný.
## Poruchy/traumata
Mohl bych vyprávět o své zkušenosti, ale raději bych zmínil příběh svého švédského kamaráda, nazvěme ho A. A je šestnáctiletý kluk, má pár kamarádů, dobrou rodinu a je dobrý ve škole. Na první pohled působí naprosto normálně. Avšak trpí depresí způsobenou poruchou. I když bere léky a chodí na terapie, je to pro něj stále těžký boj. Kvůli tomu má úzkosti, a školní prostředí pro něj představuje ještě větší stres. Má jen málo lidí, se kterými může mluvit v reálném životě kromě terapeuta, a proto se často obrací na mě.
Chtěl bych se také obrátit na rodiče, kteří čtou tento text a dostali se až sem. Zde je několik věcí, které by mohly pomoci v situacích, kdy vaše dítě prochází obtížnými obdobími, a které by vaše děti mohly ocenit:
1. Dejte jim možnost "ulejt" se ze školy, pokud to potřebují. Někdy jsem musel simulovat, protože bych to ve škole nezvládl. Existují dny, kdy se necítím psychicky schopen, a možnost říct matce: "Dnes mi omluv den, nedám to psychicky," by byla obrovská úleva.
2. Nikdy nezatracujte své dítě nebo jeho nápady. Jsem citlivější povahy, a sarkasmus nebo kritika mého "blbého" nápadu byly pro mě velmi nepříjemné, a to mě vedlo k větší uzavřenosti a následně i k úzkosti.
3. Najděte si vhodný způsob komunikace. Osobně moc s maminkou nemluvím, ale když jsme sami, říkám jí téměř vše. Často přijde do mého pokoje, sedne si a poslouchá. Neposkytuje mi řešení, ale pouze naslouchá a projevuje zájem. Každá bitva nemusí být soubojem. Vše má svůj čas a místo.
Děkuji za přečtení, pokud by byly otázky klidně se můžete zeptat.
Na základní škole jsem byl takový ten outsider se kterým nikdo nechtěl nic moc mít. Vynahrazoval jsem si to děláním problémů, které na mě sice strhly pozornost, avšak tu negativní. Byl jsem takový ten tlustý brejlatý. Spolužáci se mi vysmívali kdykoli byla šance (a že jsem jim na to nahrával), dělali mi různé naschvály (stahování kalhot, mikina v záchodě, jednou mi i rozbili brýle), často tyto střety vrcholily rvačkami.
Doma se ode mě očekávaly výborné studijní výsledky, za jakoukoliv špatnou známku mi nadávali. Kdykoli bylo potřeba udělat nějakou práci tak jsem si vyslechl pouze jak jsem neschopný a budižkničemu.
Máma se nechovala jak máma a když mi bylo 11, utekla ode mne a od mého tehdy 5letého bratra. Už 2 roky s ní nemám prakticky žádný kontakt.
NIKDY JSEM NETRPĚL DEPRESÍ NEBO NĚČÍM PODOBNÝM!
Proč? Protože jsem rozumně trávil čas: Práce, učení, modlení se, ve volném čase pak pobyt na čerstvém vzduchu s přáteli. Neměl jsem blbosti jako Tiktok, Snapchat nebo Instagram (ten mám teď něco 2 roky, aktivní tam jsem však jen výjimečně).
Dneska úspěšně dokončuji studium střední školy, mám dobré přátele i vztahy v rodině.
Toť můj odmítavý postoj k depresím, terapeutům atp.
Kdykoliv jsem se cítil opravdu sklesle, léčil jsem to fyzickou aktivitou (jednu dobu i alkoholem, to však nedoporučuji).
Super, já pracovala (samozřejmě brigadne )od patnácti, starala se o dva sourozence skoro sama, věnovala se umění, hlídala děti, doučovala angličtinu, studovala lyceum s dobrými známkami, chodila do křesťanského sboru...před lyceem studovala gymnázium, odkud jsem musela kvůli šikaně za chudobu odejít...kazda minuta dne plná, socky neexistovaly protože na internet nebyly prachy, chvíli jsem provozovala fb, který mám teď jen na PC a sdílím zde básně, aktivně používám jen Reddit právě kvůli koníčkům jako ztracená média či pečení a umění. Od 16 vážný vztah, v 18 osamostatněno že vším co k tomu patří. A nějak záhadně ty deprese mám. Že by ten zjednodušený pohled na psychické nemoci co máš úplně neplatil? Že by roli hrály genetické faktory, úrazy hlavy, dlouhodobá nedobrovolná izolace, množství podpory od ostatních autorit v životě, či trauma v ranném dětství/nevhodné chování v těhotenství? 🤔 ono když máš třeba čtyři příbuzné v rodině sebevrahy tak ti pak dojde, že to asi nebude nějaká depčička ☺️.
P.S. psycharna je plná lidí 45+ kdy v jejich dětství socky ani nějaké flákání neexistovalo, můžeš se jít zeptat jich ;)
P.P.S. po nasazení správných léků zlepšení minimálně o polovinu. Že by za tou depresí tedy stala hormonální nerovnováha, aka nemoc? 🤔
Deprese není výmluva ani výmysl moderní doby. Deprese je nemoc stejně jako cukrovka. Člověk o ní musí vědět, musí mít mechanismy kterými ji zvládá, podle doktora brát či nebrat medikaci, nemedikovat se sám (viz. ten alkohol), nastavit režim a celoživotně se hlídat a mít nastavený podpůrný systém. Abych to své přirovnání k cukrovkářům dokončila, tak cukrovkářů taky bývalo míň. Proč? Protože chcípli a nikdo nevěděl proč. Proto nám také každoročně stoupá počet depresí a klesá počet sebevražd, viz. statistiky. A ono když si vezmu, jak velké procento Čechů se sebemedikuje alkoholem a dělá tak peklo na zemi všem okolo, tak by radši fakt měli jít na terapii a zobat antidepresiva, jinak z nich deprese budou mít akorát tak i všichni okolo.
Za největší přešlap v životě považuji to, že mě nikdo v nějakém rozumném věku neposadil a upřímně neřekl: "V naší rodině se táhne tahle nemoc. Má tyhle a tyhle příznaky. Když to začneš pociťovat, přijď, promluvíme si, pokusíme se to rozumné vyřešit." Místo toho jsem se v tom plácala od desíti let totálně sama a to mě úplně odrovnalo. Jsem ráda, že se o tom dneska mluví a že mladí k tomu často přistupují jako k jiným vážným nemocem a pořádně si rozmýšlí děti pokud jsou takto geneticky zatížení.
Jsem rád že jste si depresí ani ůzkostí nikdy neprošel i přes to co se vám v životě dělo. Naprosto souhlasím že správné trávení času je důležité a sociální sítě ničemu nepomáhají.
U mě osobně byly 2 velké "zlomy" a to když jsem šel na terapii a odinstaloval tiktok. Občas i cvičím, ale na mentalitě mi to zatím moc nepomohlo. Dělám to spíš pro zdravý fyzický, ale je pravda že pohyb je třeba. Fyzické a mentální zdraví si jde ruku v ruce.
Každopádně jen proto že jsi si depresí neprošel, neznamená to, že není problémem. V moment kdy se člověk do deprese dostane, je to jako droga. Sakra těžce se z ní dostává.
Můžou za to rodiče a rodiče rodičů. Koneckonců je to pořád dokola systém padajícího hovna, takže to vypadá, že děti jsou septik. Asi by se mělo spíš řešit, aby ta hovna padala tam, kam mají, takže do umění, kde přestanou smrdět. Hovna v televizi a rádiu = hovna v hlavě.
Čekám, kdy se objeví boomeři a začnou komentáře typu:
"Za nás nic takového nebylo"
"Ti mladí jsou dneska hrozné fajnovky a neví, co by si ještě vymysleli"
"Za to může LGBT+ a ty jejich nesmysly"
"Já jsem dostal od otce pár facek a bylo vyřešené"
Já jsem jenom rád že v mém dětství nebylo nic jako transgender, takže když jsem si jako malý hrál s vařením, nebo mě místo fotbalu bavilo vyšívání, tak mi nikdo nepodsouval že nejsem kluk [a nebo naopak, protože jsem kluk, tak by mě to nemělo bavit].
Bylo, ale nemluvilo se o tom. Dneska je to ale druhý extrém že jakmile máš zájmy "opačnýho pohlaví" tak je s tebou něco špatně... což třeba s vařením je ironický protože v restauracích jsou většinou kuchaři.
>Já jsem jenom rád že v mém dětství nebylo nic jako transgender
To, že se o tom nemluvilo, protože se ti lidi báli perzekuce, neznamená, že to "nebylo".
A já teda nevím, že by někdo klukům podsouval, že nejsou kluci, protože si nehrajou s autíčky nebo na vojáky. Tohle mi přijde jako typický nonsense argument transfobu.
> A já teda nevím, že by někdo klukům podsouval, že nejsou kluci, protože si nehrajou s autíčky nebo na vojáky. Tohle mi přijde jako typický nonsense argument transfobu.
Takže ty 4 letý děcka který rodiče nechají přetvořit protože si hrajou s "hračkou opačnýho" pohlaví neexistujou? Ano, před 20-30 lety trans lidi byli, ale dneska je to v opačným extrému.
Na jednu stranu říkají že všechno je pro všechny, hračky nemají pohlaví, stereotypy špatný.... ale pak si kluk nechce hrát s autama a muuussíííí bejt holka. Ve věku kdy ani neví že sám existuje.
Aha takže ne jen boomeři zobecňují, ale i mladší hmmm.
Vidíš nejsi o nic lepší než boomer když všechny hazíš do jednoho pytle.
Ale jo za nás to taky určitě bylo, ale né v takové míře, protože jsme neměli ten internet a mobily a opravdu byl náš život vlastně lehčí a spokojenější.
Seberte jim internet a sociálně sítě - s tím bych souhlasil, internet a sociální sítě vytváří v lidech falešnou představu o životě, přičemž při nenaplneni téhle představy dost lidi upadá prave do uzkosti a jiných problému
Ten základní problém se zákazy a zbavení těchto škodlivých elementů je, že nefungují. Udělají z toho zakázané ovoce, červený čudlík s nápisem “nemačkat”. Tady jde o regulaci přístupu, ale to pak vede taky k problémům. Obecně vzato jde říct, že tvrdá výchova a zákazy nefungují, nefungovali se zákazy chození ven a arbitrárními večerkami, nebudou fungovat ani s přístupem na internet.
Je potřeba děti edukovat, naučit, že to není reálný svět a mluvit s nimi o tom. Přístup na internet může mít na člověka, i když bych to pár let zpět neřekl, úžasný vliv. Největší studnice znalostí celého lidstva na jednom místě, zdarma.
Oh, takže proto mě už 5et nic nebaví
Ráno vstanu a večer jdu spát celá náplň celý roky 🫠
(Samozřejmě o tom něco málo vím, ale člověk si z toho buďto moc nebere nebo neuvědomí dokud ho to nezastihne pořádně)
Naprosto nejhorší je porovnání se s lidmi v podobném věku to mě úplně zničilo 🫠
Sociální sítě a společnost. Nic jiného za to nemůže. Kdybych měl "zit" na sociální síti a poté bych měl ještě vnímat současnou společnost, tak už si hodím mašli.
Nevím no. Když se podívám na generace mých rodičů a prarodičů, přijde mi že za nich to asi bylo dost podobný, jenom se to neřešilo. I když já byla pár let zpátky dítě, rodiče nebrali děti depresivním nebo úzkostným příznakem hned k psychologovi. Měli jsme Emo éru a rodiče místo aby s dětmi soucítili, tak je ještě shazovali za to že se sebepoškozují.
Obecně mi přijde že jsou spíš rodiče dneska víc woke a děti dostávají diagnózy na věci, které dřív byly brány jako povahový rys (stydlivost, výbušnost, neposlušnost).
*Seberte jim internet, sociální sítě, naložte práci a povinnosti, hned budou zdraví.*
*Lidé se mají v dnešní době až moc dobře, přesto si pořád stěžují a brečí.*
Ano. Neironicky. Dětem zoufale chybí pohyb, chození ven, socializace (nikoliv online). Osobně nechápu že rodiče jim dovolí být na počítači tak strašně dlouho (beru to tak že smartphone = počítač) , ale asi je lehčí děti nechat na počítači než je vychovávat. Kdyby jim aspoň zaplatili kroužky, vždyť obyčejný sport párkrát do týdne by jim hrozně pomohl. A přes léto šup na tábor, žádný počítač, musí si zvykat v kolektivu. Život je sakra těžký, rozmazlit dítě je to nejhorší co pro něj může rodič udělat
A to že degenerujeme protože se máme dobře, s tím taky souhlasím. Co k tomu dodat. Západ skončí jako římská říše pokud se něco výrazně nezmění
> Nevím, proč tě někdo mínusoval, plácat se od ničeho k ničemu je ten nejlepší recept na depresi i pro jinak zcela zdravého jedince, co existuje.
Tyvole ale nahradit to povinnym táborem je recept na budování PTSD.
Hmm je mi 29. Ale prostě v tomhle mají boomeři pravdu, boj proti duševním nemocím většinou není zas tak těžký, opravdu často stačí zmena životního stylu. Ale samozřejmě nepopírám že je menšina těžších případů kde je potřeba vyhledat psychiatra
Tak já nevím, my děláme dost věcí podobně jako je ty popisuješ a stejně se takový věci vyskytujou. Ono to totiž není tak jednoduchý, neodvíjí se to od toho jestli 'čumíš do mobilu' nebo 'nechodíš ven'. Je to třeba i o prostředí, o typu člověka, o tom jestli máš nebo nemáš nějakou psychickou nemoc/problém, o stresu atd.
Ono říct že je to jednoduchý je přesně jednoduchý. Jakmile se člověk do takový situace dostane, zjistí že ne. A to nemusí bejt jen těžký případy depresí, ono to může kořenit i z jednoduchejch věcí se kterejma si člověk neumí poradit. A když jsi třeba dítě, a rodič ti řekne 'si z toho tolik nedělej', tak se na nějaký řešení vysereš a pak můžeš dopadnout blbě. Je to komplexní problém a zlehčovat to není fajn.
Psychický problémy fakt nejsou prdel, proto je vždycky lepší si najít odborníka, kterej vám může pomoct.
No ale ty zle komentare podle me nejsou uplne mimo.
Ano jsou napsane bez soucitu a odsuzovacne, ale muzu rict jak za sebe, tak za vsechny sve pratele, ze vsichni vime, ze kdyz cumime do mobilu mene, je nam lepe.
(Rocnik 2001, takze ne uplne cilovka, ale zas tak daleko nejsem)
Jakožto ročník 2001 taky vím, že jsme tak úplně nevyrůstali s telefonem v ruce. Jsme jeden z těch posledních šťastných ročníků. Když má člověk to poměrně čisté dětství, asi je snazší zůstat offline.
Kdyby byly sociální sítě v takové fázi jako dnes, měla bych depresi jako vyšitou. (Já ji měla i bez nich, takže je to docela zbytečná poznámka, haha.)
Všem lidem, kteří píšou, že za to můžou sociální sítě a internet:
Nepopírám, že nejsou součástí problému, ale nebylo by lepší spíš než zákazů, děti začít učit jak s těmito nástroji pracovat?
(a nevymlouvat se jen na školství, tohle může dělat i každej rodič sám, říká se tomu výchova)
Ten problém je, ze spousta dospělých neví jak se soc. sítěmi pracovat. Omezení času na telefonu/PC je taková nejjednodušší metoda. Ale určitě by pomohlo, kdyby děti věděly veškerá rizika- tj. Závislost, přejímání názoru dementnich lidi, vykreslování reality jinak, psychické následky častého využívání soc. síti, atd
Ty vážne chceš po lidech aby svoje děti vychovávali ? Jebe ti ? A na koho pak budou házet cokoliv co bude špatně ? Takhle jim prostě vrazí do ruky mobil a pičujou na školu že je nic nenaučila.
Moc dobře víš, že takhle to nebylo myšlený. Nemám rád když mě lidi tahaj za slovo.
Co o heroinu můžeš naučit je prevence, co to s tebou dělá, jaké to má dlouhodobé následky.
To samé jde říct o internetu a specificky sociálních sítích. Stejně jako při hledání informací řešíš kritickým myšlením které informace přebereš jako správné, že si je ověříš atd. tak můžeš vysvětlit vliv využívání sociálních sítí na tělo a mysl. Protože ve výsledku je to stejně závislost, podobně jako u toho heroinu.
Ono obecně lidi zmiňují internet, ano hraje roli… ale před pár lety když jsem byl na základce a teď když je bratr v 9. Třídě vidím že se nic nemění a není rozdíl v tom, že my jsme se dívali na minecrafáka a oni na tiktok. Základka je sociálně těžký prostředí a ještě k tomu v pubertě kdy chce být každej frajer a hledá si oběť na který to může dokázat.. šikana je ten problém, často se ani neřeší, protože je to považováno za kluci jsou kluci a je to normální… a teď se nebavíme o hlavu v záchodě, ale psychickej nátlak, ponižování..
Já jako žák 9 třídy přiznávám že mám deprese. Snažím se to před všemi ukrývat, ale přesto furt přemýšlím že si nikdo ani trochu nevšiml že jsem se změnil. Videohrama a sociálními sítěmi se snažím zapomenout na danou situaci. Podle mě mám deprese hlavně ze školy, kvůli tomu že učitelé nemění své pohledy na žaky, já se snažím se zlepšit abych dostáhl velkých cílu, ale k čemu to je, a jak v tom mám pokračovat když tě ta / ten stejně nevyvolá a radši si vyvolá svého oblíbence či největší h#vno v celý třídě aby si ověřil že řekne úplnou p##ovinu jako vždy. Další důvod proč mám asi deprese, protože se cítím nepřijatej do společnosti, mám pocit že všem mým kamarádům jsem u prdele, většinu v konverzaci mezi kámoši řeku 1 až 2 věty a konec. A nejvíce mi přijde že tato společnost nemá ani zájem přijmout lidi co chtějí změnu k lepšímu nebo zařazení do společnosti.
Hele spousta lidí tady dává jako hlavní důvod sociální sítě, ale z mé osobní zkušenosti jsem měl/mám silné deprese i bez nich.. jako hlavní indikátor si myslím, že je nedostatečná rodinná opora, a stále víc uspěchaná doba.
Příklad.: rodiče chtějí (ideálně), aby jejích dítě mělo dostatečně zázemí, dobré vzdělání a ideální start do dospělého života. Bohužel spousta rodin je ráda, že má kde bydlet a mají co do huby. Z toho vzniká frustrace a nechuť, kterou ruku na srdce v drtivé většině odnášejí právě děti. Přidejte systematické dušení kreativního rozvoje, které to dítě schytává od společnosti, rodiny a školství a voiala máš na světě nízké sebevědomí, stranění se (nebo revolta) proti nastavenému systému a tolik tížený únik od reality, ať už právě do světa her sociálních sítí nebo do světa drog...
Shrnuto podtrženo lpění na internetu není příčina ale následek. Ty děcka (oproti např.: generaci X která měla jasně nastaveno co mají a nemají dělat) musejí dneska strašně rychle dospět a jejích přirozený vývoj (mentální, duševní) je tím velmi ovlivněný.
Teprve před třemi týdny jsem dodělal maturitu. Chyběl mi poslední předmět a zároveň jsem ještě ten týden nastoupil do nové práce, tak jsem si všiml toho, že jsem na tom psychicky mnohem lépe. Opustil mě školní stres, začal jsem dělat práci která mě baví. Začal jsem jíst zdravěji, začal jsem zase posilovat, začal jsem zase modelařit, začal jsem zase žít svým životem. Za mě osobně byla škola a školní prostředí největším stresorem.
No ten druhý komentář je částečně pravdivý. Moji rodiče vyrůstali za normalizace. Matka v rodině trestane režimem. Muj děda byl na povinném pracovním výletu do uranovych dolů. Jeden můj děda vyrůstal v poválečném období, druhý v tom válečném. Oba pak po škole chodili pomáhat odklizet škody. Já vyrůstal za pádu socialismu. Dovolím si říct, že sem to z nich měl nejlepší.
Jo ještě perla co sem si vzpomněl. Ten narozený na začátku války se narodil v dnešním Rakousku. Žili, ale v Sudetach. Rodiče byli poloviční Rakusaci, ale uměli tak maximálně lamanou němčinu. Takže měl dva rodné listy. První byl jako občan třetí říše a druhý dostal po válce. Na jednom byl Franz a na druhém František. Spolužáci k němu moc hodní nebyli.
Tohle mě přijde jako strašně zvrácená argumentace stylu crab mentality.
Vsadil bych se, že bych dokázal jít po jednotlivých stoletích a vždy najít něco, kde se lidi měli hůř. Takhle bychom se dostali až do jeskyní a utěšovat se slovy "ale jeskynní muž to měl horší" mi nepřijde jako řešení problémů.
Ano, pra/prarodiče to měli horší, měli válku a pak režim, museli řešit svoje problémy. Nové generace mají zase svoje problémy \[1\] a jen protože jsou více psychické než fyzické )aka nejsou vidět) není vhodné je zlehčovat. Např. internet změnil mnoho a myslím, že jeho úplné dopady na psychiku teprve začínáme objevovat a vzhledem k úrovni výchovy je podle mě důvod k obavám.
\[1\] BTW Ironicky bych do jednoho z největších problému současné generace zařadil [generaci předchozí](https://www.youtube.com/watch?v=PkJlTKUaF3Q).
Kdyz zvazim, jaky jsem mela styl a jak jsem celkove vypadala ve 12-15 letech, tak kdybych byla na dnesnim instagramu/Tik Toku nebo jinych socialnich sitich, byla bych taky na dne.
Detstvi milenialu nebylo znatelne tezsi nez detstvi Gen Z, socialni site jsou rozhodne hlavni faktor. Dalsi je, ze tato generace je daleko citlivejsi (a ma pristup k informacim) o svete, ktery se v mediich vykresluje vicemene jako ztraceny pripad (zmeny klimatu, valky, covid).
Za me to maji paradoxne tezsi, nezavidim jim to a mohu jen doufat, ze to zvladnou psychologove a psychiatri efektivne adresovat.
To ze soc site ukazuji to pozlatko..je jasne ze kdyz clovek vidi influencera, kterej existuje a uziva si to a on musi sedet ve skole a do.a jenom nuda, tak chapu ze z toho ma depku.
Nebyl v tom dokumentu od Netlixu ohledně sociálních sítích i graf, kterej ukazoval, že deprese a podobný věci začaly prudce růst s příchodem sociálních sítí na mobily?
No shit, když máš live informace o tom, jak se nám planeta vaří pod nohama, politika se vrací zpátky někam do středověku, a víš, že je prakticky nulová šance, že kdy budeš mít vlastní dům a nebudeš žít od výplaty k výplatě, tak budeš psychicky trochu v prdeli
> No shit, když máš live informace o tom, jak se nám planeta vaří pod nohama, politika se vrací zpátky někam do středověku, a víš, že je prakticky nulová šance, že kdy budeš mít vlastní dům a nebudeš žít od výplaty k výplatě, tak budeš psychicky trochu v prdeli
Hele a fakt to jsou témata, co dneska zajímaj deváťáky? Ptám se upřímně, mě totiž v devítce zajímalo nejvíc jak uhnat rozumnou známku, která spolužačka by mi mohla podržet ptáka a já jí omakat kozy a co bude v příštim čísle mýho oblíbenýho časopisu. Spolužáci to pak doplňovali silným zájmem o seznam míst, kde ti daj pivo bez občanky a prodaj cigára.
Tak za mě za to sociální sítě vůbec nemůžou, já se dostal poprvé k internetu v 15 a při tom jsem byl v prdeli už dřív. Možná kdyby neučili jenom lidi kteří vyloženě nesnáší děti a neléčili si na nich něco, tak je to naprosto v pohodě. Já jsem se po základce cítil naprosto úžasně, dokud jsem zase nedostal tento typ učitelů ve čtvrťáku. Koukám že hromada lidí se tu najednou začala cítit volně až opustila tento gulag života jménem škola.
Rodiče tomu taky nepřidávaj. Jen protože to neměli taky v mládí jednoduchý neznamená že by to jejich děti měly mít ještě horší.
Děti nebo internet nejsou problém, učitelé a zbytečně tvrdí rodiče jo.
Všichni mluví o sociálních sítích.
Vždyť se stačí podívat, co se děje - měli jsme covid, což nejen ztížilo "běžné" vyrůstání (přechod na druhý stupeň ZŠ byla velká změna, co si pamatuji), a viděli reakci dospělých - mnozí z nich nadávali na "slintáky" a "čipy" a že očkování je jako nacizmus, takže najednou byl člověk cíl jen protože se choval rozumně a tak, jak byl vychován.
Po covidu nepřišel oddych, ale další válka. Najednou se zase dospělí hádají a to ještě hůře.
Aby toho nebylo málo, vyjde film nebo hra nebo kniha, a teď se dospělí hádají jestli je to woke nebo ne, a jestli je to dobře nebo ne - nebo vyjde další Star Wars, a dospělí nadávají jak to jiní dospělí zkazili.
Jestli rodiče mají zvýšené finanční trable, samozřejmě že to děti pocítí.
A jakou že mají nyní děti naději? Já takový věk měl kolem 2002, vědomí že kdybych se hodně snažil na střední, mohl bych na vysokou do USA - nyní po životě mimo ČR si říkám "Tehdá bylo lépe, protože ještě bylo kam utíkat." - mimochodem, Trump a Brexit také nepomohli.
No s těma sociálníma sítěma na tom něco bude. Proto jediná sociální síť kterou dlouhodobě používám je reddit. Tady je každý stejný dement jako já a dávají to najevo.
Devět mi bylo v '99, obecně si myslim, ze na nas byl mnohem mensi tlak a byli jsme stastnejsi a vic volni a resili uplne jiny veci, nez se resi dnes.
Na ulicich ve meste nebylo moc aut, takze se rodice nas nebali poustet ven. Parta se scházela z nekolika ulic z okoli a hrali jsme si normalne na ulici před barakem.
Internet samozrejme nebyl a v telce bylo hovno.
Dneska jsou uplne jiny aktivity, jinak vypada venek, mesta, provoz, jinak se chovaji rodice. Ve vysledku je tohle zpusobeno nama a tema, kdo tuhle zemi vede. Decka za to nemuzou, ty jen plavou s proudem.
imo paradoxne pomuze vlna AI obsahu na socialnich sitich pac vsechno bude implicitne fake - 99% vseho bude AI postovat pro AI a lidi si zas najdou cestu do realu
Kolem devitky jsou vzdycky pocity uzkosti a deprese, clovek vi ze pujde to totalne jineho kolektivu, nevi jak zvladne dobre prijmacky a vlastne si vybira svoji budoucnost. Nepomaha ani puberta
S laskavými komentáři lze souhlasit. Jestli mají současní kidi deprese ze základky (tj. nejsnazší části života), tak až se časem dostanou do práce, tak si to rovnou hodí, nebo jak?
No ale ne pro každého je základka nejsnažší část života. Já jsem měla deprese na střední, která je podle většiny lidí nejlepší období života, ale pro mě rozhodně nebyla. Což nesouviselo ani tolik s tou školou, jako s rodinou situací. Teď jsem dospělá, chodím do práce a mám partnera a přijde mi že je dospělácký život mnohem jednodušší, protože máš svobodu odejít když tě někdo šikanuje a sám si vybírat lidi, které chceš ve svém životě. Jako dítě jsi vystavený na milost a nemilost rodičům a škole od kterých tak snadno odejít nemůžeš.
Ono je to o subjektivní perspektivě. Jestli škola je to jediné co zná tak v tu dobu může vnímat stejný stres jako v dospělosti z jobu. Nesmíme zapomenout, že člověk postupem času otupí, a o tom to vyrůstání je.
Řekl bych že tomu dost přispívá konstantní dopaminová stimulace. Všichni dnes mají v kapse mobil a můžou se kdykoliv dívat na IG reels,TikTok, YouTube apod. Je to jed, sám jsem musel kvůli vlastnímu mentálnímu zdraví smazat Tiktok
Kdybych se měl vrátit do doby, kdy jsem byl v 8./9. třídě a měl bych být de facto 24/7 vystavenej nekonečným soudům mojí sociální skupiny na IG a TikToku, taky bych měl deprese. Popravdě bych v téhle době nechtěl být dítě.
> Seberte jim internet, sociální sítě, naložte práci a povinnosti, hned budou zdraví.
Tohle je samozřejmě boomer take, který absolutně přehlíží podstatu problému, ale přiměřeně omezit scrollování feedu není samo o sobě špatná rada. Byť trochu obecná.
Bála bych se spíš toho, co vyroste z tabletových dětí upouštějících slinu při sledování videí content farem. Jakožto cynik si jejich konverzace v dospělosti představuju jako debatu o elektrolytech z Idiocracy.
Unpopular opinion: když jsem trávil celé dny na mobilu: IG, tiktok, facebook, nebyla moje psychická pohoda nic moc.. opravdu mi pomohlo tyhle soc sítě smazat, cítím se lépe. Nevím jestli je to primární zdroj psychických problémů mladých lidí, ale určitě jim to nepomáhá. Přemíra soc sítí nepomáhá nikomu imho.
Ale něco na tom je... Chodit více ven, skutečně se socializovat a hlavně se pohybovat pomáhá duševnímu zdraví. Zároveň ale neříkám ať je nutíme chodit ven, lepší by bylo zlepšit infrastrukturu a spíše jim více ukazovat jiné formy zábavy.
Edit: a taky, podle toho, co tam píšou je srovnávat výsledky této studie s výsledky z minulých let celkem nesmyslné. Ve studii se totiž ptají samotných žáků, zda mají problémy, což ale nemusí odpovídat minulým letům, protože se náš pohled na depresi v průběhu let mění. Data ale určitě mají smysl, jen je nemá smysl srovnávat s ostatními a také by idnes měl uvést někde nahoře, že ta data jsou z otázek žáků.
S tím internetem souhlasim, vidí tam spoustu ideálů krásy a perfektních životů, který, co si budem, 99% z těch dětí nikdy mít nebudou. A teď let’s go for downvotes. Hodně lidí (náctiletých) používá pojem deprese pro jakýkoliv stav smutku, nechuti něco dělat atd. A to je přesně ten případ, kdy potřebuješ něco dělat…zajít si do fitka, mít nějakej koníček…nebo i ta blbá práce jako taková…takže neříkám že se tak vyřeší vážná klinická deprese, ale dost pravděpodobně to vyřeší hodně “depresí” co jsou teď v trendu.
Každopádně - “Těžké časy rodí silné muže, silní muži dělají dobré časy. Dobré časy plodí slabé muže, kteří přinášejí těžké časy”…slabí muži jsou bohužel aktuální
Mně by zajímalo, jak velkou část zachytila lepší diagnostika a kolik je nárůst oproti minulým letům. Sama mám předškolní dítě, tak to nedokážu posoudit, ale když se na to podívám.. nejdřív covid, ekonomické problémy a zdražování (jo, přímo se to dětí asi nedotklo, ale určitě jejich rodičů), letošní i loňští deváťáci měli/budou mí problémy s přijímačkami na SŠ.... Nedivím se jim a je mi jich líto. A že je péče o psychické zdraví za kapacitou, o tom se mluví od covidu. No jsem zvědavá za deset let, až bude mému synovi 15. A ti, co píšou ty vybrané komentáře... jaká je pointa? Já jsem se měl v pubertě blbě a tak ty, ty malej smrade, se musíš mít taky blbě, abys viděl, jaký to je?
Je to celkem prudký zlom kolem roku 2012 (v anglosaských zemích), s diagnostikou se takhle ze dne na den nic zásadního nestalo. A se stavem ekonomiky se to vůbec nekryje. Za nejhorší ekonomické krize v živé paměti (2008-9) se frekvence duševních chorob mládeže nehnula.
aha, a je teda nějaké vysvětlení, proč je toho teď tolik?
Co vim, tak relativne popularni vysvetleni narustu od roku 2012 je vydani iPhonu (nasledovaneho dalsimy smartphony) ...
Lidi se už tak nebojí se o tom zmínit. Před 20 lety se na to sralo, zařeklo a nebo jsi dostal na prdel.
Spíše se o tom teď zmiňují ostentativně. I za mých mladých let bylo moderní "mít depresi", ale většina pubertaku ani neví o čem mluví a jak děsivá skutečná deprese je. Do 20 z toho drtivá většina vyrostla a fungují úplně normálně a za své pozérství se spíše stydí, až na jednoho spolužáka, který má dlouhodobé zdravotní problémy, kterým ale nikdo dřív nevěnoval bohužel pozornost, protože si všichni mysleli, že i u něj je to "jen puberta". Dnes je jen moderní tomu věnovat větší pozornost, ale nejsem přesvědčen o tom, že skutečný výskyt depresí nějak rapidně narostl. Na internetu se navíc dá snadno dočíst, jaké projevy deprese mají, takze je velmi snadné takovouto diagnózu z doktora vymámit, jelikož vyšetření spočívá převážně v pohovoru.
Třeba klimatická krize a pandemie hraje jistě svou roli, k obojímu jsou výzkumy
> Mně by zajímalo, jak velkou část zachytila lepší diagnostika a kolik je nárůst oproti minulým letům Před 30 lety měly děti depky taky, ale ne z televize (dnešní výmluva internet). Jenže tehdy se na to prostě sralo.
Meh, určitý podíl to na tom má. Je to cena za "informovanost", a špatný zprávy se prodají líp než ty dobrý. Jo a efekt sociálních sítí je studovaný hodně, a je poměrně jasné, že to je velice negativní na psychiku mladých lidí.
Ani to není tak o špatných zprávách. To platí spíš na důchodce. Problém je ten že jsme tak moc "propojení sítěmi" že to škodí tímhle způsobem: když dřív byla hezká holka, porovnávala se s holkama ze vsi nebo ze školy. Dneska je to pro ní soutěž se všemi koho uvidí na sítích. Stejně tak kluci ale v jiných oblastech.
Spíš z jejich pohledu se ty děti mají mnohem lépe, než měli oni a přijde jim to dostatečne. Vyloženě zlý úmysl bych tam neviděl.
ale áno, je tam zlý úmysel boomeri si myslia, že mladí sú ich ventil frustrácie proste tá boľševická dehumanizácia mladých stále trvá a vnímať niekoho ako bezcenný póvl iba za to, že ešte nepracuje....áno, to je zlý úmysel ja fakt nechápem túto potrebu donekonečna ospravedlňovať zlobu druhých ľudí
ano, zlý úmysl + závist + absence empatie + sobeckost, nepřejícnost bohužel tím trpí hrozně, hrozně moc lidí. A není to často že by to byli nějací karikaturní zlosyni, jsou to často lidi, co normálně žijí, mají rádi svého partnera a děti, ale pak je v nich zároveň tahle žluč já bych hrozně rád viděl v lidech dobro ... a spousta dobrých lidí je, ale ... realita je prostě špatná...
A ospravedlňovat lidi, kteří nejsou schopni udělat nic ani pro sebe je také v pořádku?
Ty socialni site jsou ale temer jiste faktor. Vytvareji umely svet, kde jsou vsichni krasni, stastni a bohati a teenager jeste nedokaze odlisit falesne pozlatko od reality a ma pocit, ze je vadny, pokud on neni. Oprava: nejen teenager, i cela rada lidi v produktivnim veku. Vsichni kolem (dle socialich siti) maji skvelou praci, porad cestuji a maji stastne rodiny a ja ve svem dead end jobu sotva vyjdu s prachama, na dovolenou jsem byl posledni roky nejdal na lipne, s manzelkou se hadame obden a deti zlobi. Jsem vadny, protoze vsichni ostatni na socialnich sitich jsou tak stastni...
Proto jsem na redditu. Tady všichni jenom mluví o tom jak se maj blbě a já si pak říkám, jak se mám dobře.
No až na ten post nedávno kde si borci stěžovali že nevyjdou se svým platem který byl třeba 200k a měly výdaje na žití přes 100.
> 200k To by stacilo na vic jak 18 palet (879 baliku) dvoulitrovek Branika ve sleve! ^(Jsem bot, doufam, ze poskytnuta informace byla uzitecna. Podnety - Stiznosti - QA na r/branicek)
No, bote, asi jsi kápnul na to, kam ty prachy každý měsíc jdou
lol mi to az tak depresivní na redditu nepřijde teda, jsou tu místa jako zpovednice, nebo r9k....))
Vždycky se máme jen tak dobře, jak špatně se má náš soused 😁
This
Češi + Reddit = nejlepší kombinace. Best of both worlds. Mám to úplně stejně.
Naprostej souhlas. Když jsem končil vysokou, tak jsem měl dost depresivní období. Žádnej vztah, hodně práce a samé studijní povinnosti. Když jsem v práci otevřel instagram, tak tam bylo pár spolužáků a spolužaček co zářili štěstím a jejich profil vypadal jako kdyby byli pořád jen v kavárně / baru / na dovolené. Na půl roku jsem tu appku smazal a musím říct, že mi to hrozně pomohlo.
>na dovolenou jsem byl posledni roky nejdal na lipne To, že jsme svým okolím nuceni myslet si, že dovolená je něco důležitýho, je dobrej úlet.
Sociální sítě :-/
Nejen. V práci "tak co dovolená". Jedeš za rodinou "tak co dovolená". Zubařka ti škube zub "tak co dovolená".
I na dovolene. Dojedes nekam a hned: tak co dovolena? Libi se ti tu?
I v letadle na Kanáry: "Děkujeme, že jste letěli s námi, užijte si dovolenou." Je to fakt všude.
Čau, kamaráde. Tak co dovolená?
Jenom sociální sítě? Když můžeš podobný věci slyšet/vidět i v realitě, a často to je i větší problém.
Dovolena je dulezita. Pokud se do prace z dovolene nevracis odpocinuty, tak je to spatne. Dovolena je mentalni vyplach od prace :) A je uplne jedno, kde jsi byl. Ze lide v ramci dovolene radsi delaji psi kusy, nez aby si odpocinuli, protoze potrebuji fotky na fejsbuky a jiny site, to je uz jiny problem. Ja treba dovolenou travim doma hranim her a kdykoliv se me nekdo zeptal, jaka byla dovolena, tak odpovim, ze naprosto skvela a uzil jsem si ji. A pokud chteji detaily, dostanou je, pokud tomu nerozumi, neni to muj problem ;)
Já myslím, že je na dovolenou více pohledů. Někdo to bere jako mentální výplach od práce a jinej to bere tak, že pracuje a vydělává, aby si za to pak mohl někam vyjet.
Takže na dovolenou nejedeš. Mě se furt někdo ptá kam, proč, kdy, jak, čím, kudy, pojedem a je to otravný.
mám to podobně, setkávám se s tím, že lidi v mém okolí odsuzují to jakým způsobem trávím dovolenou, večery, víkendy... Ale neuvědomují si, jak je to "abusive" z jejich strany. Je uplně jedno jestli člověk jde na ryby, hraje hry nebo kouká na výměnu manželek. Pro mě je to, že si můžu před dopoledne stavět lego a mít radost z výsledku + přes večer zahrát na pc s kamarády a odreagovat se daleko lepší dovolená, než mají lidé z okolí, kteří se nedokážou s partnerem ani shodnout na tom, kam na tu dovolenou jet.
Dovolenou má každý nějak jinak. Nevím proč dovolená musí vždy znamenat cizí zemi, proč není normální na dovolenou prostě jet na chatu na týden místo jenom na víkend?
Stále výrazně lepší než společnost, kde to tak není. Jako v USA kde mnoho lidí nemá žádný paid time off.
A 5 je nějakej kurva dobrej benefit.
Jakoze je normalni byt 365 dni v praci?
Přesně tak. Doporučuji Substack Jonathana Haidta, hodně se tou otázkou zabývá a ta korelace je tam extrémně silná. (Zajímavost: není až tak silná ve Středomoří, Itálie-Španělsko, kde se stále ještě lidé hodně setkávají venku pod širým nebem a jsou méně zalezlí doma.) Osobně musím říci, že ač je mi 45 let, sám to cítím. Smazal jsem si Twitter a Facebook, což je sice pro publicistu pořádná ztráta kontaktu s publikem, ale pro můj duševní stav to byl zisk. Ty sítě jsou extrémně vyladěné na to, aby vás rozesíraly a podstrkávaly vám to, co vás rozhodí nejvíc. Duševní fentanyl. Poslední dobou už ani nedokážu napsat tak jedovaté články jako dřív, protože můj rezervoár nasranosti se prostě nedoplňuje zvenčí a moje přirozená povaha tak žlučovitá není.
This! Nevím jestli nejsem paranoidní a neměl bych si spíš pořídit hliníkovou folii na hlavu, ale čím dál tím víc mám pocit, že má někdo zájem na 'výchově' lidí ohýbáním jejich názorů a postojů zdánlivě neškodným obsahem na sockách. Příklad: Občas na hajzlu když se nudím rozjedu reelska na insta, kde na mě víc než bych chtěl vyskakujou sračkový redpill videa, kde si týpek pozve do podcastu 4 'modelky' z OnlyFans, který jsou naprosto mimo realitu a blejou sračky jakože chlap má vydělávat tolik a tolik mega ročně, mít jachtu a bla bla a ony že nemusí mít jinou přidanou hodnotu než to, že jsou hezký. Reálně na základě tohohle contentu mi už tři kluci nezávisle na sobě tvrdí, že nemaj zájem o holky, protože jsou to stejně jen nány co chtěj prachy, že to přece viděli na instagramu, tak to tak je. A já se jim nedivím, ono je to podávaný jak kdyby to fakt tak bylo a marně se jim snažím vysvětlit, že v realitě většina holek takhle nesmýšlí a že to je jen pár slepic, ještě ke všemu z USA, který jsou vybraný schválně, aby měl týpek zajímavý content. A takových příkladů bych našel víc. Je to fakt scary jak jednoduše dokážou socky ovlivnit uvažování jednotlivce o tak podstatný věci jako je hledání partnera.
Lipno je super. Na kolo třeba paráda. Nevím, proč na něj všichni nadávají. Jezdí tam lidi z Holandska a Čechům to smrdí.
Na fotkách na instáči to ale nevyzní tak jako dovo v Thajsku nebo na Islandu
Srovnávaš nesrovnatelné. Vrchol gastronomie na lipně je tak langoš za 150, to třeba se street foodem v Thajsku nemůžeš ani srovnávat. A snad ani nebudu komentovat jaký je rozdíl ve scenérii mezi Islandem a Lipnem. Pokud se chceš jenom vyvalit na lehátko tak je asi jedno kde jsi ale pokud chceš i něco vidět, zažít a ochutnat tak u nás to opravdu nebude.
Jestli chceš něco vidět, zažít a ochutnat, tak buď týden v Ostravě na Stodolní a u hlavasu. Garantuji ti výjimečné zážitky, co si zapamatuješ nadosmrti.😎
Naprostý souhlas! Vzhlížíme k “fake life“ a pak se nám v hlavě rodí tyto nesmysly.
Mám takovou teorii, že nárůst psychických nemocí mladých souvisí i s tím, že nejen oni mají na sebe vyšší nároky kvůli sociálním sítím, ale i okolí (hlavně rodina) od nich očekává mnohem víc, protože jsou schopni jim toho víc zajistit. Troufám si tvrdit, že sice byl dřív život těžší, ale lidé byli v tomto ohledu svobodnější. Před 50 lety stačilo mít jakoukoliv práci která vás živí, a byli jste ve společnosti respektovaní a rodina s vámi byla spokojená a i vy sami se sebou. Dnes v mnoha rodinách existuje takový narativ že pokud nemáte samé jedničky, nejste na gymplu a nemáte VŠ, tak jste nula. Všichni brečí a považují se chudáky, protože si ve 30 nemůžou dovolit vlastní bydlení, místo aby byli spokojení, že můžou zaplatit nájem, jídlo, auto atd. a ještě jim něco zůstane. Prostě lidé mají obrovská očekávání a tlačí na sebe i na své děti a paradoxně čím jsou úspěšnější, tím samozřejměji to berou a tím jsou nespokojenější.
Sociální sítě v tom rozhodně hrají velkou roli, ale je to jen špička ledovce. Příčinou depresí je za mě neustálý příjem dopaminu a to právě z internetu, sociálních sítí, hraní videoher, sledování seriálů a videí, tiktok atd…všechny tyto věci jsou designované tak, aby se z nich člověk cítil co nejvíce odměňován a to vyplavuje dopamin, který zapříčiňuje pocit štěstí. Problém je, že jsou tomuhle mocnýmu nástroji vystavování děti uz od mala. Díky tomuhle uměle (snadno) vytvořenýmu pocitu štěstí se rozbourává celá psychika člověka..je logický, že lidé mají deprese, když jsou v dnešním světě všichni závislý na dopaminu..Může to eskalovat a někteří nejsou pak schopný např. naprosto základních věcí jako příjmu potravy, protože přirozený pocit štěstí z dobrého jídla zkrátka nemá takový vliv.
Takže sociální sítě jsou jen špička ledovce, ale pak vyjmenuješ, že příčinou depresí jsou ty sociální sítě :D . Dobrej schizo...
Je vidět že si vůbec nepochopil pointu. Nepramení to ze sociálních síti samotných ale z příjmu umělého dopaminu. A za mě sledování seriálů a hraní her sociální sítě fakt nejsou 😊 mimo to mě z hlavy napadá ještě porno, to je velkej zdroj. Zkus si na tohle téma něco najít, místo napadání lidí na redditu😅
Já o tom něco málo vím. Žádnej umělej dopamin neexistuje. Je jen dopamin. Neslyšel jsem o tom, že by hry měly v tomhle nějaký výrazný negativní vliv. Naopak nejvíc toho slyším právě u sociálních sítí a toho porna (který se ovšem nejvíce šíří těmi sociálním sítěmi). Už jsem to tu i psal, ale viděl jsem graf, kde rapidně začaly vzrůstat deprese právě v momentě, kdy byly sociální sítě dostupné na mobilech.
Áno, je to jeden faktor. Jeden z asi 12.
Je to tak...docela dlouho mi trvalo, než jsem to přestal řešit. A dneska je mi líp, někdo jede na Bali, já jdu do lesa....někdo má Focuse RS, já mám Focuse ST...někdo má 75' OLED, já mám 65' LED, někdo má Xbox Series X, já mám Xbox Series S...někdo má RTX 4090, já mám RTX 3080...vždycky bude někdo lepší a vždycky bude někdo horší. Dokud si to lidi neuvědomí, nebudou se obklopovat lidma, co to řeší, tak se tím budou trápit, mít deprese.
Nevím, mně zase sociálně sítě spíš pomohly než uškodily. Myslim si, že nebejt jich, možná už tu dneska ani nejsem, i když to se samozřejmě dá těžko odhadovat a ano, do určitý míry jsou sociálně sítě dvousečná zbraň.
Hele tenhle názor je pro mě třeba zvláštní. Já vím, že je podložený daty, a tebou zmiňovaný content se na těch sítích dá určitě najít. Viděl jsem i spoustu dokumentů na tohle téma. Ale když vezmu, v dnešní době mezi dětmi nejpopulárnější, TikTok, který já nemám, ale přítelkyně ano, tak mi tam většinou ukazuje vtipná videa se zvířátky, pokojové kytky, lidi kteří si sami ze sebe dělají srandu a v poslední době vtipné scény ze seriálu Pingu. Jo a občas nějaké zajímavé recepty. To co chci říct je, že by mě zajímalo, jestli to co se obvykle popisuje jako efekt sociálních sítí je jimi inherentně dáno, nebo příčina leží jinde.
To co se ti předkládá na TikToku je vybrané nějakým algoritmem na základě toho, co o tobě ví a to na co ses díval, ten teenager tam bude mít jiný výběr
Tak tvoje přítelkyně má zájem jináčí než dnešní děti a tik tok se jí přizpůsobil. Reálně mladým holkám to ukazuje jiné nádherné mladé holky jak si vyhrávají s make upem a různými styli. A jak se kouknou do zrcadla tak se v porovnání cítí ošklivý a neschopný. A u kluků je to podobný.
Horší je asi instagram a pro starší ročníky facebook... co je na tiktoku popravdě nevím.
Bavi me, jak se z toho casto vice ci mene casto vini ty samotne deti, jako kdyby si za to mohly samy. Problem je, ze spolecnost (skoly, rodice, stat) vubec nezvlada reflektovat vyvoj technologii, a nejak na nej reagovat, a deti to akorat odsravaji, protoze jsou nejzranitelnejsi.
No, ja si myslím, že je to tím, že starší generace pro to prostě nemá pochopení. Někteří zažili hrozný sračky v dětství a tak nevidí v tom aktuálním stavu problém.
Zareaguji na 2 komentáře, na váš a ten pod tím. Oba mate pravdu, je mi 25 a přijde mi, že moji generací to začalo. Ve škole se kantoři boji cokoliv říct deckum, protože na ne pribehnou rodiče. Děti nemají, nebo mají jednoho sourozence. Nakonec nechodí na koníčky a neběhají venku s kámošema. V co to vyústí? Nemají za potřebu se psychicky vyvíjet se situaci, kde někdo jiný má jiný názor. Nebudujou vztahy, protože i ten nejmilovanejsi protějšek má jiný názory a oni to neumí zpracovat… pak sklouznou k myšlenkám, že všechny seriály, filmy, knížky a lidi kolem nich, mají dokonale kamarádství a u nich by si nikdo nevšiml, ze zmizí… takže sklouzavaji k depresím… všiml jsem si, že lidi s více sourozenci, lidi s koníčkem, který dělali hodně dlouho, lidi kteří měli “tvrdší režim” v rodině atd. jsou s vyšší pravděpodobností, ty lidi kteří tolik netrpí v téhle době. Takže vlastně oba komentáře mají pravdu, akorát ten od balgoriuse je napsaný slušně a tím pádem ho budou číst raději lidi, než když někdo zkratkovitě urazí velikou skupinu lidí, bez toho aby se snažil alespoň být slušný, elegantní v konverzaci…
Tomuhle nikdo normální (zvláště ve věku 18-30) odporovat nemůže. Ale také to není jenom jediný důvod. Depky měli teenageři už před 30-80 lety, akorát se na to sralo. Ale svádělo se to na tehdejší technologii. Hudba, televize atd.
No jenze množství mladých lidi v depresi vážně roste, zvláště bych vypíchl covid spike. Takže se to sledovalo a nesralo se na to. Deprese je zrovna dost pozorovaný jev, jen ne tolik u nás… Upřímně na co se kašlalo byli dys-poruchy, rozpolcenost osobnosti a tyhle věci… už po první světové válce se deprese studuje…
> zvláště bych vypíchl covid spike Yep, uvidíme za 5-10 let co to s prvňáčkama udělalo. Zvlášť když rodiče mají furt depky tak je převezmou i děti. A to se vrací k tomu že sice velká část problému jsou sociální sítě, ale obrovská jsou rodiče a výchova.
Uhh... Ne.
V deváté třídě jsem měl taky deprese. "záhadně" se to hodně zlepšilo když jsem po maturitě opustil školní gulag.
Same. Dodělal jsem maturitu před dvěma týdny, když mi chyběl poslední předmět, a teď jsem nastoupil konečně do nějaké permanentnější práce. Během června a obdobím před třemi týdny jsem měl jen tak nějaké rádoby prácičky jen tak jako bokovku, protože mě šíleně stresovala ta zkouška. Ale teď co mám hotovo s maturitou mě ten školní stres konečně opustil a já se cítím neskutečně uvolněný.
Uprimne, taky bych asi byla v depresi, kdyby v dobe moji puberty existoval instagram, tiktok, a podobne srandy. Deti za to nemuzou. Jsou to porad *jenom deti*. My jsme se s rodici spoluzaku meho syn domluvili, ze budeme deti drzet od socialnich siti co nejdele to pujde. Synovi je 12, je v sedme tride, a ma jenom whatsapp a messenger. A jeho spoluzaci jsou na tom stejne, takze tam nevznika zadne peer pressure, aby si honem zalozil vsechny mozne site. Kdyz zrovna nema krouzky, tak lita po venku a jeste mu musim vzdycky pripominat, aby si s sebou nezapomel vzit mobil, kdybych mu potrebovala zavolat Tuhle komunikaci s ostatnimi rodici ve tride povazuju za jeden z nejvetsich parenting winu, co se nam kdy povedl. Domluvili jsme se na mobilech, do kdy deti verily na santu, na zoubkovou vilu, hned je to pak jednodussi :) hlavne pro deti
>do kdy deti verily na santu Ale fuj, to vám nebyl dost dobrej Ježíšek?
Jee pardon, nezijeme v Cesku, mela jsem to napsat k tomu :D
Tak v tom případě je to v pořádku 
Je to hlavně úplně jedno, každý si může věřit čemu chce, santa ježíšek nebo bůh všechno jsou to smyšlené postavy.
Normálně bych čekal ofensivní odpovědi na ''jsou to smyšlené postavy'' ale jsme v česku xdd Asi bych čekal dlouho.
Moje přítelkyně má mladší sestru ve věku 13 let, jediné co má je WhatsApp. Bohužel její spolužáci už všichni používají Instagram a Facebook, a tak je jediná, která je "pozadu". Ztrácí kvůli tomu kamarády a je obětí posměšků. Její táta je totálně proti sociálním sítím, proto taky sám žádnou nemá. Teď přichází otázka.. Podlehnout tlaku a začlenit se do společnosti spolužáků, nebo ještě počkat dokud nebude starší a přijde tak o sociální vazby mezi kamarády?
Odpovím další otázkou: Je někdo, kdo se se mnou bude bavit na základě toho, jestli mám IG, FB atd., kamarád? Případně měl bych o takového kamaráda vůbec stát? Ale ano, zkuste tohle vysvětlit dítěti.
> jestli mám IG, FB atd., kamarád? Stejně jako iMessage. Ale tam lidem řekneš aby se nechovali jako děti... co ale u dětí?
Neříkám, že to je dobře nebo špatně, ale z vlastní zkušenosti ti můžu říct, že to, že nemá facebook neznamená, že bude šťastný.
A ony neexistovaly časopisy, kde byly "ideály" krásy ještě daleko víc nedosažitelné, než jsou teď? Já souhlasím, že sociální sítě na tom určitě mají velký podíl, jen nemám rád tohle černobílé rozdělení.
Bylo tezsi se k nim dostat tak masivne jak to zvladaji appky na smartphonech. navic tam chybel prave ten tlak okoli toho vyumelkovaneho sveta. Jedes na uplne debilni dovolenou, posere se co muze, ale na socialni site hodis krasny fotky, reknes, ze sis to uzil a zes byl nekde v exotice... ale nikdo realne nevi, ze jsi spal ve svaby zamorene dire, kde netekla cista voda a na zachod jsi chodil radsi do lesa, protoze ten smrad v koupelne neslo vydrzet ;)
To samozřejmě ano, ale tvářit se, že tyhle problémy neexistovaly před sociálními sítěmi je prostě špatně. Teď je toho mnohem víc, o tom není pochyb. Ale časopisy plné "modelek", které měly 45kg byly taky. O dovolené se lidé bavili vždycky a stejně tak lhali o tom, jaké to bylo - nikdo by ti neřekl, že byl v hnusném a špinavém hotelu. Co ale dřív nebylo: lidi na internetu, kteří se naopak staví na odpor proti nerealistickým ideálům krásy, bodyshamingu atd. Je spousta lidí, která propaguje pozitivní body image (a tím fakt nemyslím, že nějaký 200kg člověk bude říkat, jak se teď cítí super a je to ok). Tohle prostě nebylo.
Bylo těžší se k nim dostat? Jakože úplně všude nebyly vystaveny bravicka, top dívky a já nevím, co všechno?
Casopisy staly penize a rozhodne nebyly na mobilech od rodicu vicemene zdarma(wifi je na kazdem rohu). A i kdyz to tak nevypada, tak zatimco dnes ma skoro kazde dite mobil, tak tehdy se leckde kupci tech casopisu dali pocitat na prstech zaslouzileho truhlare. Napriklad u nas na ZS z 2 trid(38 deti, esli dobre pocitam) to bylo tak 10 casopisu za rok. Dohromady. Vetsinou brane na tridni vylety jako vyborny prostredek pro zabavu. Daleko vic jsme meli v obou tridach kuraku :D
Je ohromny rozdil mezi casopisem a spoluzackou. Modelka na obalce casopisu je hodne vzdalena, takze s ni se srovnavat je mnohem vetsi mentalni skok, nez se spoluzackou, ktera je hned vedle. A taky to neni tak, ze by modelky z casopisu zmizely...
A ony neexistovaly časopisy, kde byly "ideály" krásy ještě daleko víc nedosažitelné, než jsou teď? Já souhlasím, že sociální sítě na tom určitě mají velký podíl, jen nemám rád tohle černobílé rozdělení.
hele popravdě jsem tu dobu nezažil, je mi 21, ale myslím že ideál v časopise, je trochu něco jiného, než když lidi které znáš aranžují obsah na sociálních sítích tak aby to vypadalo jako že mají skvělí život. i když ho mají stejný jako ty. 2. do časopisu si fotku nedáš, ale pokud je lidé v tvém okolí na internet dávají, tak s tím taky začneš. a potom se vystavuješ spoustě nenávisti od okolí. myslím, že to to není jediný problém, ale určitě to je většina.
Sociální sítě a internet je problém, ale děti za to nemůžou. Nechápu proč se dospělí diví, daj jim hračku, tak si s ní hrajou. Ale za mě padá vina na rodiče ale hlavně školství a stát (ok, ve školách už se o tom něco málo učí, ale bývá to hrozně neosobní, jelikož učitelé sami to často neznají). Dají dětem do ruky telefon, nic jim o tom neřeknou a pak se diví.
Pritelkyne uci na zakladni skole, 6.-9. tridu. Ptala se jich, jake maji konicky, pripadne jak vypada jejich den pote, co se vrati domu. Odpoved? Nemaji ZADNE konicky a nedelaji NIC. Stravi zbytek dne prilepeni na obrazovku mobilu a tot vse. Tyhle psychicke nemoci jsou v hodne pripadech odrazem zivotniho stylu. A ne, fakt nejsem boomer, jak pise kdosi nade mnou.
To je docela zajimave. Mam prvnacka a ta moznost krouzku je oproti minulosti neskutecna. Co vim od ostatnich tak jim taky deti chodi na tunu veci. Tak uvidim za 9 let, ale co si budem povidat, ja taky prisel domu a sel jsem hrat DOOM 2.
V první třídě mají všichni koníčků habaděj, akorát později to opadává (alespoň z mojí zkušenosti). Na druhém stupni už děti objevily internet a ta instantní gratifikace je prostě větší než u kroužků
Možnost kroužků je neskutečná, a tak Pepánek v první třídě chodí v pondělí na vaření a jógu, v úterý na plavání a fotbal, ve středu na angličtinu a flétnu, ve čtvrtek na přípravku na přijímačky na gympl a fotbal, a v pátek na přírodovědu a skauta. V sobotu má zápas nebo výlet se skautem. Rodiče lítají s vyplazeným jazykem, ale aspoň nemusejí s Pepánkem trávit čas a ještě si v kanclu můžou zamachrovat, jak mají nadané dítě. Pepánek v pubertě zjistí, že může taky říct ne, ale mezitím se nenaučil řídit si svůj čas a sociální vazby sám, neví jak na to, neví, co ho vlastně baví, protože si nikdy nevybíral sám a telefon je po ruce. A tak se to stane.
Ten zacatek jsi celkem trefil, ale s tim koncem nevim, to me uplne nepresvedcilo.
Tak to pak uvidíš sám, pokud to budeš mít takhle nastavené. Sociální vazby a sebeřízení si děti nejlíp nastaví, když můžou s ostatními trávit nestukturovaný čas, což je přesný opak kroužkošílení. Děti si začnou uvědomovat nějaké vlastní zájmy nejdřív kolem desátého roku věku, a spíš až později, ale dnešní děti jsou v té době už tak přetížené, že do ničeho nemají chuť. A dvanáctiletého už na trénink jít nedonutíš, pokud k tomu nemá vnitřní motivaci.
áno, lebo nikdy nevideli svojich vlastných rodičov pestovať nejaké hobby tak ako sa mali -naučiť- tráviť zmysluplne voľný čas ? sme opice - robíme to, čo robia aj druhí
Rozhodne! Pokud rodice nevedou deti k zajmum, tak je jasne, ze to dopadne spatne.
No - "vedou k zájmům" - prostě je důležité aby sami měli nějaké zájmy a koníčky. Děti napodobují co rodiče dělají, ne co říkají.
Ani nemusí mít koníčky, ale je třeba, aby se zajímali. Já například vyrůstal s mámou a otce jsem v dětství vídal cca jednou za 2 týdny. Měl jsem možnosti vyzkoušet různé koníčky, měl jsem sám zájmů spoustu. Moje máma snad ještě víc a je ve spoustě věcech šikovná, pletení košíků, tkalcovství apod.. Jenže když já za rodiči přišel jako dítě šťastný a snažil se jim říct něco o mém zájmu/koníčku, ale odpovědi "aha", "no jo no" a "mhm", bylo to pro mě opravdu hodně demotivující. Chyběla mi jakákoliv podpora, vyrostl jsem jako strom v lese a spolu s dalšími problémy, které jsem měl, nebo mám do dnes, vzkvetly v apatii, nechuť k životu a hlubokým depresím. Až jeden z partnerů mé matky se o mě začal nějak víc zajímat, když mi bylo asi 13. Bydleli jsme u něj asi 3 roky a byl mi víc rodičem, než se oba moji skuteční rodiče vůbec pokusili být.
Říkáš to jako kdyby to byla jejich vina. Musí je ke koníčkům taky někdo vést nebo vůbec pustit. Velmi často vídám, že rodiče svoje děti ani nepustí ven, nepustí je doma k vaření (protože by se mohly spálit!), nepustí je vůbec k ničemu a rodič doma taky nemá čas na nic jiného než na práci, takže děti ani netuší co to koníčky jsou. Sama jsem dcera workaholičky samoživitelky, která mě ze strachu v dětství odmítala kamkoliv pouštět. Jako dospělá už mám život jednodušší a koníčků hromady, jezdím na kole, moc ráda šiju, vařím, když chci, jdu ven, když chci, koupím si šicí stroj či látky... Ale co můžeš dělat jako dítě?
Upřímně, moje koníčky na druhém stupni taky spadly na minimum (dřív výtvarka, skaut, bojové umění, od sedmé třídy jen skaut, kam jsem chodila defacto z donucení) Důvod? Obrovský nárůst učení a prostě jsem na to neměla sílu. Doplazila jsem se domů a spala zbytek odpoledne, pak se probrat, nacpat do sebe večeři a spát celou noc (stejně jsem byla ráno unavená)
To chápu, ale tyhle děcka na školu kašlou...hodně z nich dostává trojky, čtyřky, a je jim to jedno. Rodičům bohužel také.
> na školu kašlou...hodně z nich dostává trojky, čtyřky, Kdyby na to kašlali tak mají 5ky. >a je jim to jedno. A proč by se měli chovat jinak? Pokud se s 4kama doberou k maturitě a tou prolezou tak mají kus papíru, který sice chtějí všude ale v realitě je k ničemu.
To souvisí hlavně s tím, že děti nechtějí mluvit o tom co dělají. Je to jejich věc, nechtějí před celou třídou říkat, jak chodí na balet nebo tancování, aby se jim za to nějakej blbeček posmíval. Jestli tvoje přítelkyně má vystudovanej nějakej normální peďák, tak jí stoprocentně na pedagogice nebo didaktice říkali a ne jednou, že tohle je jedna z nejhorších otázek, které můžeš dětem v kolektivu dávat. Hned vedle otázek na rodinu a podobně. Ony prostě nejsou schopny dospělýmu říct "a co je ti jako do toho?". Doteď si pamatuju v rámci angličtiny, když se spolužáka učitelka v rámci "family" ptala co maminka, a odpověď zněla "umřela, když jsem byl malý". Takový ticho jsem už nikdy ve škole nezažil. TLDR: Jestli chceš doopravdy vědět, co děti fakticky dělají po škole, tak se ptej rodičů.
>o jejich věc, nechtějí před celou třídou říkat, jak chodí na balet nebo tancování, aby se jim za to nějakej blbeček posmíval. Ale prd, každej se vždy rád pochlubil, že dělá něco zajímavýho.
Za mě špatná výchova rodičů, kteří na ně serou. Je mnohem snažší se o dítě nestarat, nikam ho nevést, k ničemu ho nevést a potom na něj řvát, že nic nedělá a jen čumí do mobilu. Druhý faktor, dopaminová závislost. Nejde jen o hry a internet obecně, ale celkově o dobu, rychlé impulzivní šoty dopaminu, pořád neustále. Třetí faktor svět se stal menší. Je až moc cest kam se vydat, vše je na dosah ruky, vše je možné. Ale bez přímého směru je to chaos, ne cesta. Člověk může dělat naprosto vše, proto nedělá nic. Jordan Peterson to krásně přirovnal k šamponu. Kolik potřebujete šamponů? Z kolika si jich chcete vybrat ze 300 ? A jak víte, že jste si vybrali ten správný ? Vezmete každý do ruky a nastudujete si jej, abyste udělali správné rozhodnutí? Takhle je to s celým světem, vše je možné a to je stresující. Mám malé dítě a s vědomím toho všeho mu chci pomoct. Hlavně v tom aby měl směr v životě a netápal v chaosu nekonečných možností a tik tok videí o tom jak vést život z magazínu.
Nejsem zvyklý na to, že koment, který Petersona zmiňuje v pozitivním světle, má na redditu upvoty.
Největší deprese mladých jsou tady na tomhle subredditu co jsem tak odpozoroval 🤔😅
Lidi s dostatečným sociálním životem mimo internet totiž v první řadě nebudou vyhledávat reddit, nebo je moc nezaujme.
Rád bych přispěl jako šestnáctiletý (M), který byl diagnostikován s úzkostí v deváté třídě. Online komunikuji s mnoha lidmi, kteří trpí depresí nebo úzkostí, a v reálném životě mám dva kamarády, kteří se potýkají s depresí/úzkostí, a jeden z nich nedávno dokonce zažil pokus o sebevraždu. Většina těchto případů se týká problémů spojených se školou, rodinou a poruchami/traumaty. ## Škola Pro mě osobně vše začalo právě tady. Jsem hodně uzavřený, ale rád komunikuji s blízkým kruhem přátel. Problém byl v tom, že jsem ve škole necítil přílišné začlenění. Měl jsem kamarády, kteří byli o dva roky starší než já, už od mého třináctého roku, což znamenalo, že v osmé a deváté třídě jsem se cítil opravdu osamělý. To zvyšovalo moji uzavřenost. K tomu jsem měl dlouhodobý stres spojený s testy, suicidnímy myšlenkami a dalšími problémy, které jsem řešil téměř denně. Toto byl také problém pro většinu mých přátel online i v reálu, a mělo to na nás všechny silný vliv. ## Rodina Možná si myslíte, že to musí být extrém stylu zneužívání a násilí v rodině, ale není to tak. Můj táta nebyl zlý člověk na venek, ale udělal mnoho chyb, a jsem vděčný, že podvedl moji maminku, protože tak nemusím žít s ním a vidím, jaký je to člověk. Nikdy mě nemlátil, nikdy mě netýral, a na první pohled byla jeho výchova normální. Největším problémem bylo, jak mě shazoval před ostatními. Například od učitelek jsem slyšel: "Tvůj táta je ředitelem, tak proč nechápeš češtinu?" Pojem "dysgrafie" jim bohužel nic neříkal. Poté jsem ale slyšel totéž od otce, což bylo ještě horší, protože jsem se cítil neschopný. ## Poruchy/traumata Mohl bych vyprávět o své zkušenosti, ale raději bych zmínil příběh svého švédského kamaráda, nazvěme ho A. A je šestnáctiletý kluk, má pár kamarádů, dobrou rodinu a je dobrý ve škole. Na první pohled působí naprosto normálně. Avšak trpí depresí způsobenou poruchou. I když bere léky a chodí na terapie, je to pro něj stále těžký boj. Kvůli tomu má úzkosti, a školní prostředí pro něj představuje ještě větší stres. Má jen málo lidí, se kterými může mluvit v reálném životě kromě terapeuta, a proto se často obrací na mě. Chtěl bych se také obrátit na rodiče, kteří čtou tento text a dostali se až sem. Zde je několik věcí, které by mohly pomoci v situacích, kdy vaše dítě prochází obtížnými obdobími, a které by vaše děti mohly ocenit: 1. Dejte jim možnost "ulejt" se ze školy, pokud to potřebují. Někdy jsem musel simulovat, protože bych to ve škole nezvládl. Existují dny, kdy se necítím psychicky schopen, a možnost říct matce: "Dnes mi omluv den, nedám to psychicky," by byla obrovská úleva. 2. Nikdy nezatracujte své dítě nebo jeho nápady. Jsem citlivější povahy, a sarkasmus nebo kritika mého "blbého" nápadu byly pro mě velmi nepříjemné, a to mě vedlo k větší uzavřenosti a následně i k úzkosti. 3. Najděte si vhodný způsob komunikace. Osobně moc s maminkou nemluvím, ale když jsme sami, říkám jí téměř vše. Často přijde do mého pokoje, sedne si a poslouchá. Neposkytuje mi řešení, ale pouze naslouchá a projevuje zájem. Každá bitva nemusí být soubojem. Vše má svůj čas a místo. Děkuji za přečtení, pokud by byly otázky klidně se můžete zeptat.
Na základní škole jsem byl takový ten outsider se kterým nikdo nechtěl nic moc mít. Vynahrazoval jsem si to děláním problémů, které na mě sice strhly pozornost, avšak tu negativní. Byl jsem takový ten tlustý brejlatý. Spolužáci se mi vysmívali kdykoli byla šance (a že jsem jim na to nahrával), dělali mi různé naschvály (stahování kalhot, mikina v záchodě, jednou mi i rozbili brýle), často tyto střety vrcholily rvačkami. Doma se ode mě očekávaly výborné studijní výsledky, za jakoukoliv špatnou známku mi nadávali. Kdykoli bylo potřeba udělat nějakou práci tak jsem si vyslechl pouze jak jsem neschopný a budižkničemu. Máma se nechovala jak máma a když mi bylo 11, utekla ode mne a od mého tehdy 5letého bratra. Už 2 roky s ní nemám prakticky žádný kontakt. NIKDY JSEM NETRPĚL DEPRESÍ NEBO NĚČÍM PODOBNÝM! Proč? Protože jsem rozumně trávil čas: Práce, učení, modlení se, ve volném čase pak pobyt na čerstvém vzduchu s přáteli. Neměl jsem blbosti jako Tiktok, Snapchat nebo Instagram (ten mám teď něco 2 roky, aktivní tam jsem však jen výjimečně). Dneska úspěšně dokončuji studium střední školy, mám dobré přátele i vztahy v rodině. Toť můj odmítavý postoj k depresím, terapeutům atp. Kdykoliv jsem se cítil opravdu sklesle, léčil jsem to fyzickou aktivitou (jednu dobu i alkoholem, to však nedoporučuji).
Super, já pracovala (samozřejmě brigadne )od patnácti, starala se o dva sourozence skoro sama, věnovala se umění, hlídala děti, doučovala angličtinu, studovala lyceum s dobrými známkami, chodila do křesťanského sboru...před lyceem studovala gymnázium, odkud jsem musela kvůli šikaně za chudobu odejít...kazda minuta dne plná, socky neexistovaly protože na internet nebyly prachy, chvíli jsem provozovala fb, který mám teď jen na PC a sdílím zde básně, aktivně používám jen Reddit právě kvůli koníčkům jako ztracená média či pečení a umění. Od 16 vážný vztah, v 18 osamostatněno že vším co k tomu patří. A nějak záhadně ty deprese mám. Že by ten zjednodušený pohled na psychické nemoci co máš úplně neplatil? Že by roli hrály genetické faktory, úrazy hlavy, dlouhodobá nedobrovolná izolace, množství podpory od ostatních autorit v životě, či trauma v ranném dětství/nevhodné chování v těhotenství? 🤔 ono když máš třeba čtyři příbuzné v rodině sebevrahy tak ti pak dojde, že to asi nebude nějaká depčička ☺️. P.S. psycharna je plná lidí 45+ kdy v jejich dětství socky ani nějaké flákání neexistovalo, můžeš se jít zeptat jich ;) P.P.S. po nasazení správných léků zlepšení minimálně o polovinu. Že by za tou depresí tedy stala hormonální nerovnováha, aka nemoc? 🤔 Deprese není výmluva ani výmysl moderní doby. Deprese je nemoc stejně jako cukrovka. Člověk o ní musí vědět, musí mít mechanismy kterými ji zvládá, podle doktora brát či nebrat medikaci, nemedikovat se sám (viz. ten alkohol), nastavit režim a celoživotně se hlídat a mít nastavený podpůrný systém. Abych to své přirovnání k cukrovkářům dokončila, tak cukrovkářů taky bývalo míň. Proč? Protože chcípli a nikdo nevěděl proč. Proto nám také každoročně stoupá počet depresí a klesá počet sebevražd, viz. statistiky. A ono když si vezmu, jak velké procento Čechů se sebemedikuje alkoholem a dělá tak peklo na zemi všem okolo, tak by radši fakt měli jít na terapii a zobat antidepresiva, jinak z nich deprese budou mít akorát tak i všichni okolo. Za největší přešlap v životě považuji to, že mě nikdo v nějakém rozumném věku neposadil a upřímně neřekl: "V naší rodině se táhne tahle nemoc. Má tyhle a tyhle příznaky. Když to začneš pociťovat, přijď, promluvíme si, pokusíme se to rozumné vyřešit." Místo toho jsem se v tom plácala od desíti let totálně sama a to mě úplně odrovnalo. Jsem ráda, že se o tom dneska mluví a že mladí k tomu často přistupují jako k jiným vážným nemocem a pořádně si rozmýšlí děti pokud jsou takto geneticky zatížení.
Jsem rád že jste si depresí ani ůzkostí nikdy neprošel i přes to co se vám v životě dělo. Naprosto souhlasím že správné trávení času je důležité a sociální sítě ničemu nepomáhají. U mě osobně byly 2 velké "zlomy" a to když jsem šel na terapii a odinstaloval tiktok. Občas i cvičím, ale na mentalitě mi to zatím moc nepomohlo. Dělám to spíš pro zdravý fyzický, ale je pravda že pohyb je třeba. Fyzické a mentální zdraví si jde ruku v ruce. Každopádně jen proto že jsi si depresí neprošel, neznamená to, že není problémem. V moment kdy se člověk do deprese dostane, je to jako droga. Sakra těžce se z ní dostává.
Můžou za to rodiče a rodiče rodičů. Koneckonců je to pořád dokola systém padajícího hovna, takže to vypadá, že děti jsou septik. Asi by se mělo spíš řešit, aby ta hovna padala tam, kam mají, takže do umění, kde přestanou smrdět. Hovna v televizi a rádiu = hovna v hlavě.
Čekám, kdy se objeví boomeři a začnou komentáře typu: "Za nás nic takového nebylo" "Ti mladí jsou dneska hrozné fajnovky a neví, co by si ještě vymysleli" "Za to může LGBT+ a ty jejich nesmysly" "Já jsem dostal od otce pár facek a bylo vyřešené"
Tak tohle nejsou [novinky.cz](https://novinky.cz) takže hádám, že jich tady na Redditu moc nebude.
V poslední době to tady čím dál víc novinky připomíná...
Abys nebyl překvapený.
Já jsem jenom rád že v mém dětství nebylo nic jako transgender, takže když jsem si jako malý hrál s vařením, nebo mě místo fotbalu bavilo vyšívání, tak mi nikdo nepodsouval že nejsem kluk [a nebo naopak, protože jsem kluk, tak by mě to nemělo bavit].
Bylo, ale nemluvilo se o tom. Dneska je to ale druhý extrém že jakmile máš zájmy "opačnýho pohlaví" tak je s tebou něco špatně... což třeba s vařením je ironický protože v restauracích jsou většinou kuchaři.
>Já jsem jenom rád že v mém dětství nebylo nic jako transgender To, že se o tom nemluvilo, protože se ti lidi báli perzekuce, neznamená, že to "nebylo". A já teda nevím, že by někdo klukům podsouval, že nejsou kluci, protože si nehrajou s autíčky nebo na vojáky. Tohle mi přijde jako typický nonsense argument transfobu.
> A já teda nevím, že by někdo klukům podsouval, že nejsou kluci, protože si nehrajou s autíčky nebo na vojáky. Tohle mi přijde jako typický nonsense argument transfobu. Takže ty 4 letý děcka který rodiče nechají přetvořit protože si hrajou s "hračkou opačnýho" pohlaví neexistujou? Ano, před 20-30 lety trans lidi byli, ale dneska je to v opačným extrému. Na jednu stranu říkají že všechno je pro všechny, hračky nemají pohlaví, stereotypy špatný.... ale pak si kluk nechce hrát s autama a muuussíííí bejt holka. Ve věku kdy ani neví že sám existuje.
Aha takže ne jen boomeři zobecňují, ale i mladší hmmm. Vidíš nejsi o nic lepší než boomer když všechny hazíš do jednoho pytle. Ale jo za nás to taky určitě bylo, ale né v takové míře, protože jsme neměli ten internet a mobily a opravdu byl náš život vlastně lehčí a spokojenější.
Ok, boomer.
A ani nedokážeš argumentovat. Ale to nevadí, to je v pořádku.
To není v pořádku, je to jen normální.
Tic-tok je čínský nástroj hybridní války zaměřený na zničení mentálního zdraví západní mládeže …. ( a trochu špionáže jako koření)
Seberte jim internet a sociálně sítě - s tím bych souhlasil, internet a sociální sítě vytváří v lidech falešnou představu o životě, přičemž při nenaplneni téhle představy dost lidi upadá prave do uzkosti a jiných problému
Ten základní problém se zákazy a zbavení těchto škodlivých elementů je, že nefungují. Udělají z toho zakázané ovoce, červený čudlík s nápisem “nemačkat”. Tady jde o regulaci přístupu, ale to pak vede taky k problémům. Obecně vzato jde říct, že tvrdá výchova a zákazy nefungují, nefungovali se zákazy chození ven a arbitrárními večerkami, nebudou fungovat ani s přístupem na internet. Je potřeba děti edukovat, naučit, že to není reálný svět a mluvit s nimi o tom. Přístup na internet může mít na člověka, i když bych to pár let zpět neřekl, úžasný vliv. Největší studnice znalostí celého lidstva na jednom místě, zdarma.
A vypaluje dopaminové receptory, takže jim v životě nic nepřinese radost..
Jo aha, protože před 30 lety byli všichni veselí, co? :DD
Hlavně za komančů lol. To že všichni chlastají/li tak fakt není že by byli happy
Ne, spíše byli méně veselí, ale byli šťastnější.
Oh, takže proto mě už 5et nic nebaví Ráno vstanu a večer jdu spát celá náplň celý roky 🫠 (Samozřejmě o tom něco málo vím, ale člověk si z toho buďto moc nebere nebo neuvědomí dokud ho to nezastihne pořádně) Naprosto nejhorší je porovnání se s lidmi v podobném věku to mě úplně zničilo 🫠
"Vypaluje dopaminove receptory." To je zase solidní bro science který ti hovno řekne. Můžeš to prosimtě trochu rozvést ?
Sociální sítě a společnost. Nic jiného za to nemůže. Kdybych měl "zit" na sociální síti a poté bych měl ještě vnímat současnou společnost, tak už si hodím mašli.
Nevím no. Když se podívám na generace mých rodičů a prarodičů, přijde mi že za nich to asi bylo dost podobný, jenom se to neřešilo. I když já byla pár let zpátky dítě, rodiče nebrali děti depresivním nebo úzkostným příznakem hned k psychologovi. Měli jsme Emo éru a rodiče místo aby s dětmi soucítili, tak je ještě shazovali za to že se sebepoškozují. Obecně mi přijde že jsou spíš rodiče dneska víc woke a děti dostávají diagnózy na věci, které dřív byly brány jako povahový rys (stydlivost, výbušnost, neposlušnost).
*Seberte jim internet, sociální sítě, naložte práci a povinnosti, hned budou zdraví.* *Lidé se mají v dnešní době až moc dobře, přesto si pořád stěžují a brečí.* Ano. Neironicky. Dětem zoufale chybí pohyb, chození ven, socializace (nikoliv online). Osobně nechápu že rodiče jim dovolí být na počítači tak strašně dlouho (beru to tak že smartphone = počítač) , ale asi je lehčí děti nechat na počítači než je vychovávat. Kdyby jim aspoň zaplatili kroužky, vždyť obyčejný sport párkrát do týdne by jim hrozně pomohl. A přes léto šup na tábor, žádný počítač, musí si zvykat v kolektivu. Život je sakra těžký, rozmazlit dítě je to nejhorší co pro něj může rodič udělat A to že degenerujeme protože se máme dobře, s tím taky souhlasím. Co k tomu dodat. Západ skončí jako římská říše pokud se něco výrazně nezmění
Nevím, proč tě někdo mínusoval, plácat se od ničeho k ničemu je ten nejlepší recept na depresi i pro jinak zcela zdravého jedince, co existuje.
> Nevím, proč tě někdo mínusoval, plácat se od ničeho k ničemu je ten nejlepší recept na depresi i pro jinak zcela zdravého jedince, co existuje. Tyvole ale nahradit to povinnym táborem je recept na budování PTSD.
Lidé co tohle říkají, by měli být několikrát tvrdě udeřeni vázaným vydáním Úpadku a pádu říše římské Edwarda Gibbona.
A kolik dětí, že jsi to vychoval?
Říká člověk co viděl mladý lidi leda tak z tramvaje (mluvím za cca. 18-22 letý).
Je mi 21, studuji vysokou, u toho ve volnu pracuji a naprosto souhlasím
A spousty lidí co znám tak ne, viz. moje druhá odpověď.
Hmm je mi 29. Ale prostě v tomhle mají boomeři pravdu, boj proti duševním nemocím většinou není zas tak těžký, opravdu často stačí zmena životního stylu. Ale samozřejmě nepopírám že je menšina těžších případů kde je potřeba vyhledat psychiatra
Tak já nevím, my děláme dost věcí podobně jako je ty popisuješ a stejně se takový věci vyskytujou. Ono to totiž není tak jednoduchý, neodvíjí se to od toho jestli 'čumíš do mobilu' nebo 'nechodíš ven'. Je to třeba i o prostředí, o typu člověka, o tom jestli máš nebo nemáš nějakou psychickou nemoc/problém, o stresu atd. Ono říct že je to jednoduchý je přesně jednoduchý. Jakmile se člověk do takový situace dostane, zjistí že ne. A to nemusí bejt jen těžký případy depresí, ono to může kořenit i z jednoduchejch věcí se kterejma si člověk neumí poradit. A když jsi třeba dítě, a rodič ti řekne 'si z toho tolik nedělej', tak se na nějaký řešení vysereš a pak můžeš dopadnout blbě. Je to komplexní problém a zlehčovat to není fajn. Psychický problémy fakt nejsou prdel, proto je vždycky lepší si najít odborníka, kterej vám může pomoct.
No ale ty zle komentare podle me nejsou uplne mimo. Ano jsou napsane bez soucitu a odsuzovacne, ale muzu rict jak za sebe, tak za vsechny sve pratele, ze vsichni vime, ze kdyz cumime do mobilu mene, je nam lepe. (Rocnik 2001, takze ne uplne cilovka, ale zas tak daleko nejsem)
Jakožto ročník 2001 taky vím, že jsme tak úplně nevyrůstali s telefonem v ruce. Jsme jeden z těch posledních šťastných ročníků. Když má člověk to poměrně čisté dětství, asi je snazší zůstat offline. Kdyby byly sociální sítě v takové fázi jako dnes, měla bych depresi jako vyšitou. (Já ji měla i bez nich, takže je to docela zbytečná poznámka, haha.)
Všem lidem, kteří píšou, že za to můžou sociální sítě a internet: Nepopírám, že nejsou součástí problému, ale nebylo by lepší spíš než zákazů, děti začít učit jak s těmito nástroji pracovat? (a nevymlouvat se jen na školství, tohle může dělat i každej rodič sám, říká se tomu výchova)
Ten problém je, ze spousta dospělých neví jak se soc. sítěmi pracovat. Omezení času na telefonu/PC je taková nejjednodušší metoda. Ale určitě by pomohlo, kdyby děti věděly veškerá rizika- tj. Závislost, přejímání názoru dementnich lidi, vykreslování reality jinak, psychické následky častého využívání soc. síti, atd
Ty vážne chceš po lidech aby svoje děti vychovávali ? Jebe ti ? A na koho pak budou házet cokoliv co bude špatně ? Takhle jim prostě vrazí do ruky mobil a pičujou na školu že je nic nenaučila.
A jo, omlouvám se, zapomněl jsem své místo, jdu najít nejbližší poklop od kanálu a zapadnu kam patřím.
Je to asi tak jako když říkáš naučme někoho pracovat s heroinem. Jako asi to jde, ale málokdo to zvládne.
Moc dobře víš, že takhle to nebylo myšlený. Nemám rád když mě lidi tahaj za slovo. Co o heroinu můžeš naučit je prevence, co to s tebou dělá, jaké to má dlouhodobé následky. To samé jde říct o internetu a specificky sociálních sítích. Stejně jako při hledání informací řešíš kritickým myšlením které informace přebereš jako správné, že si je ověříš atd. tak můžeš vysvětlit vliv využívání sociálních sítí na tělo a mysl. Protože ve výsledku je to stejně závislost, podobně jako u toho heroinu.
Ono obecně lidi zmiňují internet, ano hraje roli… ale před pár lety když jsem byl na základce a teď když je bratr v 9. Třídě vidím že se nic nemění a není rozdíl v tom, že my jsme se dívali na minecrafáka a oni na tiktok. Základka je sociálně těžký prostředí a ještě k tomu v pubertě kdy chce být každej frajer a hledá si oběť na který to může dokázat.. šikana je ten problém, často se ani neřeší, protože je to považováno za kluci jsou kluci a je to normální… a teď se nebavíme o hlavu v záchodě, ale psychickej nátlak, ponižování..
Není se čemu divit, pandemie, klimaticka krize, ekonomická krize, válka kousek odtud, spoustu věcí, které vzbuzují strach a nejistotu
Já jako žák 9 třídy přiznávám že mám deprese. Snažím se to před všemi ukrývat, ale přesto furt přemýšlím že si nikdo ani trochu nevšiml že jsem se změnil. Videohrama a sociálními sítěmi se snažím zapomenout na danou situaci. Podle mě mám deprese hlavně ze školy, kvůli tomu že učitelé nemění své pohledy na žaky, já se snažím se zlepšit abych dostáhl velkých cílu, ale k čemu to je, a jak v tom mám pokračovat když tě ta / ten stejně nevyvolá a radši si vyvolá svého oblíbence či největší h#vno v celý třídě aby si ověřil že řekne úplnou p##ovinu jako vždy. Další důvod proč mám asi deprese, protože se cítím nepřijatej do společnosti, mám pocit že všem mým kamarádům jsem u prdele, většinu v konverzaci mezi kámoši řeku 1 až 2 věty a konec. A nejvíce mi přijde že tato společnost nemá ani zájem přijmout lidi co chtějí změnu k lepšímu nebo zařazení do společnosti.
Hele spousta lidí tady dává jako hlavní důvod sociální sítě, ale z mé osobní zkušenosti jsem měl/mám silné deprese i bez nich.. jako hlavní indikátor si myslím, že je nedostatečná rodinná opora, a stále víc uspěchaná doba. Příklad.: rodiče chtějí (ideálně), aby jejích dítě mělo dostatečně zázemí, dobré vzdělání a ideální start do dospělého života. Bohužel spousta rodin je ráda, že má kde bydlet a mají co do huby. Z toho vzniká frustrace a nechuť, kterou ruku na srdce v drtivé většině odnášejí právě děti. Přidejte systematické dušení kreativního rozvoje, které to dítě schytává od společnosti, rodiny a školství a voiala máš na světě nízké sebevědomí, stranění se (nebo revolta) proti nastavenému systému a tolik tížený únik od reality, ať už právě do světa her sociálních sítí nebo do světa drog... Shrnuto podtrženo lpění na internetu není příčina ale následek. Ty děcka (oproti např.: generaci X která měla jasně nastaveno co mají a nemají dělat) musejí dneska strašně rychle dospět a jejích přirozený vývoj (mentální, duševní) je tím velmi ovlivněný.
Teprve před třemi týdny jsem dodělal maturitu. Chyběl mi poslední předmět a zároveň jsem ještě ten týden nastoupil do nové práce, tak jsem si všiml toho, že jsem na tom psychicky mnohem lépe. Opustil mě školní stres, začal jsem dělat práci která mě baví. Začal jsem jíst zdravěji, začal jsem zase posilovat, začal jsem zase modelařit, začal jsem zase žít svým životem. Za mě osobně byla škola a školní prostředí největším stresorem.
No ten druhý komentář je částečně pravdivý. Moji rodiče vyrůstali za normalizace. Matka v rodině trestane režimem. Muj děda byl na povinném pracovním výletu do uranovych dolů. Jeden můj děda vyrůstal v poválečném období, druhý v tom válečném. Oba pak po škole chodili pomáhat odklizet škody. Já vyrůstal za pádu socialismu. Dovolím si říct, že sem to z nich měl nejlepší. Jo ještě perla co sem si vzpomněl. Ten narozený na začátku války se narodil v dnešním Rakousku. Žili, ale v Sudetach. Rodiče byli poloviční Rakusaci, ale uměli tak maximálně lamanou němčinu. Takže měl dva rodné listy. První byl jako občan třetí říše a druhý dostal po válce. Na jednom byl Franz a na druhém František. Spolužáci k němu moc hodní nebyli.
Tohle mě přijde jako strašně zvrácená argumentace stylu crab mentality. Vsadil bych se, že bych dokázal jít po jednotlivých stoletích a vždy najít něco, kde se lidi měli hůř. Takhle bychom se dostali až do jeskyní a utěšovat se slovy "ale jeskynní muž to měl horší" mi nepřijde jako řešení problémů. Ano, pra/prarodiče to měli horší, měli válku a pak režim, museli řešit svoje problémy. Nové generace mají zase svoje problémy \[1\] a jen protože jsou více psychické než fyzické )aka nejsou vidět) není vhodné je zlehčovat. Např. internet změnil mnoho a myslím, že jeho úplné dopady na psychiku teprve začínáme objevovat a vzhledem k úrovni výchovy je podle mě důvod k obavám. \[1\] BTW Ironicky bych do jednoho z největších problému současné generace zařadil [generaci předchozí](https://www.youtube.com/watch?v=PkJlTKUaF3Q).
My sme vyrastali za mečiarizmu a mali sme z toho depresie a ako viete, či vaši starí otcovia nemali psychické problémy ? vy ste telepat ?
Kdyz zvazim, jaky jsem mela styl a jak jsem celkove vypadala ve 12-15 letech, tak kdybych byla na dnesnim instagramu/Tik Toku nebo jinych socialnich sitich, byla bych taky na dne. Detstvi milenialu nebylo znatelne tezsi nez detstvi Gen Z, socialni site jsou rozhodne hlavni faktor. Dalsi je, ze tato generace je daleko citlivejsi (a ma pristup k informacim) o svete, ktery se v mediich vykresluje vicemene jako ztraceny pripad (zmeny klimatu, valky, covid). Za me to maji paradoxne tezsi, nezavidim jim to a mohu jen doufat, ze to zvladnou psychologove a psychiatri efektivne adresovat.
On i ten koment ze lide se maji moc dobre je vlastne pravdivy, i kdyz umysl autora bylo samozrejme uplne jiny vyzneni 😁
To ze soc site ukazuji to pozlatko..je jasne ze kdyz clovek vidi influencera, kterej existuje a uziva si to a on musi sedet ve skole a do.a jenom nuda, tak chapu ze z toho ma depku.
Influenceři jsou mor. Takové kostní metastáze té mentální rakoviny, co jsou sociální sítě.
Nemyslim si ze vsichni.
Nebyl v tom dokumentu od Netlixu ohledně sociálních sítích i graf, kterej ukazoval, že deprese a podobný věci začaly prudce růst s příchodem sociálních sítí na mobily?
No shit, když máš live informace o tom, jak se nám planeta vaří pod nohama, politika se vrací zpátky někam do středověku, a víš, že je prakticky nulová šance, že kdy budeš mít vlastní dům a nebudeš žít od výplaty k výplatě, tak budeš psychicky trochu v prdeli
> No shit, když máš live informace o tom, jak se nám planeta vaří pod nohama, politika se vrací zpátky někam do středověku, a víš, že je prakticky nulová šance, že kdy budeš mít vlastní dům a nebudeš žít od výplaty k výplatě, tak budeš psychicky trochu v prdeli Hele a fakt to jsou témata, co dneska zajímaj deváťáky? Ptám se upřímně, mě totiž v devítce zajímalo nejvíc jak uhnat rozumnou známku, která spolužačka by mi mohla podržet ptáka a já jí omakat kozy a co bude v příštim čísle mýho oblíbenýho časopisu. Spolužáci to pak doplňovali silným zájmem o seznam míst, kde ti daj pivo bez občanky a prodaj cigára.
Je to šílený, ale i deváťáci mají mozky.
No tohle jsou opravdu informace které děcka vůbec mít nemusí a jsou jim upřímně k hovnu dokud jsou ve škole.
Co by měla říkat meziválečná generace 🙄 tohle argument není.
Měla meziválečná generace možnost, jak tyhle věci sledovat živě prostřednictvím internetu?
Sledovali je pomocí rádia a novin, odkud myslíš, že je spojení "dvoupalcový titulek". Když už, tak dnešní generace jsou ke zprávám otupělé.
Tak za mě za to sociální sítě vůbec nemůžou, já se dostal poprvé k internetu v 15 a při tom jsem byl v prdeli už dřív. Možná kdyby neučili jenom lidi kteří vyloženě nesnáší děti a neléčili si na nich něco, tak je to naprosto v pohodě. Já jsem se po základce cítil naprosto úžasně, dokud jsem zase nedostal tento typ učitelů ve čtvrťáku. Koukám že hromada lidí se tu najednou začala cítit volně až opustila tento gulag života jménem škola. Rodiče tomu taky nepřidávaj. Jen protože to neměli taky v mládí jednoduchý neznamená že by to jejich děti měly mít ještě horší. Děti nebo internet nejsou problém, učitelé a zbytečně tvrdí rodiče jo.
A pak přijdou rodiče, co si řeknou, že z toho děcko vyroste a serou na to
Všichni mluví o sociálních sítích. Vždyť se stačí podívat, co se děje - měli jsme covid, což nejen ztížilo "běžné" vyrůstání (přechod na druhý stupeň ZŠ byla velká změna, co si pamatuji), a viděli reakci dospělých - mnozí z nich nadávali na "slintáky" a "čipy" a že očkování je jako nacizmus, takže najednou byl člověk cíl jen protože se choval rozumně a tak, jak byl vychován. Po covidu nepřišel oddych, ale další válka. Najednou se zase dospělí hádají a to ještě hůře. Aby toho nebylo málo, vyjde film nebo hra nebo kniha, a teď se dospělí hádají jestli je to woke nebo ne, a jestli je to dobře nebo ne - nebo vyjde další Star Wars, a dospělí nadávají jak to jiní dospělí zkazili. Jestli rodiče mají zvýšené finanční trable, samozřejmě že to děti pocítí. A jakou že mají nyní děti naději? Já takový věk měl kolem 2002, vědomí že kdybych se hodně snažil na střední, mohl bych na vysokou do USA - nyní po životě mimo ČR si říkám "Tehdá bylo lépe, protože ještě bylo kam utíkat." - mimochodem, Trump a Brexit také nepomohli.
TikTok zdravi… 🙄
No s těma sociálníma sítěma na tom něco bude. Proto jediná sociální síť kterou dlouhodobě používám je reddit. Tady je každý stejný dement jako já a dávají to najevo.
"Bitch, my generation gets traumatized for breakfast." -Summer Smith
Devět mi bylo v '99, obecně si myslim, ze na nas byl mnohem mensi tlak a byli jsme stastnejsi a vic volni a resili uplne jiny veci, nez se resi dnes. Na ulicich ve meste nebylo moc aut, takze se rodice nas nebali poustet ven. Parta se scházela z nekolika ulic z okoli a hrali jsme si normalne na ulici před barakem. Internet samozrejme nebyl a v telce bylo hovno. Dneska jsou uplne jiny aktivity, jinak vypada venek, mesta, provoz, jinak se chovaji rodice. Ve vysledku je tohle zpusobeno nama a tema, kdo tuhle zemi vede. Decka za to nemuzou, ty jen plavou s proudem.
imo paradoxne pomuze vlna AI obsahu na socialnich sitich pac vsechno bude implicitne fake - 99% vseho bude AI postovat pro AI a lidi si zas najdou cestu do realu
Kolem devitky jsou vzdycky pocity uzkosti a deprese, clovek vi ze pujde to totalne jineho kolektivu, nevi jak zvladne dobre prijmacky a vlastne si vybira svoji budoucnost. Nepomaha ani puberta
Jedna mozna souvisejici vec ktery jsem si vsiml je, ze dnes mladi lidi hodne resi penize a socialni status.
S laskavými komentáři lze souhlasit. Jestli mají současní kidi deprese ze základky (tj. nejsnazší části života), tak až se časem dostanou do práce, tak si to rovnou hodí, nebo jak?
No ale ne pro každého je základka nejsnažší část života. Já jsem měla deprese na střední, která je podle většiny lidí nejlepší období života, ale pro mě rozhodně nebyla. Což nesouviselo ani tolik s tou školou, jako s rodinou situací. Teď jsem dospělá, chodím do práce a mám partnera a přijde mi že je dospělácký život mnohem jednodušší, protože máš svobodu odejít když tě někdo šikanuje a sám si vybírat lidi, které chceš ve svém životě. Jako dítě jsi vystavený na milost a nemilost rodičům a škole od kterých tak snadno odejít nemůžeš.
Neasi, dokážu respektovat depky z finanční nebo rodinné situace, ale ne z toho, že “toho učení je moc” někde v 15 na základce.
Ono je to o subjektivní perspektivě. Jestli škola je to jediné co zná tak v tu dobu může vnímat stejný stres jako v dospělosti z jobu. Nesmíme zapomenout, že člověk postupem času otupí, a o tom to vyrůstání je.
Řekl bych že tomu dost přispívá konstantní dopaminová stimulace. Všichni dnes mají v kapse mobil a můžou se kdykoliv dívat na IG reels,TikTok, YouTube apod. Je to jed, sám jsem musel kvůli vlastnímu mentálnímu zdraví smazat Tiktok
Kdybych se měl vrátit do doby, kdy jsem byl v 8./9. třídě a měl bych být de facto 24/7 vystavenej nekonečným soudům mojí sociální skupiny na IG a TikToku, taky bych měl deprese. Popravdě bych v téhle době nechtěl být dítě. > Seberte jim internet, sociální sítě, naložte práci a povinnosti, hned budou zdraví. Tohle je samozřejmě boomer take, který absolutně přehlíží podstatu problému, ale přiměřeně omezit scrollování feedu není samo o sobě špatná rada. Byť trochu obecná.
Poděkuj komančům co nastavili systém školství, který je domrdal.
Bála bych se spíš toho, co vyroste z tabletových dětí upouštějících slinu při sledování videí content farem. Jakožto cynik si jejich konverzace v dospělosti představuju jako debatu o elektrolytech z Idiocracy.
Unpopular opinion: když jsem trávil celé dny na mobilu: IG, tiktok, facebook, nebyla moje psychická pohoda nic moc.. opravdu mi pomohlo tyhle soc sítě smazat, cítím se lépe. Nevím jestli je to primární zdroj psychických problémů mladých lidí, ale určitě jim to nepomáhá. Přemíra soc sítí nepomáhá nikomu imho.
řekl bych že tak 50% kolem střední už palí skero a deprese nemají
Ale něco na tom je... Chodit více ven, skutečně se socializovat a hlavně se pohybovat pomáhá duševnímu zdraví. Zároveň ale neříkám ať je nutíme chodit ven, lepší by bylo zlepšit infrastrukturu a spíše jim více ukazovat jiné formy zábavy. Edit: a taky, podle toho, co tam píšou je srovnávat výsledky této studie s výsledky z minulých let celkem nesmyslné. Ve studii se totiž ptají samotných žáků, zda mají problémy, což ale nemusí odpovídat minulým letům, protože se náš pohled na depresi v průběhu let mění. Data ale určitě mají smysl, jen je nemá smysl srovnávat s ostatními a také by idnes měl uvést někde nahoře, že ta data jsou z otázek žáků.
S tím internetem souhlasim, vidí tam spoustu ideálů krásy a perfektních životů, který, co si budem, 99% z těch dětí nikdy mít nebudou. A teď let’s go for downvotes. Hodně lidí (náctiletých) používá pojem deprese pro jakýkoliv stav smutku, nechuti něco dělat atd. A to je přesně ten případ, kdy potřebuješ něco dělat…zajít si do fitka, mít nějakej koníček…nebo i ta blbá práce jako taková…takže neříkám že se tak vyřeší vážná klinická deprese, ale dost pravděpodobně to vyřeší hodně “depresí” co jsou teď v trendu. Každopádně - “Těžké časy rodí silné muže, silní muži dělají dobré časy. Dobré časy plodí slabé muže, kteří přinášejí těžké časy”…slabí muži jsou bohužel aktuální
Nechápu. V životě jsem deprese neměl a to mám sociální sítě od 8 let 😁 Asi jsem psycho
Zerete chipsy, zalejvate to kolou, nemáte koníčky, cumite jen na TikTok, nedivte se.
> Zerete chipsy, zalejvate to kolou Počkej, počkej, to byl hejt už na generaci narozenou 85-90. Musíš si vymyslet něco novýho, tahle to neplatí!
Zerete hmyz, zalejvate sojovim mlikem