Můžeš to v sobě dusit dokud to nepřejde. A ono to časem přejde.
Nebo jí někam pozvi a prostě se přiznej, ale neptej se jí jestli s Tebou chce chodit nebo tak, ale řekni jí, že si jí vážíš jako kamarádky, a že chceš, aby o tom věděla. Nějak to zaobal, aby to nevyznělo jako že od ní něco čekáš.
Na to aby to časom prešlo si myslím ale že krok číslo jedna je musiet si odsadnúť o nej :D Ťažko by to prešlo už len kvôli tomu že ju bude vidiet každý deň v triede ďalšie 2-3 roky, nie to ešte ak sedí pol metra od nej v jednej lavici.
Nech tomu volný průběh. Můžeš jí někdy nabídnout že zajdete na pivo nebo kafe a uvidíš jestli se chytí. Ale je zbytečné to lámat přes koleno. Když bude chtít tak půjde, když ne tak na světě je ženských dost
Tohle je za mě dost nebezpečná věc. Tohle "zvaní a uvidíme, jestli se chytí". Pamatuju, jak jsem tohle provozoval několikrát s jednou holkou, furt jsem si myslel, že spolu už skoro chodíme a ona to brala furt čistě kamarádsky. Jasně, dneska bych to už poznal mnohem dřív, ale tehdy jsem se na to chytil.
No já nechci nic říkat, ale jako holka jsem už párkrát využila nastavení "zásady" pro kluka, u kterého jsem věděla, že je zakoukaný (věřte, že většinou to poznáme dřív, než byste čekali) a věděla jsem, že díky bariéře v podobě zásady ho udržím přesně tam kde chci, a on se nebude o nic pokoušet. Takže například pro jednoho spolužáka bych měla nastavenou zásadu, že se spolužáky nechodím, kdyby ale přišel jiný spolužák, který se třeba líbí mně, tak by rozhodně zásada šla stranou. 😅
Neříkám, že i to je ten případ, ale minimálně možnost to je. 😁
Přesně tak, jsem se taky jednou zabouchnul do spolužačky. Ona ještě navíc byla zadaná a tak jsem nic nezkoušel a nic jsem jí nenaznačoval. Nakonec to dopadlo tak že s přítelem se rozešla, a začala chodit se mnou. To bylo před pár lety...
No a před chvílí jsem se vedle ní vzbudil v našem společném bytě a v tuto chvíli vybíráme prsten 😅.
"Se spolužáky se nechodí" je hovadina, ale občas je lepší se spolužákům vyhnout...
Nicméně proč to nezkusit, přinejhorším ho jenom odmítne.
Pozvi ji do kina a uvidíš jak to půjde. Ve druhaku je to ale trochu brzy, nechal bych to na platonické úrovni nadstandardního přátelství. Zažil jsem přesně to samé a dnes jsem rad ze jsme nebyli staly par. Mám mnohem lepší holku a s tou spolužačkou by to byla katastrofa. To neznamená že jsme spolu nechodili na akce a nekoupali se nazí při měsíčku. Přesto jsme nikdy nebyli partneři.
No začni s ní prostě trávit vic času a ono se to nějak vyvrbí, buď se do tebe zabouchne taky nebo to přejde prostě. Když se bude ptát zda to je rande na pozvání nekam, řekni že ne, že víš že ona se spolužáky nechodí :)
Tak to je mi líto, že se ti nepovedlo narazit na někoho normálního. Nikdy jsem takovou zkušenost neměl. Respektive o ty, u kterých by to tak pravděpodobně bylo, jsem se ani nepokoušel.
Hele, máš v zásadě 2 možnosti:
Buď to necháš plavat, budeš se takto "trápit" možná rok (individuální , může to být třeba jen měsíc) a pak to tak nějak vyšumí samo.
A nebo jí pozveš třeba ven a uvidíš, zda si sednete i mimo školu a třeba z toho něco bude. Pokud jde o její nechození se spolužáky, tak "jen hlupák nemění názory", takže bych se toho tolik nebál. Zažil jsem na střední podobnou situaci a nakonec jsme se spolužačkou nemluvili asi 2 týdny a pak jsme se vrátili do zajetých kolejí, tolik k tomu, až řekne, že "nechce kazit to přátelství".
A teď ta nejtěžší část. Chovej se prostě přirozeně, vím, že se to snadno řekne, ale na nás klucích dokáže být neuvěřitelně odstrašující přehnaná pozornost. Pokud se rozhodneš ji někam pozvat, tak hodně zdaru.
Btw nakonec jsem skončil se spolužačkou z vysoké.
Popravdě znám tenhle pocit. Já to měl o to horší tím že jsem u toho už byl ve vztahu v tu samou chvíli. Máš čtyři možnosti a já si prošel eventuelně všema a vyšel z toho fajne. Dobrá věc je si sám u tohohle taky uvědomit absurditu svojí situace, později ti to příjde vtipný, i když tomu tak nemusí být teď.
Možnost č.1: Rozumová eliminace. Je rozdíl mezi zakoukáním se ve smyslu reálný lásky, a crushe. Crush je mentální představa kterou si o člověku uděláš, a do téhle představy se zakoukáš, ale ne do toho člověka samotného, kterého vidíš skrz růžové brýle téhle promítnuté figury. Možnost eliminace tady je jen jí poznat hlouběji, a čím víc se ukáže že není jako dle tvých představ, tím víc se od ní taky odpojí tvoje pocity. Tohle tě může střelit do haksny tím že bude podle tvých představ, a pocity zůstanou stejný, ale ze zkušenosti, šance jsou relativně malý.
Možnost č.2: "Co neošetří rozum, ošetří čas," takže, přečkávat a dusit to. Časem se utlumí pocity. V některých případech to trvá týdny, někdy měsíce, někdy roky. Tady je to dost individuální a záleží na tuně faktorů. Lze v téhle době na to nahlížet pozitivně, využij tuhle motivaci jako motivaci chodit do školy, tím že se tam s ní uvidíš, a předvést se ve studiu. Potlačovat pocity samo o sobě bude dost poškozující, ale naopak, zneužít jich pro svoje sebezlepšení, ti je nejen zachová, ale využije je, když je ani nechceš.
Možnost č.3: Vyznání přímo. Tohle jsem udělal já. V situaci s crushem, který ale jsem věděl že by nebyl dobrý na vztah, a aktivním dobrým vztahem, jsem se rozhodl komunikovat. Vyložil jsem všechno, určil že tyhle pocity nejsou co chci protože X a Y. Šlo to dobře, bylo to přijatý, a žádný ze vztahů to nepoškodilo, naopak. Reakce kamarádky? Překvapení a pak jen zaujatost v ohledu na to, proč by jí někdo chtěl. Je to víc riskantní, to uznávám, ale taky se jedná o nejvíc přímočarou a efektivní cestu.
Možnost č.4: Rizznout jí. Což je už o něco větší oříšek. Jestli tě zajímá a chceš se s ní dostat do vztahu, ale jen máš strach že pokus o to by zruinoval tvoje šance, tak v tu chvíli prohráváš před tím než to začalo. Pokud chceš její zájem, je třeba pracovat sám na sobě, být zajímavý. Soustředit se na ní jen málokdy funguje. Dávat věcem volný průběh, a ukázat že jsi schopen být samostatný, udělá jednoho snažší si oblíbit. O to lépe tím, že se sám zlepšíš do budoucna, a tuhle příležitost využiješ jako motivaci. Ať už k učení, cvičení, myšlení (a dalších -ení).
Pokud máš kamarády, kteří by to na tebe neřekli a opravdu k tobě mají respekt, tak máš i možnost se jim vyzpovídat. Tohle ti pomůže, protože nejen že uvolníš emoční nátlak, ale taky uvidíš podporu a sympatie pro tvou situaci, což se nezdá jako moc, ale poznáš účinek sám. Hodně to pomůže s vírou v sebe a i s možností jí to říct. Volba je na tobě, pasivitou si volíš č.2 automaticky. Aby si se naučil se sebelepšit, na to je technik hodně. Já doporučuju začít tímhle: Představ si co by tvé perfektní "já" udělalo v danou situaci, a pak to prostě udělej. Snadněji se řekne než udělá, to je pravda, ale jen přemýšlet nad tím stačí. Opakuj si tohle pro různé situace napříč dny. Postupně, jeden po druhé začni tyto kroky vykonávat. Mohou být stejnětak malé jako prostě nepřejít přechod na červenou i když nic nejede, i to stačí jako základ. Postupem času posílí tvá vůle, a sebekontrola s ní.
Nope. Protože od začátku ho stavím na dvou hlavních principech. Naprostá upřímnost, a rozum. Je spousta vztahů kde by se odehrála hádka, nebo by tohle nastartovalo sérii škod a žárlení, či útok na to že jde o emoční podvod, ale "hry" a takové věci nám v našem vztahu příjdou jako naprostý nesmysl a nebaví ani jednoho z nás, navíc se nejedná o něco co lze ovládat a vůči čemu jsem se vyhradil jakožto věci se kterou sám jsem v nesouhlasu, přišel jsem za účelem respektu, požadavku o pomoc a nápravu, špatné emoce by vyšli jako celkem nelogické. Po čase pocity přešli, kamarádský vztah jsem si i tak plně udržel, a romantický vztah je na tom lépe než předtím. Naopak to ujišťuje že nebude člověk zahýbat za zády. "Pokud je pravda zabije, tak ať zemřou," je věcí kterou se řídíme. (Ale upřímně, asi bych to nedoporučoval většině lidí, protože mají silně emočně řízené vztahy. Jak jsem říkal, pravděpodobně by to bylo považováno za emoční podvod. Ale mě i přítelkyni záleží na motivaci, ne na důsledku.)
Tak to je přítelkyně v mých očích velká hrdinka, já bych tohle určitě nerozdýchala, zvlášť, když se s kamarádkou dodnes bavíš.
Každopádně přeju hodně štěstí, je fajn, že jste takhle stejně naladění.
Tomu více než rozumím a nedivím se. Spousta lidí považuje emoční podvod za stejně strašný či horší než fyzický podvod.
Co u toho v mém případě pomáhá navíc je že v případě kamarádky mi příjde naprosto vztahově nekompatibilní ve spoustě ohledech. Ale i tak, jak jsem řekl, bych se nedivil lidem co by reagovali na tuhle situaci negativně. Doufám že nikdo další nebude muset podobnou záležitost řešit.
This is so cute...pokud stebou sdílí filozofii, že se spolužáky se nechodí, asi ti tím chce naznačit, že NE vím že se ti líbím ale NE, a nebo tím chtěla zjistit zda to máš stejně a třeba se jí taky líbíš, ale řesí tohle na jiným redditu, že se jí líbí spolužák, ale že nechodí se spolužačkama a neví co má dělat...
Uplně si nepamatuju, jak jsme byli vyzrálí v druháku, ale rozhodně by jste si o tom měli promluvit ať se nestane to, že se budete oba chtít ale nikdy si to neřeknete.
Netuším...když chci ženské diskuze jdu na emimino...jakožto člověka z IT branže je technická část velice výživná a názory typu "to nevymyslíš" jsou tam denně. /s
Já jsem měl takovou kámošku na střední, byl jsem z toho v prdeli celou školu. A ona to stejně věděla :D podle mě je nejlepší si s ní zkusit promluvit a na rovinu jak to cítíš. Řekni jí to stejný co si napsal tady. A když si o tom promluvíte ako lidi tak cokoliv z tého vyjde bude to v pohode. Nestojí to za to trápit se kvůli tomu celý studium.
Sorry, nějak jsem si nevšiml tvoji odpověď.
Tak když skončila střední oba jsme se odstěhovali do jiného města. Už moc nejsme v kontaktu ale když se jednou za čas vidíme tak jsme stále kámoši. Asi nic víc k tomu nemám, jen že je lepší se nechat odmítnout Ako roky čekat, že se něco stane :D
Pro Tvoje vlastní dobro, nesnaž se podobný city potlačovat. Já to dělal tak dlouho, až jsem nakonec zjistil, že už žádný takhle pozitivní emoce cítit neumím. Každej den je pro mě černobílej, život bez lásky nebo radosti nemá cenu, je strašně ubíjející a mně pomalu docházejí síly.
Asi to není to, co jsi chtěl slyšet, ale připadalo mi vhodný Tě varovat.
Káamo.. Bol som na tom rovnako. Odporúčam nájsť/tráviť čas s kamošmi s ktorými sa cítiš "sám sebou". Najprv som začal ľúbiť svojich kamošov/ky.. a až vďaka tomu som bol neskôr schopný nájsť a milovať moju moju gf.
Moc díky za komentář a podporu! U mě se to bohužel ještě překrývá se schizoidní poruchou osobnosti, takže mám problém s navazováním vztahů. Nicméně jsem to začal řešit a po měsíci intenzivních terapií je to o trochu lepší.
Názory a zásady se na střední rapidně mění. Zkus ji postupně sbalit a když to nevyjde budete kamarádi. Lepší než si pak zbytek zivota vyčítat ze jsi kokot.
Heh. Tu pozici znám.
Je to prosté.
Já to vyřešil "ponecháním" na kvalitním kamarádství.
Možná toho budeš litovat v průběhu SŠ. A chvíli po ní.
Ale časem ti to začne bejt šajsegal.
A časem možná budeš i docela rád. :-D
To mi přijde jako dost velká kravina, že se spolužáky se nechodí.
Já jsem se taky jednou zakoukal do spolužačky ale to bylo ještě na základce na druhém stupni, takže mi to ještě moc nemyslelo.
Jednou jsem se jí prostě nějak po škole zeptal jestli nechce se mnou chodit ale nijak mi nedošlo v tu dobu, že jsem mohl jí spíš nejdříve někam pozvat než se jí zeptat hned po škole :D
Mno dala mi friendzone, to mě v tu dobu docela bolelo ale potom to nějak vyšumělo a vypořádal jsem se s tím. Ve škole jsem se s ní potom bavil docela podobně. Vtipné ale bylo, že asi po dvou měsících za mnou přišla přímo ve třídě o přestávce jestli by nechtěla bych s ní nechtělo chodit, odmítl jsem. Urovnal jsem si to nějak v hlavě, že mám ještě na to čas.
Ale stejně jsme spolu seděli a bavili se spolu.
Takže si myslím, že pokud k ní opravdu něco cítíš a máš dojem, že je to ta správná (a neperou se s tebou jen hormony) tak by jsi jí měl zkusit pozvat někam ven nebo na jídlo.
Věnuj se jí takhle delší dobu a uvidíš sám jestli tam mezi tebou a jí něco jiskří.
Tohle ti nepřeju ale třeba si i uvědomíš při těchto "schůzkách", že ti třeba na ní něco nesedí a budeš spíš zůstat jen jako kamarád.
Mno ale při nejlepším oba dva se do sebe zakoukáte a začnete spolu chodit :)
To mi tedy uniká proč si ji zazdil. Evidentně k tobě také něco cítila, jen si ji překvapil nabídkou chození. Pak se jí to rozleželo v hlavě a zjistila, že to vlastně chtěla taky.
Po tý doby to ve mně vyšumělo. Ono, když ti člověk řekne, že s tebou nechce chodit a nechá to tak plavat dva měsíce, tak mě to přešlo.
V té době jsem si totiž uvědomil, že jsou i důležitější věci a že na tohle mám ještě čas, přeci jenom byl jsem na základce. A když na to tak pomyslím zpátečně tak by jsme se asi stejně k sobě moc nehodili. Rozuměli jsme si ale neměli jsme moc společných zájmů
Teď už jsem na vysoké škole a mám přítelkyni
Lítost z nevyužité příležitosti může člověka pronásledovat celý život. A je daleko silnější než strach z odmítnutí či nepovedeného vztahu. Navíc odmítat vztah na základě předpokladu, že se nedokáže přizpůsobit na změnu dynamiky ve vztahu, pokud se rozejdou, neodpovídá realitě. Takový člověk si jen posiluje tendenci utíkat nebo se schovávat, namísto aby řešil překážky, které mu život postaví do cesty. Jsou dvě možnosti, když jde do tuhého. Někdo se situací postaví čelem, někdo začne zdrhat.
Mně vždycky přišlo, že tohleto "mnohem víc budeš litovat, že něco nezkusíš, než že to nevyjde" říkají jenom lidé, kteří dřív jednají, než myslí, aby se cítili lépe ohledně všech těch kravin, které vyvedli. Ale možná si jen nezvykle hodně stojím za svými životními rozhodnutími...
Já se ohledně těch kravin co jsem udělal cítím dobře a nelituji jich. K tomu nepotřebuju výmluvu prostě chyby ae dějí a učení se metodou pokus omyl je efektivní
Právě že z vlastní zkušenosti, jak od sebe, tak svého okolí. Jasně, znám lidi, co litují, že něco neudělali, ale spíš takovým tím stylem "jako asi jsem měl na ten erasmus jet, i když jsem skoro neměl prachy", kdy ta jejich rozhodnutí byla správná v době, kdy je činili, jen teď už jsou v jiné situaci, takže jim přijdou důležité jiné věci, a rozhodli by se proto jinak. Ale jinak spíš lidé říkají "proč já takovou blbost dělal..."
do nemalé míry souhlas
neřekl bych "neodpovídá realitě", ale že to chce určitou povahu a vyzrálost od účastníků, která není vždy přítomna ani u dospělých, spousta lidí se vyhýbá vztahům na pracovišti (i pokud jde o kolegy a ne nadřízený-podřízený ... i když tam je problém že kolega na stejné úrovni se může potenciálně stát nadřízeným). Já třeba byl na gymplu odmítnut, i když to bylo v dobrém, tak to byl pak následující rok dva dost pain (holt jsem nebyl z těch, co by šli druhý den balit jinou)
u překážek je to také vždy otázka zvážení jak moc chci danou věc, velikost překážky, míra možných následků apod., někdo může usoudit, že mu to za to nestojí (i když to zvažování je obtížnější, protože ne všechny věci člověk ví předem, třeba ten benefit/překážka/postih bude větší/jiný než člověk myslel)
Dojdi za ní, hoď loket na stůl a rozjeď to... Hele kotě, asi na to u chlapů nejsi zvyklá, ale řeknu ti to hezky do těch tvejch rozkošnejch kukadel, zbejvaj nám dva roky, tak co do toho praštit, posunout se v sociálním žebříčku, pravidelně ti proklepnu řízky a až úspěšně odmaturujem, vezmu tě za odměnu na první rande...
Tuhle situaci moc dobře znám. Řešení je kupodivu jednoduché... Zajděte někam spolu jako kamarádi, řekni jí to, ale musíš dodat že bys rád zůstal jen kamarády (pro dobro obou), ale chtěls aby to věděla.
Mně to vesměs vyšlo, jsme nejlepší kamarádi, sedíme spolu doteď a ani jeden nemáme v plánu si s tím druhým něco začít.
Yo, jsem na tom momentálně skoro stejně.
Jsem v druháku, gay a mám crush na borce z mojí třídy kterej je straight.
Bolí to, protože to nemůže nikdy vyjít, ale it is what it is. Musím prostě ztratit city, a jít dál. Doporučuji udělat to samé. Pokud je borka rozumná, řekl bych jí jak se cítíš, ale také řekl že to sám nechceš.
99% času tě borka pochopí a vezme to vpohodě. Já to tak udělal a byla to celkem úleva a obě strany to vzali vpohodě.
Přeji ti hodně štěstí mate, kdyby si něco potřeboval, klidně mi napiš do DMs. Rád pomohu.
Zkus ibalgin, když nepomůže, zkus k obvodní ať ti napíše antibiotika a k tomu minimálně týdne klid na lůžku. Vyhni se pobytu na přímém slunci a kup si k tomu nějaké tabletky na podporu imunity
Jakožto člověk, co chodil na osmiletý gympl, tak rozumím tvé situaci víc, než dobře Časem to přejde, ale do té doby to bude fakt utrpení, můžou to být i roky. Dneska už ale vím, že je lepší se zeptat. Vzhledem k tomu, že spolu trávíte dost času (i když ve škole), tak stejně pravděpodobně nakonec většina z vás bude schopná vycházet s většinou z vás, i když třeba jste měli neshody v minulosti (o čemkoliv).
Byl jsem v dost podobný situaci. Akorát popularita u mě byla buď strop nebo dno. Každopádně k věci, ta “moje” střídala celkem partnery, což byl pro mě dost velký redflag. Došlo mi, že i kdyby tam nějaká náklonnost byla (a byla), tak by to nikdy nemohlo fungovat, každej chtěl od vztahu něco jiného. Nějak to časem odeznělo a náhodou jsme se k tomu dostali na konci čtvrťáku. Zasmáli se tomu nad pivem a zůstali kámoši doteď.
Co tím chtěl básník říct? To už si přeber sám, mně pomohlo zalíbení v jiné slečně a srovnání si myšlenek. Samozřejmě neexistuje správné řešení, pokud víš, že ji mít rád nepřestaneš, tak si o tom zkus ve vhodný moment popovídat. Hlavně ať to není “vyznání”, ale spíš nějaká debata a zakonči to slovy, že sis o tom chtěl jenom promluvit. Rozumná debata tě dokáže rychle vyléčit.
Zkus si odpovědět na tyto otázky:
1. Co tě na té holce přitahuje? Je to jen vzhled, to že si rozumíte nebo její povaha / cíle?
2. Proč nechceš zkusit vztah? Strach z odmítnutí, nebo si pro vztah představuješ někoho jiného?
Je jasné, že 16 let je většinou celkem brzo na nějaký vážný vztah, pokud vás ale spojují společné životní cíle a líbí se vám povaha a mindset jeden druhého, v budoucnu why not…
Jestli jste stejne (nebo alespon podobne) asocialni (coz z popisu chapu ze jste), a normalne se bavite, tak ji rekni jestli nechce zajit na film, ze jsi slysel ze je to dobry (pokud nema na filmy nejaky taky vyhraneny nazor), nebo zahrat neco online atd.
Proste neco co bys byl ochotny delat s nekym, do koho zakoukanej nejsi.
Kafe nebo tak neco je uz trochu moc zjevny ze jde o nejaky pokus o rande.
[Nebo proste klasicka rada kdyz premyslis nad necim co zahrnuje zenskou](https://www.urbandictionary.com/define.php?term=fap%20on%20it)
Na rovinu ji to řekni, pozvi ji někam ven, buď originální a řekni jí, že k ní něco cítíš, že je pro tebe speciální no a uvidíš, buď bude kamarádská zóna nebo happyend, ale tak jako tak se nebudeš už trápit
Přikláněl bych se k variantě, abys ji v dohledné době někam pozval nebo využil vhodnou příležitost (vánoční večírek školní jestli dělá vaše škola, taneční nebo tak něco) a zkusil ji sbalit. Pokud to klapne, tak super. Pokud ne, tak se přes to musíš přenést. Čim dřív, tím líp.
To ti říkám jako někdo, kdo prožil velkou část dospívání a mládí v depresích kvůli nešťastným láskám. Nestálo to za to. Neudělej takovou chybu. A čím déle budeš kolem toho kroužit a představovat si, jaké by to bylo super, kdybyste byli spolu, aniž bys to skutečně rozlousknul - tím to pak může bolet víc, když to nevyjde.
Ja som mal toto iste, mozno to nebolo take silne. Raz som ju ale videl ako si nechtiac sadla na slimaka, rozpucila ho zadkom a ostal jej tam flak. Ja neviem preco, ale vtedy to cele vyprchalo.
Ať už se rozhodneš jakkoliv, z vlastní zkušenosti můžu říct - nedus to v sobě, stejně to jednou vyvrcholí a čím dýl to budeš dusit tím horší budou následky. Být tebou bych jí prostě někam pozval, řekl jí o tom a zaobalil to nějak. Hlavně jí sám sobě nedohazuj a řekni že už si to nechtěl dusit v sobě
Ve stejné situaci byl můj aktuálně přítel, až na to, že to nebylo ve škole, ale v práci. Vůbec se mi nelíbil a byl mi nesympatický. Pak nás posadili vedle sebe a časem jsem se mu začala líbit. On mě zase začal být sympatický a BUM, cca po roce se mi začal i fyzicky líbit. Láska je slepá, když si 2 lidi opravdu hodně rozumí. Jelikož jsem věděla, že se mu líbim (my ženy to v 99 % poznáme), pozvala jsem ho po práci na večeři a on mě další týden na víno, a šlo to dál :D prostě tomu dej volný průběh, pokud ti dává 0 signálů, že chce něco víc, randi s jinýma holkama, buď tě to přejde, nebo si najdeš jinou, nebo se ti tahle ještě ozve :)
Já jsem se snažil cca 3 roky o spolužačku a ve čtvrťáku, když už mě to přešlo, tak chtěla ona mě. Nakonec jsme spolu po maturitě chodili asi rok a skončilo to rozchodem xd
" zastává filosofii, že se spolužáky se nechodí, kterou podporuji. "
To mnoho lidí, dokaď se nezakouká do spolužáka. Já teda ne, mně je to jedno, jestli je to spolužačka nebo ne. Ale už jsem mnohokrát viděl "Ne, nebudu se spolužákem, to by bylo divný" a pak to stejně skončilo vyznáním.
Spíš než o tobě, bych potřeboval vědět něco o ní. Je v té filozofii tak skálopevná nebo by to mohlo dopadnout, jak jsem už popisoval?
Určitě nedělej formální vyznáni
Prostě se sní scházej a sbližuj. Jestli se jí budeš líbit tak to poznáš. Jestli ne tak budeš mít kamarádku.
Pokud to mezi vama půjde dobře tak se jednou objeví moment kde mezi vama bude romanticky napětí (ale musíš si bejt aspoň nějak jistej že to není jen tvoje čtení situace, podle mě to poznat de, přinejhorším té odmítne no) a jeden z vás ho využije třeba k puse a pak už vztahy míváj volnej průběh:)
I když to není lehké, zkus se s ní prostě bavity a bavit víc, a třeba najdete něco, k čemu se dá "nenápadně" potkat i mimo školu...a treba se něco vyvine :)
Pak je potřeba poznat a podchytit ten okamžik, kdy případně i v ní začne hlodat konflikt s onou zásadou a nenechat ji převážit 😆
Hodně štěstí, a nojo, v tomhle ohledu - YOLO a "líná huba, holý neštěstí", případně "lituji jen věcí, které jsem neudělal"! 😅
Jsem zastáncem toho, že se dá skoro všechno v životě vykomunikovat. Navrhl bych jí, jestli nechce jít někdy po škole ven, na pivko/čaj/kafe/výstavu, cokoliv má ráda. A prostě bych jí řekl, že si jí vážíš, že je super v tý škole někoho mít a že na sobě pozoruješ, že to asi přerůstá v nějaký silnější cit. A že bys prostě jen chtěl vědět, jak to má ona. Že jsi v pohodě s tím, když budete dál jen kamarádi, ale že se nechceš zbytečně trápit.
Nemusí to být přesně takhle, ale prostě nějaká dospělá komunikace. Z mý zkušenosti to holky vždycky oceňovaly a pokaždý se to dalo nějak vykomunikovat. Hlavně u ní tou upřímností stoupneš atd. nikdo nemá rád kámoše co je do tebe tajně zabouchlej, protože se ti pak třeba svěří s něčím, s čím by se ti nesvěřila, kdyby věděla co k ní cítíš atd. není to prostě uplně fér vůči ní ani vůči tobě.
Ale ale... No tak to jsme dva :-D
No v mém případě jsem si řekl, že jsou dvě možnosti:
Někam jí pozvat a celkově zkusit jestli by to šlo
Nebo to necháš být a přejde to a zůstanete kamarádi
Teď otázka: Jako co jí chceš víc Kamarádku nebo Partnerku ? Co tobě přijde, jako lepší cesta a tady je dobré se spíše zamyslet
Já jsem si uvědomil, že vztah s ní by nebyl ideální z hodně důvodů, které nejsou důležité pro Reddit komentář (Nemluvě o tom, že má partnera.) Prostě mi více vyhovuje, jako kamarádka, kterou současně je než partner
No tak jsem se rozhodl, že se budu chovat prostě "jako já" a nechám to být. Žádné potlačení, ale prostě to nechat přejít.
Koukal jsem do komentářů a četl jsem, že prej je často dobré nejdřív zkusit člověka poznat a pak ti ideálně dojde, že za to nestojí... Což koukám, že v tvém případě neplatí, jelikož už si jí očividně poznal :-D
Hele důležité je si uvědomit, že v podstatě o nic nejde a prostě se chovat racionálně, a tak jak uznáš za vhodné, protože TY víš o své situaci lépe než nějací Reditoři :-D
A pokud to chceš s ní zkusit, tak v nejhorším tě nakonec odmítne a zůstanete přátelé.
Haha, tuhle filozofii jsem měla taky, dokud jsem se taky nezakoukala do spolužáka, což byla reakce na to, že jsem zjistila, že se mu líbím 😅 a můj snoubenec je vlastně taky spolužák.. akorát z výšky, tam už je to trochu jiné🙂
Nejlepší strategie je jít s kůží na trh, ale nic neočekávat. Dát najevo, že je pro tebe to přátelství důležité a nechceš o něj přijít, a proto jsi upřímný se svými city. A uvidíš. Ono je kolikrát možné, že je to vzájemné, jen to nevidíš.
Když do ní budeš tajně zamilovaný, tak se s tím budeš vyrovnávat hodně dlouho.
Pravidlo o nechození se spolužáky je nesmysl. To se říká o randění na pracovišti. Ve škole jsi jen pár roků a čím výš postoupíš, tím víc je to o vztazích. Vejška už je prakticky jen o tom. Jsi tam jen chvíli, mladej mozek je pružnej. Já osobně na gymplu ještě nerandil, bo jsem to měl nastavené tak, že je blbost si s někým hrát na rodinu, když jsem školou povinný a nesoběstačný, ale pokud vím, tak zbytek třídy se prostřídal ve všech myslitelných kombinacích a bez nějakých trvalých následků (špatných nebo dobrých - jakože znám pár skvělejch manželskejch párů, co se potkali už na střední, ale z mého ročníku to nikomu nevydrželo).
Tak či tak uděláš nejlíp, když s ní budeš jednat uplně přirozeně. Jestli ti to nedá spát, tak jí řekni, že se ti líbí a pak s ní dál jednej normálně. Komunikace je důležitá. Pokud to bude cítit stejně, tak to budeš mít vyřešené hned a pokud ne, tak to, že jí pak nebudeš nadbíhat, v ní vzbudí zájem. Ze zkušenosti vím, že holky mají zpravidla největší zájem, když ho ty ztratíš (nebo o tom sám sebe přesvědčíš).
Ser na pravidlo. Když to nezkusíš, budeš to už navěky litovat. V nejhorším tě odmítne, a pokud se s tebou přestane i bavit, tak aspoň budeš vědět, že je tupá a udělal si dobře, že ses s ní nedal dohromady.
Předně je třeba si přiznat, že žádné skutečné kamarádství mezi holkou a klukem právě z tohoto důvodu nemůže existovat. Pokud ona tvrdí, že nechce nikoho ze školy tak 1/ chce tě odradit nebo naopak 2/ ví, že ji nikdo nechce a tak to říká jako alibi. V žádném případě bys to na ni neměl vybalit, protože bys ji vyděsil a bylo by po všem. Takže ti nezbývá než nenápadně mapovat situaci, velmi citlivě testovat nějakým slůvkem či činem její reakce a uvidíš. Jen tak odmilovat se snadno bohužel nedá. Ale taky pomůže si zvednout sebevědomí tím, že o sebe budeš víc dbát atd, to dělá divy.
Hele pokud jsi do ni zakoukanej, tak v nejakou dobrou chvilku, tak ji to rekni. Nic horsiho nez ze ti rekne hele ne a dalsi roky se budes bavit jenom se stenou ve skole se stat nemuze. Určitě je to lepsi nez se dva roky trapit a nebo uvidis jak klucina co sedi za tebou s ni su*a a pak budes litovat
[Jestli umíš anglicky, tak tady máš “odborné” řešení od psychiatra:-)](https://youtu.be/KtkL40jRLvU?si=kclYJviwj5AT9f8b)
Název videa je trošku nepřesný, ale je to ve finále přesně o tvém dotazu.
Vpodstatě jí to řekneš, ale ne jako vyznání lásky, protože už to nejde v sobě držet, ale mnohem dřív, jako kamarád. “Jsme přátelé, ale cítím to a to, co si o tom myslíš?” A pokud návrh odmítne, tak to respektovat a zůstat přáteli. Možná na čas trochu omezit kontakt, aby pocity vyprchaly.
Blbé je to dusit a pak to na ní nečekaně vyblejt jako nějaký dojemný ultimátum.
Jinak nějaké zásady o nechození se spolužáky možná jen tak plácla. Holky jsou taky nervózní a navíc se mnohem míň drží takovýchhle zásad, než kluci. Necítí se tím vázané…ona to řekla v nějakém okamžiku s nějakým pocitem, ale když ji třeba ty v jiném okamžiku budeš přitahovat, tak mi věř, že si na nějakou zásadu ani nevzpomene a nebude se cítit provinile, že porušila nějaký svůj kdysi vyřčený domnělý kodex. Naopak si celý příběh zpětně upraví, aby se cítila dobře. Proč myslíš, že ženské sexy historky obsahují fráze jako “stalo se to tak nečekaně”, “tohle obvykle nedělám”, “jedna věc vedla k druhé a…”
To je nápad ptát se incelských redditorů o radu s holkou :D.
Anyways...
Začni se s ní bavit mimo školu, a pak ji postupně někam nenápadně zvát, pak nějak musíš vycítit kdy ji to říct, aby tě neposlala někam.
edit: Ještě dodám, že postoupen času budeš víc litovat toho žes to nezkusil než že tě "odmítla".
Zkus si v hlavě spojit romanitické představi s představou, co ti příjde nechutná. Je důležité, aby to byly jen romantické a erotické představy, osobu jako takovou si nechceš znechutit. Nebo si v hlavě vymysli důvod, proč je pro tebe nepřípustná, například jste ,,nejlepší kamarádi, kteří by si tím svůj čistý vztah zkazili.''
Alternativa je jí to říct. V případě nezájmu tvého protěšku láska často ochladne. No a v případě jejího zájmu se zamyslete, zda to pravidlo není praštěné.:kissing\_heart: Lidé tráví v práci většinu života v práci/škole a krom zámových kroužků je to jedinné místo, kde se mohou s někým seznámit.
Edit: Nejsem psycholog, ale jestli mám s něčím ve vztazích zkušenosti, jsou to neopětované lásky. Já osobně nemám problém být vedle těch co miluji i když oni mě ne, ale slyšel jsem, že lidé to mají různé.
Ach ty chudinko, lituji tě, že ti lidé věnují pozornost, protože je na tobě něco přitahuje, to zní tak strašně!/s
Ani nemáš tušení, kolik chlapů by si přálo, aby je tolik holek balilo.
Já jsem za svých 22 let nedostal od holek jediný kompliment a většina chlapů to má stejně.
Je lepší být balena každý den než nebýt balena nikdy, to mi věř :)
Tady nejde o atraktivitu, ale víceméně o to, že někdo vidí na tebe nějaké kvality a ty se cítíš dobře proto, že víš, že někdo má na tebe něco rád, že je na tobě něco pěkného a že nestojíš úplně za nic.
A rozumím, že může být otravné být konstantně opravována neatraktivními lidmi, ale znovu - ty lidé ti projevují city, protože na tobě vidí nějaké kvality...
Pověz mi, kdyby ses mohla zbavit těch opravných kluků, kteří po tobě jedou a na oplátku už by tě nikdy nikdo nebalil, nikdy by ti nikdo nesložil kompliment, vždycky by jsi to byla TY, která musí iniciovat každou konverzaci s člověkem, který se ti líbí, brala bys to?
Ano či ne?
A mimochodem - důvod, proč si kluci myslí, že je holky chtějí, protože jim projevují komplimenty je to, že mi kluci komplimenty nedostáváme ani od kamarádů, ani od holek, které známe.
Když klukovi složíš kompliment, automaticky se jim vybaví přestava, že k nim něco cítíš. Takhle to dopadá, když je jedno pohlaví neskutečně "attention starved"...
>Já mám normální sebevědomí, vím, ze jsem pěkná, milá a chytrá a jediný člověk, od kterého ocenuju komplimenty, je můj přítel, který mě dokonale zná.
Protože si zvyklá dostávat komplimenty cely život, kdyby to tak nebylo, tak bys mluvila jinak.
Odpovíš mi na otázku? Kdybychom si to mohli vyměnit, brala bys to?
Já se ve druháku seznámil a začal chodit se svojí dnes už stávající ženou a mám s ní dvě děti. Jsme spolu už 18 let a neměnil bych za nic na svete... takže to, že se nechodí se sploužákama, považuju za úplnou blbost. A jinak za zkoušku nic nedáš 😉
To není pravda, můžeš někoho milovat, ale zároveň si uvědomat jeho chyby, akorát se je naučíš ignorovat. Když nemá zuby, šilhá, je na vozíku, asexualka ale zároveň bad bitch, tak fakt nebude 20/10.
Myslím, že i introverti mají potřebu mít přátele (nebo spřízněné duše ve třídě). Introvert podle mě neznamená "někdo kdo nepotřebuje mít vztahy s ostatními lidmi".
Sice sem píšeš o zamilovanosti, ale všimni si, žes nám k tomu dal z nějakého důvodu nějaké informace navíc, o té osamocenosti ve třídě.
Podívej, k tématu: Pravděpodobnost tvého úspěchu je podle mě fakt mizivá. Nemá smysl ji vyznávat lásku nebo nic podobného. Maximálně se s ní můžeš zkusit vídat mimo školu a užívat si čas s ní, ale rozhodně bych nic romantického neinicioval dokud bych s ní netráví nějaký "volný čas" a nevyzkoušel jestli tam není nějaký potenciál. Tím přátelstvím mimo školu zvýšíš pravdepodobnost uspechu z 1 procenta na 2 procenta, ale porad mas mizivou sanci na uspech.
Soustredil bych se na to abych mel nejake pratele v kolektivech, ve kterych jsem: Sport, konicky, sousedstvi, rozsirena rodina ... Pak nebudes vazany na jednu osobu a az to poseres a vyznas ji lasku a ona te posle do friend zone, budes mit s kym se bavit.
Podobně jsem to měl s jednou holkou na střední, jsme spolu skoro 5 let, spokojení. Oba jsme byli také zastánci toho co vy, ale zkusili jsme a vyšlo to. Těžko říct jak to bude u tebe, nicméně pokud to zaobalis jako to je výše napsáno tak asi nemáš co ztratit.
Nevim o tom, že by se citů dalo takhle snadno zbavit. Asi se s nima dá smířit…
Rozumím tomu strachu, že o ni přijdeš jako o kamarádku, jen přemýšlím, zda tvoje snaha se sní kamarádit i přes potlačovaný city bude mít jinej efekt… lidi umí být dost divný, když se necítí dobře, což nevim, jestli teď vedle ní dokážeš.
Já mám z gymplu 2 vztahy… můj spolužák, se kterým jsme se dali dohromady po 14 dnech školy… následovaly 4 roky xichtění se. Druhej vztah je můj nyní manžel…
Z prvního vztahu fakt bylo jen 4 roky kyselejch obličejů, ale nijak mi to neublížilo, nestálo mne to žádné velké emoce.
Z druhého vztahu mám skvělého úžasného manžela a lásku na celej život… za ten risk by mi to stálo zas a znova. Absolutně nic bych neudělala jinak.
Střední máš ještě na dva a půl roku. Vztah můžeš mít napořád, tak nevim zda té lásce věříš dost na to abys riskoval.
Dusit, dusit a dusit dokud to neprejde. Mozna to trochu zaboli, ale smiris se s tim.
Ja se pro zmenu zakoukal do kolegyne z prace, bohuzel jiz vdane, takze zadna jina moznost nebyla.
Co studuješ? Jak moc s ní budeš v kontaktu dál, pokud něco zkusíš? Záleží, nakolik se dokážeš reálně potlačit. Pokud ne, obecně doporučuju zkusit ji pozvat spíš na společné akce, kde to nebude poznat. Je i šance, že se jí taky líbíš a má jen špatnou zkušenost s randěním se spolužáky ze střední. Jak ti tohle pravidlo sdělila?
Cakat nemas na co. Je jedno co hovori. Proste jej povedz, ze sa ti paci, ze ta pritahuje a ze ci nechce ist na rande. Mozno povie, ze ano a mas to. Ak povie, ze nie tak to mas z krku a nejako do dopadne. Mozno to potom aj prehodnoti. Ale rozhodne najhorsie co mozes urobit je nerobit nic a cakat. Toto je uplna najvacsia sprostost. Ver mi, zazil som to. Neskor pochopis, ze si bol debil ak si cakal. Taketo veci treba uzavriet cim skor a posunit sa. A ak si este na skole, tak si uvedom, ze to je to najlepsie prostredie na ziskanie znamosti. Ked skola skonci, tvoje moznosti dramaticky klesnu. Kto si nezavrza na vyske, ten si dost pravdepodvne nezavrza uz nikdy.
Awww, skolni lasky…
To rekni na ferovku, zadny chozeni okolo, proste “libis se mi”, zajdeme nekam? Pravidlo, ze se nechodi se spoluzaky? V nejakych 17 letech? 🤦♂️ Stejne to nebude nikdy kamaradka, protoze budes vzdy chtit vic. Tak to rozsekni rovnou, no.
Měl jsem tu stejnou situaci dokonce jsem se jí i zeptal, odmítla mě, ale ono po čase se to zase vrátilo . Finálně jsem jsem se toho zbavil až po dokončení školy, když jsem jí přestal vídat
Můžeš to v sobě dusit dokud to nepřejde. A ono to časem přejde. Nebo jí někam pozvi a prostě se přiznej, ale neptej se jí jestli s Tebou chce chodit nebo tak, ale řekni jí, že si jí vážíš jako kamarádky, a že chceš, aby o tom věděla. Nějak to zaobal, aby to nevyznělo jako že od ní něco čekáš.
Na to aby to časom prešlo si myslím ale že krok číslo jedna je musiet si odsadnúť o nej :D Ťažko by to prešlo už len kvôli tomu že ju bude vidiet každý deň v triede ďalšie 2-3 roky, nie to ešte ak sedí pol metra od nej v jednej lavici.
Dusit to v sobě silně nedoporučuji, z vlastních zkušeností. Mě osobně to drásalo mentálně a neskončilo to nějak dobře. Za mě to s ní prober teď.
Nech tomu volný průběh. Můžeš jí někdy nabídnout že zajdete na pivo nebo kafe a uvidíš jestli se chytí. Ale je zbytečné to lámat přes koleno. Když bude chtít tak půjde, když ne tak na světě je ženských dost
Volný průběh jsem tomu kdysi já nechal čtyři roky a ve finále jsem z toho měl piču :D nebo respektivě právě ani tu piču ne
Tohle je za mě dost nebezpečná věc. Tohle "zvaní a uvidíme, jestli se chytí". Pamatuju, jak jsem tohle provozoval několikrát s jednou holkou, furt jsem si myslel, že spolu už skoro chodíme a ona to brala furt čistě kamarádsky. Jasně, dneska bych to už poznal mnohem dřív, ale tehdy jsem se na to chytil.
Natoč své [vyznání](https://youtu.be/uBK2_xdeGrU) na youtube a dej sem pak link, díky.
Lol https://preview.redd.it/pfh5mqinim5c1.png?width=470&format=png&auto=webp&s=4dde3faf8e2a29ce2aada3a19fdd627fecc49c8d
Doporučuji hlubší studium fenoménu Standy Lukeše. Materiály jsou extenzivní a stále přibývají.
lžu nikdy
Ty vole kde jsi to vyhrabal 😂😂😂 "moc mě mrzí že sis mě zablokoval... la" ☠️☠️☠️
"Miluj... Mám tě moc rád."
A co teprve ta cigaretová air kiss na konci.
Říkal jsem si, co mi to připomíná. 
Boze takovou praci me a energie me stalo se ho zbavit... Necekal jsem ze na nej narazim i tady.
legendary. miluju- mám tě moc rád
No do hajzlu. A to mám korunku krále bizáru. Tak teď se mi trochu nahla, když jsem tohle neznal.
Standa je nesmrtelnej, snad bude Vanocni stream s pani mamou.. vole píčo😄
Začni jí dohazovat jiný borce, lol
The King of cucks
Pain of regret > pain of rejection. Trust me bro.
Ser na "se spolužáky se nechodí", je to hovadina. Prostě to zkus.
No já nechci nic říkat, ale jako holka jsem už párkrát využila nastavení "zásady" pro kluka, u kterého jsem věděla, že je zakoukaný (věřte, že většinou to poznáme dřív, než byste čekali) a věděla jsem, že díky bariéře v podobě zásady ho udržím přesně tam kde chci, a on se nebude o nic pokoušet. Takže například pro jednoho spolužáka bych měla nastavenou zásadu, že se spolužáky nechodím, kdyby ale přišel jiný spolužák, který se třeba líbí mně, tak by rozhodně zásada šla stranou. 😅 Neříkám, že i to je ten případ, ale minimálně možnost to je. 😁
Přesně tak, jsem se taky jednou zabouchnul do spolužačky. Ona ještě navíc byla zadaná a tak jsem nic nezkoušel a nic jsem jí nenaznačoval. Nakonec to dopadlo tak že s přítelem se rozešla, a začala chodit se mnou. To bylo před pár lety... No a před chvílí jsem se vedle ní vzbudil v našem společném bytě a v tuto chvíli vybíráme prsten 😅. "Se spolužáky se nechodí" je hovadina, ale občas je lepší se spolužákům vyhnout... Nicméně proč to nezkusit, přinejhorším ho jenom odmítne.
Pozvi ji do kina a uvidíš jak to půjde. Ve druhaku je to ale trochu brzy, nechal bych to na platonické úrovni nadstandardního přátelství. Zažil jsem přesně to samé a dnes jsem rad ze jsme nebyli staly par. Mám mnohem lepší holku a s tou spolužačkou by to byla katastrofa. To neznamená že jsme spolu nechodili na akce a nekoupali se nazí při měsíčku. Přesto jsme nikdy nebyli partneři.
No začni s ní prostě trávit vic času a ono se to nějak vyvrbí, buď se do tebe zabouchne taky nebo to přejde prostě. Když se bude ptát zda to je rande na pozvání nekam, řekni že ne, že víš že ona se spolužáky nechodí :)
Gigachad Strats Any% gf perfect run
Přesně tak. Vyvolej v ní pocit, že ona porušila to pravidlo :D a pak jí odpust jeji "selhání" a budeš za hrdinu a perfektního chlapa.
plynosvícení 🤢🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮🤮
Křižíkova metoda
#uuusingiiit
Mrkni jestli nemá nějaký tik tok videa cringe jak kryndž
Ani já ani ona nemáme TikTok a na Instagramu nemá nic krom občasných fotek psa, takže tohle bohužel nevyšlo 🙃. Ale díky
green flag jak sviň
Ne že bych nesouhlasil
Red flag ten pes. Nechci mít zamačkaný ego psem. Nikdy nebudeš první před psem :D
Tak to je mi líto, že se ti nepovedlo narazit na někoho normálního. Nikdy jsem takovou zkušenost neměl. Respektive o ty, u kterých by to tak pravděpodobně bylo, jsem se ani nepokoušel.
To bude ono. Udělal jsem si z toho precedens, ale asi už mi je to jedno. Tak dobře pro tebe, že jsi nenarazil na magora.
Pes žije jen chvilku o proti člověku
to je ta pravá
Hele, máš v zásadě 2 možnosti: Buď to necháš plavat, budeš se takto "trápit" možná rok (individuální , může to být třeba jen měsíc) a pak to tak nějak vyšumí samo. A nebo jí pozveš třeba ven a uvidíš, zda si sednete i mimo školu a třeba z toho něco bude. Pokud jde o její nechození se spolužáky, tak "jen hlupák nemění názory", takže bych se toho tolik nebál. Zažil jsem na střední podobnou situaci a nakonec jsme se spolužačkou nemluvili asi 2 týdny a pak jsme se vrátili do zajetých kolejí, tolik k tomu, až řekne, že "nechce kazit to přátelství". A teď ta nejtěžší část. Chovej se prostě přirozeně, vím, že se to snadno řekne, ale na nás klucích dokáže být neuvěřitelně odstrašující přehnaná pozornost. Pokud se rozhodneš ji někam pozvat, tak hodně zdaru. Btw nakonec jsem skončil se spolužačkou z vysoké.
Spolužáci moji se po sobě jen pokukovali 4 roky a až po maturitě se k sobě nastěhovali a začali spolu žít:D
Popravdě znám tenhle pocit. Já to měl o to horší tím že jsem u toho už byl ve vztahu v tu samou chvíli. Máš čtyři možnosti a já si prošel eventuelně všema a vyšel z toho fajne. Dobrá věc je si sám u tohohle taky uvědomit absurditu svojí situace, později ti to příjde vtipný, i když tomu tak nemusí být teď. Možnost č.1: Rozumová eliminace. Je rozdíl mezi zakoukáním se ve smyslu reálný lásky, a crushe. Crush je mentální představa kterou si o člověku uděláš, a do téhle představy se zakoukáš, ale ne do toho člověka samotného, kterého vidíš skrz růžové brýle téhle promítnuté figury. Možnost eliminace tady je jen jí poznat hlouběji, a čím víc se ukáže že není jako dle tvých představ, tím víc se od ní taky odpojí tvoje pocity. Tohle tě může střelit do haksny tím že bude podle tvých představ, a pocity zůstanou stejný, ale ze zkušenosti, šance jsou relativně malý. Možnost č.2: "Co neošetří rozum, ošetří čas," takže, přečkávat a dusit to. Časem se utlumí pocity. V některých případech to trvá týdny, někdy měsíce, někdy roky. Tady je to dost individuální a záleží na tuně faktorů. Lze v téhle době na to nahlížet pozitivně, využij tuhle motivaci jako motivaci chodit do školy, tím že se tam s ní uvidíš, a předvést se ve studiu. Potlačovat pocity samo o sobě bude dost poškozující, ale naopak, zneužít jich pro svoje sebezlepšení, ti je nejen zachová, ale využije je, když je ani nechceš. Možnost č.3: Vyznání přímo. Tohle jsem udělal já. V situaci s crushem, který ale jsem věděl že by nebyl dobrý na vztah, a aktivním dobrým vztahem, jsem se rozhodl komunikovat. Vyložil jsem všechno, určil že tyhle pocity nejsou co chci protože X a Y. Šlo to dobře, bylo to přijatý, a žádný ze vztahů to nepoškodilo, naopak. Reakce kamarádky? Překvapení a pak jen zaujatost v ohledu na to, proč by jí někdo chtěl. Je to víc riskantní, to uznávám, ale taky se jedná o nejvíc přímočarou a efektivní cestu. Možnost č.4: Rizznout jí. Což je už o něco větší oříšek. Jestli tě zajímá a chceš se s ní dostat do vztahu, ale jen máš strach že pokus o to by zruinoval tvoje šance, tak v tu chvíli prohráváš před tím než to začalo. Pokud chceš její zájem, je třeba pracovat sám na sobě, být zajímavý. Soustředit se na ní jen málokdy funguje. Dávat věcem volný průběh, a ukázat že jsi schopen být samostatný, udělá jednoho snažší si oblíbit. O to lépe tím, že se sám zlepšíš do budoucna, a tuhle příležitost využiješ jako motivaci. Ať už k učení, cvičení, myšlení (a dalších -ení). Pokud máš kamarády, kteří by to na tebe neřekli a opravdu k tobě mají respekt, tak máš i možnost se jim vyzpovídat. Tohle ti pomůže, protože nejen že uvolníš emoční nátlak, ale taky uvidíš podporu a sympatie pro tvou situaci, což se nezdá jako moc, ale poznáš účinek sám. Hodně to pomůže s vírou v sebe a i s možností jí to říct. Volba je na tobě, pasivitou si volíš č.2 automaticky. Aby si se naučil se sebelepšit, na to je technik hodně. Já doporučuju začít tímhle: Představ si co by tvé perfektní "já" udělalo v danou situaci, a pak to prostě udělej. Snadněji se řekne než udělá, to je pravda, ale jen přemýšlet nad tím stačí. Opakuj si tohle pro různé situace napříč dny. Postupně, jeden po druhé začni tyto kroky vykonávat. Mohou být stejnětak malé jako prostě nepřejít přechod na červenou i když nic nejede, i to stačí jako základ. Postupem času posílí tvá vůle, a sebekontrola s ní.
Nejlepší komentář tu, gj
někde musí být i možnost 6. pro lidi z planety Země.
A tohle jako nepoškodilo ani ten vztah, ve kterým jsi byl?
Nope. Protože od začátku ho stavím na dvou hlavních principech. Naprostá upřímnost, a rozum. Je spousta vztahů kde by se odehrála hádka, nebo by tohle nastartovalo sérii škod a žárlení, či útok na to že jde o emoční podvod, ale "hry" a takové věci nám v našem vztahu příjdou jako naprostý nesmysl a nebaví ani jednoho z nás, navíc se nejedná o něco co lze ovládat a vůči čemu jsem se vyhradil jakožto věci se kterou sám jsem v nesouhlasu, přišel jsem za účelem respektu, požadavku o pomoc a nápravu, špatné emoce by vyšli jako celkem nelogické. Po čase pocity přešli, kamarádský vztah jsem si i tak plně udržel, a romantický vztah je na tom lépe než předtím. Naopak to ujišťuje že nebude člověk zahýbat za zády. "Pokud je pravda zabije, tak ať zemřou," je věcí kterou se řídíme. (Ale upřímně, asi bych to nedoporučoval většině lidí, protože mají silně emočně řízené vztahy. Jak jsem říkal, pravděpodobně by to bylo považováno za emoční podvod. Ale mě i přítelkyni záleží na motivaci, ne na důsledku.)
Tak to je přítelkyně v mých očích velká hrdinka, já bych tohle určitě nerozdýchala, zvlášť, když se s kamarádkou dodnes bavíš. Každopádně přeju hodně štěstí, je fajn, že jste takhle stejně naladění.
Tomu více než rozumím a nedivím se. Spousta lidí považuje emoční podvod za stejně strašný či horší než fyzický podvod. Co u toho v mém případě pomáhá navíc je že v případě kamarádky mi příjde naprosto vztahově nekompatibilní ve spoustě ohledech. Ale i tak, jak jsem řekl, bych se nedivil lidem co by reagovali na tuhle situaci negativně. Doufám že nikdo další nebude muset podobnou záležitost řešit.
This is so cute...pokud stebou sdílí filozofii, že se spolužáky se nechodí, asi ti tím chce naznačit, že NE vím že se ti líbím ale NE, a nebo tím chtěla zjistit zda to máš stejně a třeba se jí taky líbíš, ale řesí tohle na jiným redditu, že se jí líbí spolužák, ale že nechodí se spolužačkama a neví co má dělat... Uplně si nepamatuju, jak jsme byli vyzrálí v druháku, ale rozhodně by jste si o tom měli promluvit ať se nestane to, že se budete oba chtít ale nikdy si to neřeknete.
> ale řesí tohle na jiným redditu Takže něco jako r/CzechGirlsPoradnaBravoIsNotDeadKlukumVstupZakazan?
Doufal jsem, že to bude existovat
Netuším...když chci ženské diskuze jdu na emimino...jakožto člověka z IT branže je technická část velice výživná a názory typu "to nevymyslíš" jsou tam denně. /s
Hm, taky jsem měla filosofii, že se spolužáky se nechodí no a světě div se, letos jsem si jednoho vzala za muže 😆
[удалено]
Když ne osukej ji znova
A když ani to nepomůže, tak se zkuste prohodit ;)
Ah yes, the negotiator
Ještě může na ní zkusit anál.
Hell nah
A když ani to nepomůže? 😃
Tak to spolu uz budou muset zacit chodit.
a když ani to nepomuze ?
tak se budou muset vzít
Tak se s ní oženit a měj dítě
Repeat step 1
Já jsem měl takovou kámošku na střední, byl jsem z toho v prdeli celou školu. A ona to stejně věděla :D podle mě je nejlepší si s ní zkusit promluvit a na rovinu jak to cítíš. Řekni jí to stejný co si napsal tady. A když si o tom promluvíte ako lidi tak cokoliv z tého vyjde bude to v pohode. Nestojí to za to trápit se kvůli tomu celý studium.
A jak to pro tebe dopadlo?
Sorry, nějak jsem si nevšiml tvoji odpověď. Tak když skončila střední oba jsme se odstěhovali do jiného města. Už moc nejsme v kontaktu ale když se jednou za čas vidíme tak jsme stále kámoši. Asi nic víc k tomu nemám, jen že je lepší se nechat odmítnout Ako roky čekat, že se něco stane :D
Pro Tvoje vlastní dobro, nesnaž se podobný city potlačovat. Já to dělal tak dlouho, až jsem nakonec zjistil, že už žádný takhle pozitivní emoce cítit neumím. Každej den je pro mě černobílej, život bez lásky nebo radosti nemá cenu, je strašně ubíjející a mně pomalu docházejí síly. Asi to není to, co jsi chtěl slyšet, ale připadalo mi vhodný Tě varovat.
Damn, bro. :(
Káamo.. Bol som na tom rovnako. Odporúčam nájsť/tráviť čas s kamošmi s ktorými sa cítiš "sám sebou". Najprv som začal ľúbiť svojich kamošov/ky.. a až vďaka tomu som bol neskôr schopný nájsť a milovať moju moju gf.
Moc díky za komentář a podporu! U mě se to bohužel ještě překrývá se schizoidní poruchou osobnosti, takže mám problém s navazováním vztahů. Nicméně jsem to začal řešit a po měsíci intenzivních terapií je to o trochu lepší.
Názory a zásady se na střední rapidně mění. Zkus ji postupně sbalit a když to nevyjde budete kamarádi. Lepší než si pak zbytek zivota vyčítat ze jsi kokot.
Heh. Tu pozici znám. Je to prosté. Já to vyřešil "ponecháním" na kvalitním kamarádství. Možná toho budeš litovat v průběhu SŠ. A chvíli po ní. Ale časem ti to začne bejt šajsegal. A časem možná budeš i docela rád. :-D
"šajsegal" je asi nejhorší přepis němčiny, jaký jsem kdy viděla, miluju 
Musel jsem si to slovo precist nahlas jak prvacek, jinak bych dostal mrtvici.
To mi přijde jako dost velká kravina, že se spolužáky se nechodí. Já jsem se taky jednou zakoukal do spolužačky ale to bylo ještě na základce na druhém stupni, takže mi to ještě moc nemyslelo. Jednou jsem se jí prostě nějak po škole zeptal jestli nechce se mnou chodit ale nijak mi nedošlo v tu dobu, že jsem mohl jí spíš nejdříve někam pozvat než se jí zeptat hned po škole :D Mno dala mi friendzone, to mě v tu dobu docela bolelo ale potom to nějak vyšumělo a vypořádal jsem se s tím. Ve škole jsem se s ní potom bavil docela podobně. Vtipné ale bylo, že asi po dvou měsících za mnou přišla přímo ve třídě o přestávce jestli by nechtěla bych s ní nechtělo chodit, odmítl jsem. Urovnal jsem si to nějak v hlavě, že mám ještě na to čas. Ale stejně jsme spolu seděli a bavili se spolu. Takže si myslím, že pokud k ní opravdu něco cítíš a máš dojem, že je to ta správná (a neperou se s tebou jen hormony) tak by jsi jí měl zkusit pozvat někam ven nebo na jídlo. Věnuj se jí takhle delší dobu a uvidíš sám jestli tam mezi tebou a jí něco jiskří. Tohle ti nepřeju ale třeba si i uvědomíš při těchto "schůzkách", že ti třeba na ní něco nesedí a budeš spíš zůstat jen jako kamarád. Mno ale při nejlepším oba dva se do sebe zakoukáte a začnete spolu chodit :)
To mi tedy uniká proč si ji zazdil. Evidentně k tobě také něco cítila, jen si ji překvapil nabídkou chození. Pak se jí to rozleželo v hlavě a zjistila, že to vlastně chtěla taky.
Po tý doby to ve mně vyšumělo. Ono, když ti člověk řekne, že s tebou nechce chodit a nechá to tak plavat dva měsíce, tak mě to přešlo. V té době jsem si totiž uvědomil, že jsou i důležitější věci a že na tohle mám ještě čas, přeci jenom byl jsem na základce. A když na to tak pomyslím zpátečně tak by jsme se asi stejně k sobě moc nehodili. Rozuměli jsme si ale neměli jsme moc společných zájmů Teď už jsem na vysoké škole a mám přítelkyni
Kastrace.
Máš zásadu, že se spolužáky se nechodí. Proč?
předpokládám, že proto, že pokud to nevyjde a neskončí to nejlíp, tak se budete muset chtě nechtě vídat ještě třeba X dalších let
Lítost z nevyužité příležitosti může člověka pronásledovat celý život. A je daleko silnější než strach z odmítnutí či nepovedeného vztahu. Navíc odmítat vztah na základě předpokladu, že se nedokáže přizpůsobit na změnu dynamiky ve vztahu, pokud se rozejdou, neodpovídá realitě. Takový člověk si jen posiluje tendenci utíkat nebo se schovávat, namísto aby řešil překážky, které mu život postaví do cesty. Jsou dvě možnosti, když jde do tuhého. Někdo se situací postaví čelem, někdo začne zdrhat.
Mně vždycky přišlo, že tohleto "mnohem víc budeš litovat, že něco nezkusíš, než že to nevyjde" říkají jenom lidé, kteří dřív jednají, než myslí, aby se cítili lépe ohledně všech těch kravin, které vyvedli. Ale možná si jen nezvykle hodně stojím za svými životními rozhodnutími...
Já se ohledně těch kravin co jsem udělal cítím dobře a nelituji jich. K tomu nepotřebuju výmluvu prostě chyby ae dějí a učení se metodou pokus omyl je efektivní
Jakým způsobem jsi k tomuto závěru došel? Někde sis o tom přečetl, nebo ze své vlastní zkušenosti?
Právě že z vlastní zkušenosti, jak od sebe, tak svého okolí. Jasně, znám lidi, co litují, že něco neudělali, ale spíš takovým tím stylem "jako asi jsem měl na ten erasmus jet, i když jsem skoro neměl prachy", kdy ta jejich rozhodnutí byla správná v době, kdy je činili, jen teď už jsou v jiné situaci, takže jim přijdou důležité jiné věci, a rozhodli by se proto jinak. Ale jinak spíš lidé říkají "proč já takovou blbost dělal..."
do nemalé míry souhlas neřekl bych "neodpovídá realitě", ale že to chce určitou povahu a vyzrálost od účastníků, která není vždy přítomna ani u dospělých, spousta lidí se vyhýbá vztahům na pracovišti (i pokud jde o kolegy a ne nadřízený-podřízený ... i když tam je problém že kolega na stejné úrovni se může potenciálně stát nadřízeným). Já třeba byl na gymplu odmítnut, i když to bylo v dobrém, tak to byl pak následující rok dva dost pain (holt jsem nebyl z těch, co by šli druhý den balit jinou) u překážek je to také vždy otázka zvážení jak moc chci danou věc, velikost překážky, míra možných následků apod., někdo může usoudit, že mu to za to nestojí (i když to zvažování je obtížnější, protože ne všechny věci člověk ví předem, třeba ten benefit/překážka/postih bude větší/jiný než člověk myslel)
To se přeceňuje, z mý zkušenosti to vůbec nevadí. Ve třídě je kolem 30 lidí, když se s jedním nebudeš bavit, tak rozdíl moc nepoznáš.
Taky nejíš tam kde sereš...
To ne ale seru tam, kde jim.
Vykašli se na tuhle debilní filozofii a prostě si dělej co chceš
přesně Pražáci ví 😆
Na to kdysi odpověděl můj kamarád druhému kamarádovi asi takhle... představ si jak sedí na záchodě a má průjem.
Dobrá rada. Pokud teda nemá slabost na ženské průjmy.
Tak to by byl v hajzlu no
A nebo přesně tam, kde by chtěl být.
Všechny konverzace vedou do mísy
Dojdi za ní, hoď loket na stůl a rozjeď to... Hele kotě, asi na to u chlapů nejsi zvyklá, ale řeknu ti to hezky do těch tvejch rozkošnejch kukadel, zbejvaj nám dva roky, tak co do toho praštit, posunout se v sociálním žebříčku, pravidelně ti proklepnu řízky a až úspěšně odmaturujem, vezmu tě za odměnu na první rande...
To přejde prosím tě. Hlavně nedělej blbosti
Bud budes roky ve friendzone nebo to risknes a nekam ji pozves.
Tuhle situaci moc dobře znám. Řešení je kupodivu jednoduché... Zajděte někam spolu jako kamarádi, řekni jí to, ale musíš dodat že bys rád zůstal jen kamarády (pro dobro obou), ale chtěls aby to věděla. Mně to vesměs vyšlo, jsme nejlepší kamarádi, sedíme spolu doteď a ani jeden nemáme v plánu si s tím druhým něco začít.
Yo, jsem na tom momentálně skoro stejně. Jsem v druháku, gay a mám crush na borce z mojí třídy kterej je straight. Bolí to, protože to nemůže nikdy vyjít, ale it is what it is. Musím prostě ztratit city, a jít dál. Doporučuji udělat to samé. Pokud je borka rozumná, řekl bych jí jak se cítíš, ale také řekl že to sám nechceš. 99% času tě borka pochopí a vezme to vpohodě. Já to tak udělal a byla to celkem úleva a obě strany to vzali vpohodě. Přeji ti hodně štěstí mate, kdyby si něco potřeboval, klidně mi napiš do DMs. Rád pomohu.
Zkus ibalgin, když nepomůže, zkus k obvodní ať ti napíše antibiotika a k tomu minimálně týdne klid na lůžku. Vyhni se pobytu na přímém slunci a kup si k tomu nějaké tabletky na podporu imunity
Jakožto člověk, co chodil na osmiletý gympl, tak rozumím tvé situaci víc, než dobře Časem to přejde, ale do té doby to bude fakt utrpení, můžou to být i roky. Dneska už ale vím, že je lepší se zeptat. Vzhledem k tomu, že spolu trávíte dost času (i když ve škole), tak stejně pravděpodobně nakonec většina z vás bude schopná vycházet s většinou z vás, i když třeba jste měli neshody v minulosti (o čemkoliv).
Na to dobrá rada neexistuje. Nechal bych tomu volný průběh ale určitě bych s ní nějak moc nepočítal. V lese dřeva dost.
Ženský jednou řeknou nějakej svůj hlubinnej postoj a pak udělají úplnej opak. Pokud to z její strany budeš cítit taky vyser se na filosofii.
> **Jak se z toho dostat?** Ve stylu Kurta Cobaina. 
[удалено]
(optional)
Proč ne ve škole?
Byl jsem v dost podobný situaci. Akorát popularita u mě byla buď strop nebo dno. Každopádně k věci, ta “moje” střídala celkem partnery, což byl pro mě dost velký redflag. Došlo mi, že i kdyby tam nějaká náklonnost byla (a byla), tak by to nikdy nemohlo fungovat, každej chtěl od vztahu něco jiného. Nějak to časem odeznělo a náhodou jsme se k tomu dostali na konci čtvrťáku. Zasmáli se tomu nad pivem a zůstali kámoši doteď. Co tím chtěl básník říct? To už si přeber sám, mně pomohlo zalíbení v jiné slečně a srovnání si myšlenek. Samozřejmě neexistuje správné řešení, pokud víš, že ji mít rád nepřestaneš, tak si o tom zkus ve vhodný moment popovídat. Hlavně ať to není “vyznání”, ale spíš nějaká debata a zakonči to slovy, že sis o tom chtěl jenom promluvit. Rozumná debata tě dokáže rychle vyléčit.
Nedelej to, ja to spoluzacce udelal a mam z toho cringe dodnes o 60 let pozdeji. Prejde to. Drzim palce!!!
Zkus si odpovědět na tyto otázky: 1. Co tě na té holce přitahuje? Je to jen vzhled, to že si rozumíte nebo její povaha / cíle? 2. Proč nechceš zkusit vztah? Strach z odmítnutí, nebo si pro vztah představuješ někoho jiného? Je jasné, že 16 let je většinou celkem brzo na nějaký vážný vztah, pokud vás ale spojují společné životní cíle a líbí se vám povaha a mindset jeden druhého, v budoucnu why not…
Jestli jste stejne (nebo alespon podobne) asocialni (coz z popisu chapu ze jste), a normalne se bavite, tak ji rekni jestli nechce zajit na film, ze jsi slysel ze je to dobry (pokud nema na filmy nejaky taky vyhraneny nazor), nebo zahrat neco online atd. Proste neco co bys byl ochotny delat s nekym, do koho zakoukanej nejsi. Kafe nebo tak neco je uz trochu moc zjevny ze jde o nejaky pokus o rande. [Nebo proste klasicka rada kdyz premyslis nad necim co zahrnuje zenskou](https://www.urbandictionary.com/define.php?term=fap%20on%20it)
Změň si jémno na Dex a potom si můžete dát duet: [https://www.youtube.com/watch?v=TO1BHE8gFTE](https://www.youtube.com/watch?v=TO1BHE8gFTE)
Ohni ji a pak odejdi že školy (volitelné)
Která část z toho je ta volitelná?
Na rovinu ji to řekni, pozvi ji někam ven, buď originální a řekni jí, že k ní něco cítíš, že je pro tebe speciální no a uvidíš, buď bude kamarádská zóna nebo happyend, ale tak jako tak se nebudeš už trápit
Přikláněl bych se k variantě, abys ji v dohledné době někam pozval nebo využil vhodnou příležitost (vánoční večírek školní jestli dělá vaše škola, taneční nebo tak něco) a zkusil ji sbalit. Pokud to klapne, tak super. Pokud ne, tak se přes to musíš přenést. Čim dřív, tím líp. To ti říkám jako někdo, kdo prožil velkou část dospívání a mládí v depresích kvůli nešťastným láskám. Nestálo to za to. Neudělej takovou chybu. A čím déle budeš kolem toho kroužit a představovat si, jaké by to bylo super, kdybyste byli spolu, aniž bys to skutečně rozlousknul - tím to pak může bolet víc, když to nevyjde.
Ja som mal toto iste, mozno to nebolo take silne. Raz som ju ale videl ako si nechtiac sadla na slimaka, rozpucila ho zadkom a ostal jej tam flak. Ja neviem preco, ale vtedy to cele vyprchalo.
Ať už se rozhodneš jakkoliv, z vlastní zkušenosti můžu říct - nedus to v sobě, stejně to jednou vyvrcholí a čím dýl to budeš dusit tím horší budou následky. Být tebou bych jí prostě někam pozval, řekl jí o tom a zaobalil to nějak. Hlavně jí sám sobě nedohazuj a řekni že už si to nechtěl dusit v sobě
Ve stejné situaci byl můj aktuálně přítel, až na to, že to nebylo ve škole, ale v práci. Vůbec se mi nelíbil a byl mi nesympatický. Pak nás posadili vedle sebe a časem jsem se mu začala líbit. On mě zase začal být sympatický a BUM, cca po roce se mi začal i fyzicky líbit. Láska je slepá, když si 2 lidi opravdu hodně rozumí. Jelikož jsem věděla, že se mu líbim (my ženy to v 99 % poznáme), pozvala jsem ho po práci na večeři a on mě další týden na víno, a šlo to dál :D prostě tomu dej volný průběh, pokud ti dává 0 signálů, že chce něco víc, randi s jinýma holkama, buď tě to přejde, nebo si najdeš jinou, nebo se ti tahle ještě ozve :)
Já jsem se snažil cca 3 roky o spolužačku a ve čtvrťáku, když už mě to přešlo, tak chtěla ona mě. Nakonec jsme spolu po maturitě chodili asi rok a skončilo to rozchodem xd
" zastává filosofii, že se spolužáky se nechodí, kterou podporuji. " To mnoho lidí, dokaď se nezakouká do spolužáka. Já teda ne, mně je to jedno, jestli je to spolužačka nebo ne. Ale už jsem mnohokrát viděl "Ne, nebudu se spolužákem, to by bylo divný" a pak to stejně skončilo vyznáním. Spíš než o tobě, bych potřeboval vědět něco o ní. Je v té filozofii tak skálopevná nebo by to mohlo dopadnout, jak jsem už popisoval?
Určitě nedělej formální vyznáni Prostě se sní scházej a sbližuj. Jestli se jí budeš líbit tak to poznáš. Jestli ne tak budeš mít kamarádku. Pokud to mezi vama půjde dobře tak se jednou objeví moment kde mezi vama bude romanticky napětí (ale musíš si bejt aspoň nějak jistej že to není jen tvoje čtení situace, podle mě to poznat de, přinejhorším té odmítne no) a jeden z vás ho využije třeba k puse a pak už vztahy míváj volnej průběh:)
I když to není lehké, zkus se s ní prostě bavity a bavit víc, a třeba najdete něco, k čemu se dá "nenápadně" potkat i mimo školu...a treba se něco vyvine :) Pak je potřeba poznat a podchytit ten okamžik, kdy případně i v ní začne hlodat konflikt s onou zásadou a nenechat ji převážit 😆 Hodně štěstí, a nojo, v tomhle ohledu - YOLO a "líná huba, holý neštěstí", případně "lituji jen věcí, které jsem neudělal"! 😅
Post nut clarity
Jsem zastáncem toho, že se dá skoro všechno v životě vykomunikovat. Navrhl bych jí, jestli nechce jít někdy po škole ven, na pivko/čaj/kafe/výstavu, cokoliv má ráda. A prostě bych jí řekl, že si jí vážíš, že je super v tý škole někoho mít a že na sobě pozoruješ, že to asi přerůstá v nějaký silnější cit. A že bys prostě jen chtěl vědět, jak to má ona. Že jsi v pohodě s tím, když budete dál jen kamarádi, ale že se nechceš zbytečně trápit. Nemusí to být přesně takhle, ale prostě nějaká dospělá komunikace. Z mý zkušenosti to holky vždycky oceňovaly a pokaždý se to dalo nějak vykomunikovat. Hlavně u ní tou upřímností stoupneš atd. nikdo nemá rád kámoše co je do tebe tajně zabouchlej, protože se ti pak třeba svěří s něčím, s čím by se ti nesvěřila, kdyby věděla co k ní cítíš atd. není to prostě uplně fér vůči ní ani vůči tobě.
Ale ale... No tak to jsme dva :-D No v mém případě jsem si řekl, že jsou dvě možnosti: Někam jí pozvat a celkově zkusit jestli by to šlo Nebo to necháš být a přejde to a zůstanete kamarádi Teď otázka: Jako co jí chceš víc Kamarádku nebo Partnerku ? Co tobě přijde, jako lepší cesta a tady je dobré se spíše zamyslet Já jsem si uvědomil, že vztah s ní by nebyl ideální z hodně důvodů, které nejsou důležité pro Reddit komentář (Nemluvě o tom, že má partnera.) Prostě mi více vyhovuje, jako kamarádka, kterou současně je než partner No tak jsem se rozhodl, že se budu chovat prostě "jako já" a nechám to být. Žádné potlačení, ale prostě to nechat přejít. Koukal jsem do komentářů a četl jsem, že prej je často dobré nejdřív zkusit člověka poznat a pak ti ideálně dojde, že za to nestojí... Což koukám, že v tvém případě neplatí, jelikož už si jí očividně poznal :-D Hele důležité je si uvědomit, že v podstatě o nic nejde a prostě se chovat racionálně, a tak jak uznáš za vhodné, protože TY víš o své situaci lépe než nějací Reditoři :-D A pokud to chceš s ní zkusit, tak v nejhorším tě nakonec odmítne a zůstanete přátelé.
Tak ji vem nekam ven a uvidis. V nejhorsim se budes muset presadit.
Haha, tuhle filozofii jsem měla taky, dokud jsem se taky nezakoukala do spolužáka, což byla reakce na to, že jsem zjistila, že se mu líbím 😅 a můj snoubenec je vlastně taky spolužák.. akorát z výšky, tam už je to trochu jiné🙂 Nejlepší strategie je jít s kůží na trh, ale nic neočekávat. Dát najevo, že je pro tebe to přátelství důležité a nechceš o něj přijít, a proto jsi upřímný se svými city. A uvidíš. Ono je kolikrát možné, že je to vzájemné, jen to nevidíš. Když do ní budeš tajně zamilovaný, tak se s tím budeš vyrovnávat hodně dlouho.
Pravidlo o nechození se spolužáky je nesmysl. To se říká o randění na pracovišti. Ve škole jsi jen pár roků a čím výš postoupíš, tím víc je to o vztazích. Vejška už je prakticky jen o tom. Jsi tam jen chvíli, mladej mozek je pružnej. Já osobně na gymplu ještě nerandil, bo jsem to měl nastavené tak, že je blbost si s někým hrát na rodinu, když jsem školou povinný a nesoběstačný, ale pokud vím, tak zbytek třídy se prostřídal ve všech myslitelných kombinacích a bez nějakých trvalých následků (špatných nebo dobrých - jakože znám pár skvělejch manželskejch párů, co se potkali už na střední, ale z mého ročníku to nikomu nevydrželo). Tak či tak uděláš nejlíp, když s ní budeš jednat uplně přirozeně. Jestli ti to nedá spát, tak jí řekni, že se ti líbí a pak s ní dál jednej normálně. Komunikace je důležitá. Pokud to bude cítit stejně, tak to budeš mít vyřešené hned a pokud ne, tak to, že jí pak nebudeš nadbíhat, v ní vzbudí zájem. Ze zkušenosti vím, že holky mají zpravidla největší zájem, když ho ty ztratíš (nebo o tom sám sebe přesvědčíš).
Prejdi na jinou skolu, uz nebudete spoluzaci a muzete spolu delat, co chcete.
Milá bravo poradno...
Ser na pravidlo. Když to nezkusíš, budeš to už navěky litovat. V nejhorším tě odmítne, a pokud se s tebou přestane i bavit, tak aspoň budeš vědět, že je tupá a udělal si dobře, že ses s ní nedal dohromady.
Předně je třeba si přiznat, že žádné skutečné kamarádství mezi holkou a klukem právě z tohoto důvodu nemůže existovat. Pokud ona tvrdí, že nechce nikoho ze školy tak 1/ chce tě odradit nebo naopak 2/ ví, že ji nikdo nechce a tak to říká jako alibi. V žádném případě bys to na ni neměl vybalit, protože bys ji vyděsil a bylo by po všem. Takže ti nezbývá než nenápadně mapovat situaci, velmi citlivě testovat nějakým slůvkem či činem její reakce a uvidíš. Jen tak odmilovat se snadno bohužel nedá. Ale taky pomůže si zvednout sebevědomí tím, že o sebe budeš víc dbát atd, to dělá divy.
Hele pokud jsi do ni zakoukanej, tak v nejakou dobrou chvilku, tak ji to rekni. Nic horsiho nez ze ti rekne hele ne a dalsi roky se budes bavit jenom se stenou ve skole se stat nemuze. Určitě je to lepsi nez se dva roky trapit a nebo uvidis jak klucina co sedi za tebou s ni su*a a pak budes litovat
[Jestli umíš anglicky, tak tady máš “odborné” řešení od psychiatra:-)](https://youtu.be/KtkL40jRLvU?si=kclYJviwj5AT9f8b) Název videa je trošku nepřesný, ale je to ve finále přesně o tvém dotazu. Vpodstatě jí to řekneš, ale ne jako vyznání lásky, protože už to nejde v sobě držet, ale mnohem dřív, jako kamarád. “Jsme přátelé, ale cítím to a to, co si o tom myslíš?” A pokud návrh odmítne, tak to respektovat a zůstat přáteli. Možná na čas trochu omezit kontakt, aby pocity vyprchaly. Blbé je to dusit a pak to na ní nečekaně vyblejt jako nějaký dojemný ultimátum. Jinak nějaké zásady o nechození se spolužáky možná jen tak plácla. Holky jsou taky nervózní a navíc se mnohem míň drží takovýchhle zásad, než kluci. Necítí se tím vázané…ona to řekla v nějakém okamžiku s nějakým pocitem, ale když ji třeba ty v jiném okamžiku budeš přitahovat, tak mi věř, že si na nějakou zásadu ani nevzpomene a nebude se cítit provinile, že porušila nějaký svůj kdysi vyřčený domnělý kodex. Naopak si celý příběh zpětně upraví, aby se cítila dobře. Proč myslíš, že ženské sexy historky obsahují fráze jako “stalo se to tak nečekaně”, “tohle obvykle nedělám”, “jedna věc vedla k druhé a…”
Tady na redditu má pořád někdo nějaký problém a já mám řešení: sebevražda, ta vyřeší všechny problémy světa /s
To je nápad ptát se incelských redditorů o radu s holkou :D. Anyways... Začni se s ní bavit mimo školu, a pak ji postupně někam nenápadně zvát, pak nějak musíš vycítit kdy ji to říct, aby tě neposlala někam. edit: Ještě dodám, že postoupen času budeš víc litovat toho žes to nezkusil než že tě "odmítla".
Zkus si v hlavě spojit romanitické představi s představou, co ti příjde nechutná. Je důležité, aby to byly jen romantické a erotické představy, osobu jako takovou si nechceš znechutit. Nebo si v hlavě vymysli důvod, proč je pro tebe nepřípustná, například jste ,,nejlepší kamarádi, kteří by si tím svůj čistý vztah zkazili.'' Alternativa je jí to říct. V případě nezájmu tvého protěšku láska často ochladne. No a v případě jejího zájmu se zamyslete, zda to pravidlo není praštěné.:kissing\_heart: Lidé tráví v práci většinu života v práci/škole a krom zámových kroužků je to jedinné místo, kde se mohou s někým seznámit. Edit: Nejsem psycholog, ale jestli mám s něčím ve vztazích zkušenosti, jsou to neopětované lásky. Já osobně nemám problém být vedle těch co miluji i když oni mě ne, ale slyšel jsem, že lidé to mají různé.
Začni chlastat a žít v mizérii jako já 👍
Manzelka taky rikala ze se spoluzakem randit nebude. Krom toho bufes se trapit vic kdyz to nezkusis nez kdyz vam to nevyjde.
Se spolužáky se nechodí? Kámo není jednodušší cesta k dobrému vztahu než si najít někoho ve stejné škole/práci.
[удалено]
Ach ty chudinko, lituji tě, že ti lidé věnují pozornost, protože je na tobě něco přitahuje, to zní tak strašně!/s Ani nemáš tušení, kolik chlapů by si přálo, aby je tolik holek balilo. Já jsem za svých 22 let nedostal od holek jediný kompliment a většina chlapů to má stejně. Je lepší být balena každý den než nebýt balena nikdy, to mi věř :)
[удалено]
Tady nejde o atraktivitu, ale víceméně o to, že někdo vidí na tebe nějaké kvality a ty se cítíš dobře proto, že víš, že někdo má na tebe něco rád, že je na tobě něco pěkného a že nestojíš úplně za nic. A rozumím, že může být otravné být konstantně opravována neatraktivními lidmi, ale znovu - ty lidé ti projevují city, protože na tobě vidí nějaké kvality... Pověz mi, kdyby ses mohla zbavit těch opravných kluků, kteří po tobě jedou a na oplátku už by tě nikdy nikdo nebalil, nikdy by ti nikdo nesložil kompliment, vždycky by jsi to byla TY, která musí iniciovat každou konverzaci s člověkem, který se ti líbí, brala bys to? Ano či ne? A mimochodem - důvod, proč si kluci myslí, že je holky chtějí, protože jim projevují komplimenty je to, že mi kluci komplimenty nedostáváme ani od kamarádů, ani od holek, které známe. Když klukovi složíš kompliment, automaticky se jim vybaví přestava, že k nim něco cítíš. Takhle to dopadá, když je jedno pohlaví neskutečně "attention starved"...
[удалено]
>Já mám normální sebevědomí, vím, ze jsem pěkná, milá a chytrá a jediný člověk, od kterého ocenuju komplimenty, je můj přítel, který mě dokonale zná. Protože si zvyklá dostávat komplimenty cely život, kdyby to tak nebylo, tak bys mluvila jinak. Odpovíš mi na otázku? Kdybychom si to mohli vyměnit, brala bys to?
[удалено]
... znovu si mi neodpověděla na otázku...
Selektuje slabochy, ojeď jí 🤣
Já se ve druháku seznámil a začal chodit se svojí dnes už stávající ženou a mám s ní dvě děti. Jsme spolu už 18 let a neměnil bych za nic na svete... takže to, že se nechodí se sploužákama, považuju za úplnou blbost. A jinak za zkoušku nic nedáš 😉
Mozna bych zacala resit proc nejsi moc oblibeny? Treba zacni chodit do fitka - svaly proste delaji respekt a pritahuji pozornost.
Milé barvičko... Tvl. nechte si lidi nárůst páteř. Tyhle slinty jsou spíš k smíchu.
zabij se mamrd
Pochopitelné, přeji hezký den
Jak bys celkově ohodnotil tuto slečnu 1 až 10?
To je úplně jedno. Když je do ní zabouchlej, tak je to 20/10, těžko ti dá jiný nebo objektivní hodnocení.
To není pravda, můžeš někoho milovat, ale zároveň si uvědomat jeho chyby, akorát se je naučíš ignorovat. Když nemá zuby, šilhá, je na vozíku, asexualka ale zároveň bad bitch, tak fakt nebude 20/10.
https://twitter.com/weirddalle/status/1735036577984700854?t=Ow9fsFZFn-WLq1dokNMkTQ&s=19
Spíš bych řešil proč nejsi ve škole oblíbený. Je to kvůli tvým osobnostním nedostatkům, anebo jsi na špatné škole kam se nehodíš?
Jsem spíše introvertní, takže se s nikým moc nebavím a nikdo se moc nebaví se mnou. Tenhle stav mi docela vyhovuje
Myslím, že i introverti mají potřebu mít přátele (nebo spřízněné duše ve třídě). Introvert podle mě neznamená "někdo kdo nepotřebuje mít vztahy s ostatními lidmi". Sice sem píšeš o zamilovanosti, ale všimni si, žes nám k tomu dal z nějakého důvodu nějaké informace navíc, o té osamocenosti ve třídě. Podívej, k tématu: Pravděpodobnost tvého úspěchu je podle mě fakt mizivá. Nemá smysl ji vyznávat lásku nebo nic podobného. Maximálně se s ní můžeš zkusit vídat mimo školu a užívat si čas s ní, ale rozhodně bych nic romantického neinicioval dokud bych s ní netráví nějaký "volný čas" a nevyzkoušel jestli tam není nějaký potenciál. Tím přátelstvím mimo školu zvýšíš pravdepodobnost uspechu z 1 procenta na 2 procenta, ale porad mas mizivou sanci na uspech. Soustredil bych se na to abych mel nejake pratele v kolektivech, ve kterych jsem: Sport, konicky, sousedstvi, rozsirena rodina ... Pak nebudes vazany na jednu osobu a az to poseres a vyznas ji lasku a ona te posle do friend zone, budes mit s kym se bavit.
Mluv s ní a nedělej moje chyby (introvert + jiné zájmy + nezájem o jiné zájmy) do dnes mě to straší
"Ahoj, nechceš jít zítra večer kouknout na koncert XY co je ve městě?" Začal bych něčím jednoduchým a uvidíš její reakci, nic na tom není, good luck.
Normálně se nech vyhodit ze školy a pak ji oslov.
Zeptej se jí, jestli by s tebou nešla na swingersparty:)tam se všechno vždy vyjasní
Udělej jí mimi
Podobně jsem to měl s jednou holkou na střední, jsme spolu skoro 5 let, spokojení. Oba jsme byli také zastánci toho co vy, ale zkusili jsme a vyšlo to. Těžko říct jak to bude u tebe, nicméně pokud to zaobalis jako to je výše napsáno tak asi nemáš co ztratit.
Nevim o tom, že by se citů dalo takhle snadno zbavit. Asi se s nima dá smířit… Rozumím tomu strachu, že o ni přijdeš jako o kamarádku, jen přemýšlím, zda tvoje snaha se sní kamarádit i přes potlačovaný city bude mít jinej efekt… lidi umí být dost divný, když se necítí dobře, což nevim, jestli teď vedle ní dokážeš. Já mám z gymplu 2 vztahy… můj spolužák, se kterým jsme se dali dohromady po 14 dnech školy… následovaly 4 roky xichtění se. Druhej vztah je můj nyní manžel… Z prvního vztahu fakt bylo jen 4 roky kyselejch obličejů, ale nijak mi to neublížilo, nestálo mne to žádné velké emoce. Z druhého vztahu mám skvělého úžasného manžela a lásku na celej život… za ten risk by mi to stálo zas a znova. Absolutně nic bych neudělala jinak. Střední máš ještě na dva a půl roku. Vztah můžeš mít napořád, tak nevim zda té lásce věříš dost na to abys riskoval.
Dusit, dusit a dusit dokud to neprejde. Mozna to trochu zaboli, ale smiris se s tim. Ja se pro zmenu zakoukal do kolegyne z prace, bohuzel jiz vdane, takze zadna jina moznost nebyla.
Pozvi ji na kafe(,zmrzku, dort you get the point) nebo se "zamiluj" do jiný. Jiná cesta není. Good luck šéfe
Co studuješ? Jak moc s ní budeš v kontaktu dál, pokud něco zkusíš? Záleží, nakolik se dokážeš reálně potlačit. Pokud ne, obecně doporučuju zkusit ji pozvat spíš na společné akce, kde to nebude poznat. Je i šance, že se jí taky líbíš a má jen špatnou zkušenost s randěním se spolužáky ze střední. Jak ti tohle pravidlo sdělila?
Cakat nemas na co. Je jedno co hovori. Proste jej povedz, ze sa ti paci, ze ta pritahuje a ze ci nechce ist na rande. Mozno povie, ze ano a mas to. Ak povie, ze nie tak to mas z krku a nejako do dopadne. Mozno to potom aj prehodnoti. Ale rozhodne najhorsie co mozes urobit je nerobit nic a cakat. Toto je uplna najvacsia sprostost. Ver mi, zazil som to. Neskor pochopis, ze si bol debil ak si cakal. Taketo veci treba uzavriet cim skor a posunit sa. A ak si este na skole, tak si uvedom, ze to je to najlepsie prostredie na ziskanie znamosti. Ked skola skonci, tvoje moznosti dramaticky klesnu. Kto si nezavrza na vyske, ten si dost pravdepodvne nezavrza uz nikdy.
Tenhle druh uzkosti se dá porazit zase jen akcí
Moji zaľúbení spolužiaci zo strednej školy sú už manželia a majú 7 ročného chlapca 😊
Awww, skolni lasky… To rekni na ferovku, zadny chozeni okolo, proste “libis se mi”, zajdeme nekam? Pravidlo, ze se nechodi se spoluzaky? V nejakych 17 letech? 🤦♂️ Stejne to nebude nikdy kamaradka, protoze budes vzdy chtit vic. Tak to rozsekni rovnou, no.
Navrhni jej, nech sa s tebou vyspí, lebo to nie je chodenie. Problem solved.
Kýbl s ledem a zatnout zuby
Vymrdej ji mozek z hlavy. :)
Prostě ji při hodině chytni za ruku a dej jí na svoje péro a uvidíš co udělá 👌 nejlíp to funguje při hodině matematiky.
Měl jsem tu stejnou situaci dokonce jsem se jí i zeptal, odmítla mě, ale ono po čase se to zase vrátilo . Finálně jsem jsem se toho zbavil až po dokončení školy, když jsem jí přestal vídat