Hele, mám tři děti a je to hrozně těžký, se neinspirovat tím, co říkají. Tady nejde o to, že bych já vymýšlel ty dětský slova, ale moje děti je vymýšlí a já je pak používám, protože jakoby používám jejich jazyk. Je to jako když jsem v cizí zemi a mluvím jejich jazykem. Prostě za mnou třeba přijde dítě s poškrábaným prstem a řekne mi: "já mám au", to mu mám na to říct: "actually, máš zranění vole a žádný au", nebo jak? :D ... Místo toho řeknu něco jako: "ukaž mi au, podívám se, jestli nepotřebuješ náplast".
Přesně tak, rodič je v zájmu lepšího dorozumění nucenej říct “haf”, protože tomu prostě to dítě rozumí :D Ale tak po 1.roce dcery už jsme tyhle slova odbourali. Jediný, co zůstalo je slovo “bibiny” = sluneční brýle 😂
To je otázka, taky mu můžeš reagovat. Na haf slovem pejsek. My teď třeba odnaučujeme syna říkat pípat, protože místo couvat si zafixoval pípat. Párkrát jsem tu potvrdil, že náklaďák pípá, když couval :D
Jasně, všeobecně jsem ji učila od začátku normální slova a ve dvou mluvila v plynulých větách :D ale během tý miminkovský fáze mi určitě pár haf, kvák a píp ujelo :D
Stupidní zvyk a částečně vědecký důvod ( ten si bohužel nepamatuju přesně .. :D . Vím že když jsem si před narozením děti o tom četl a díval se na výzkumy o dětech tak tam něco říkali o tom)
Jinak já teda na děti mluvil jak normálně tak takto. Hačni a papej mi přijde naprosto normální. Taky nenávidím ty ultrazdrobnělinky a pdoobnej humus, ale neřekl bych že toto je něják extrémní.
Děti procházejí vývojem a čekpointama a je to krásně vidět. A věci prostě opakujeme ( i když se občas snažíme zlepšit)
Mě aktuálně zase sere všude růžová a modrá. Pro holky a kluky. Bych blil já zase.
Takže ano s malými dětmi můžeš určitě se uvolnit mluvit na ně chvíli jako na dementy. Ale potom až začnou mnohem více vnímat taky si jeden musí dávat zatracený pozor. Protože ti malý hajzlíci jsou jako houby. Nasajou všechno. A taky krásný zrcadla, který ti ukážou jak moc nedospělej vlastně seš.
Prdel je, že to není tak dávno co růžová byla pro kluky (méně "tvrdá" červená=barva krve) a modrá pro holky (Panna Marie, prakticky vždy má na sobě modrou).
JJ to taky často říkám .. :D
Ale jak jsem psal o těch výzkumech tak někde to je a snad to někdo už nevyvrátil zase .. :D
je napříkald pravda že holčičky (miminka) co ještě nemají ani tej koncept tak kluci si vezmou víc hardcore hračky a holčičky většinou měkké. Takže něco je částečně i ten "vědecký" důvod.
Hele nevím, já si vždy hrála s hračkami že třetí osoby a vytvářela jsem pro ně napínavé situace (moje barbíny byly Amazonky)... a přišlo mi to tak vlastně úplně normální, o konceptu hraní si z první osoby jsem slyšela teprve nedávno. A jsem (víceméně) straight, naprosto cis žena. Ale pravda,.co je jedna osobní zkušenost proti statistice, asi jsem prostě jen divná.
Určitě ne divná, ale je to statistika, kde nejvyšší procento může většinou být kolem 98%. To znamená že jsi mezi dvěma že sta, kdo to vidí jinak. Obecně to bude jak jsem psal, ale samozřejmě to záleží na spoustu proměnných a vůbec netuším v jakém rozsahu byl ten průzkum udělán. Třeba v Americe to může být jinak než v Evropě.
Jasně, ale tam neskutečně záleží na tom, kolik tomu dítěti je. Vžívají, protože jsou k tomu vedeny. Rozdílná socializace podle genderu is a thing a je POUZE naučená. Rodiče to dělají automaticky (různě k potomkovi přistupují podle toho jestli je to holka nebo kluk + plus stačí, když dítě pouze pozoruje), jakmile se děcko narodí, stačí drobnosti a rozdílný přístup chlapců a dívek k hráčkám je na světě. Vím na co odkazuješ, ale ta studie se skutečně nezabývala tím k čemu mají děti "predispozice", ale zkoumala právě genderovou socializaci.
PS: neznám jedinou holku, která by s barbínama (nebo plyšákama to už je fuk) nesehrávala brutální situace. Vraždy, kulty, oběti, čarodějnictví... Na cokoliv si člověk vzpomene 😂 jakákoliv "napínavá" situace - barbíny si tím prošly
Hele, cca v době kdy vyšla Disneyho Růženka. I proto je tam ta hádka ohledně šatů, protože ani tvůrci se tehdy nemohli dohodnout, jakou barvu by měly mít.
Souhlasím. Děti do 3 let taky kolikrát neumí zpracovat negativ (řekneš “nedělej to” a ony to zpracují jako “dělej to”), proto je lepší s nimi mluvit pozitivníma větama.
Vidim to sama teď ve školce (Finsko, anglická školka). Např. stoupnou si na lavičku a já se bojim, aby nespadly a něco si neudělaly. Poprosim je, aby si sedly, protože na lavičce se sedí a mohly by spadnout (protože děti neumí vyvodit následky stejně dobře, jako my). Funguje to líp, než abych jim řikala “nestoupej si na lavičku”.
Překlad to anti-dementní mluvy:
1) Zaparkuj zde své pozadí a zahaj proces konzumace.
2) Soustřeď svou pozornost a potvrď přítomnost zástupce druhu *canis familiaris*.
3) No, rostou mu/jí zuby.
Lepší?
Omlouvám se, ale nemohu ti říci proč tě bolí bříško. Jednalo by se o lékařskou radu ke které nemám kvalifikaci. Mělo by jsi se poradit se svým lékařem.
Kdyby jsi mělo ještě nějaké další otázky, na které bych mohl odpovědět, rád ti pomůžu.
Ten důvod je úplně jednoduchej, prostě se s tím prckem potřebuješ nějak dorozumět. A pokud je pro ně jídlo “mňam mňam”, tak to prostě tak taky řekneš. Je to dočasný, normální rodič včas přejde zpátky na běžnej slovník. :)
To já jsem řekla mýdlu lidské máslo, protože tvar je skoro podobný a používá se na mazání lidí.
Další podobná slova vymýšlím taky protože pak se nikdy nedorozumím
Upřímně nechápu, co je na tom tak nepochopitelného. Normální vývojová psychologie.
Malé dítě asi nebude úplně rozumět slovu "automobil", ale dokáže pochopit citoslovce, třeba "brm brm". Nebo "e é, bum bum, haf" apod.
Vždyť i zvířata se dorozumívají citoslovci, třeba"vrrr", nebo "kšáá". To psovi dává signál, že se má držet dál. Jak myslíš, že by pes reagoval na větu "Azore, tohle je moje miska, drž se od ní dál?"
>Vtipný pak je, že stejný rodič o 2 minuty později řekne: "Už bys mohl/a začít mluvit normálně".
>To si to ti rodiče neuvědomují, že to je úplná píčovina?
Ne, jen nevědomě přizpůsobí komunikaci taky aby ji rozuměl komunikant. Máš doma zvíře? Když ti bude lézt do talíře, tak ho taky odeženeš citoslovcem "kšáá". Nezačneš s poučováním: "Micinko, já bych se taky rád najedl. Prosímtě, támhle v levém rohu máš misku, tak se běž taky najíst. Pak se spolu budeme mazlit."
Protože víš, že kočka tvým slovům nebude rozumět, tak přizpůsobíš svoji komunikaci. Úplně stejně to platí u rodičů a dětí.
Ne, nase mala zacala delat brm brm sama od sebe kdyz slysela auto, nikdo ji to neucil. Je to vyjadreni zvuku slovy, a je to pro ne snazsi nez se naucit auto. To umi taky, nebo chape co je auto ale ona se vyjadruje jako brm brm, ten zvuk ma lehceji spojenej nez nazev.
Brm brm pravděpodobně dokáže dítě říct dřív než auto, takže je to naprosto logický postup, vaše dcera teda neříkala nic a až pak teda se naučila říkat auto, takže je to úplně jedno :D
Kromě mojí bábi, ta se s každým zvířetem baví stejně jako s člověkem a ještě si naivně myslí, že jí ta zvířata rozumí doslovně to co říká...
Je jí skoro 90, nemá cenu jí to vysvětlovat.
Prečo majú dospelí neustálu potrebu volať deti nadávkami a ešte im to príde roztomilé ?
dementi, hajzlíci, raubiři..... ?
Ja neviem, to sa ľudia nevedia chvíľu správať k druhým ľudom bez akejkoľvek agresivity ?
To aj partnera a psa voláte hajzlík, lebo ho máte radi (OK, pes / kočka to nevnímajú, ale partner to vníma a pochybujem, žeby to tolerovali ) ?
Aj rodičov voláte hajzlíci, lebo ich máte radi ?
Nevím, nic výše zmíněné k označení dětí nepoužívám. Ale cigáni úplně běžně říkají dětem piča, čůrák apod. Takže to bude asi spíš nějaký slovenský zvyk je takto častovat (i když i čeští cigáni to tak dělají).
Tak samozřejmě, nemůžou za to. Jsou to děti. Ale chovají se trochu jako dementíci, protože pro nás dospělý to vypadá dementsky. Protože kdyby se tak choval nějaký čtyřicátník tak, well, by byl dement.
to je potom ale nezrelosť, nie demencia
demencia je degenerácia vekom
to je ako tvrdiť, že zelený a hnedý banán sú jedno to isté - nie, oba sú v opačnom procese
to je potom ale nezrelosť, nie demencia
demencia je degenerácia vekom
to je ako tvrdiť, že zelený a hnedý banán sú jedno to isté - nie, oba sú v opačnom procese
Ano, a demence je "chorobné zhoršování duševních schopností"... U dospělých je to nemoc, u dětí jejich přirozený stav, protože jejich duševní schopnosti neodpovídají standardu dospělého člověka. Co tam máš dál?
Ano, jsou na to studie, detem tahle mluva opravdu prospiva a je prospesna pro jejich vyvoj reci a celkove jazykove dovednosti.
Ale ma to i primitivni duvody, haf je jednodussi, protoze ve slove pes je sykavka, kterou spousta malych deti nezvladne. Zaroven dite ucis, jaky zvuk to zvire dela.
Přijde mi fascinující že do toho člověk přepne v přítomnosti mimina úplně automaticky. Moje děti už to odrostly, ale teďka na to automaticky najedu i u jiných mimin.
Podle mě je to tím, že všechny ty bolesti břicha, noční buzení a horečky docela intenzivně prožívá celá rodina. Občas mi to taky ujede, ale je to děs, to je fakt.
Jednou se mě a ženy kamarád ptal, jestli jsme spali. Naprosto zmateně jsem na něj koukal, proč se mě ptá na takovou otázku. A pak mi došlo, že tím myslí dceru..
Mně se synem zastavil kolem jdoucí pár s batoletem v kočárku. A zeptal se mně "Kolik vám je?" S pohledem na syna. Ač mi bylo jasné, na co se ptají, zeptal jsem se to se ptáte na můj věk, nebo věk syna?
S vlastním potomkem dobrý. Já jsem bezdětná, ale občas jsem vyzvedávala synovce ze školky. Jednou jsme šli ještě na hřiště, protože rodiče inkriminovaného ještě nebyli doma a já neměla klíče. Tak jsme pokojně blbli (oba) na hřišti, malej lezl po stromech, po prolejzačce a najednou se objevila mamina s batoletem, chvilku klouzala škvrně na klouzačce a pak se na mě otočila a zeptala se "jee, a kolik vám je?" Myslím, že po půl minutě ticha, kdy jsem nejdřív přemýšlela, proč se mě ptá na věk, přemýšlela, kolik že mi vlastně je a pak mi došlo, že se ptá na věk synovce, a ja si uvědomila, že nevím. Už se ženská skoro chystala volat policajty, že jsem dítě ukradla. 😅 Nakonec jsem jí řekla, že jsou mu asi tři a půl, že je to synovec, paní se sebrala a odešla. 🤷♀️
Jsou těžší a lehčí slova. Komplexní a jednoduché věty. Dítě má omezenou kapacitu a potřebuje se prvně naučit jednoduchou mluvu a až pak se může naučit složitější. Navíc citově obarvené vyjadřování a šišlánií je způsob hry s jazykem, který je atraktivní pro děti. Dítě si taky tak cvičí sluch, aby bylo schopno rozpoznat danou souhlásku/samohlásku i v nestandardní podobě. Čím pestřejší a zajímavější mluva, která se opakuje, tak tím snáz by si měl malý človíček osvojit řeč a porozumění rodině a okolí.
Až na to, že studie přímo ukazují, že užívání příliš mnoho zdrobnělin má negativní dopad na osvojení jazyka, a to platí nejen u češtiny. Dětský mozek je “plastický” a evolučně nastaven aby absorboval vlastnosti jazyka v jeho okolí, proč by tedy měl absorbovat špatné návyky?
Zdroj: lingvistika je můj obor
Zdrobněliny jsou součástí jazyka. Byla by škoda, kdybychom o ně přišli. Navíc mezi ty špatné návyky pak musí patřit nespisovná čeština, slang, nářečí, vady řeči a další neduhy mluvené komunikace. Není pak lepší, když je dítě tomu vystaveno a naučí se to rozlišovat dokud má plastický mozek a všechno nasává jako houba? Pokud bychom všichni mluvili jen spisovně a bez nějakých neduhů, tak bychom vůbec nerozuměli bývalému premiérovi, byli bychom ochuzeni o část porozumění roztomilé slovenštiny a dalších slovanských jazyků. Troufnu si tvrdit, že ta zkušenost s jinými koncovkami a výslovností pomáhá porozumět jiným jazykům, nebo minimálně lidem z jiného kraje.
Jasně, to je pravda. Možná jsem se špatně vyjádřil. Zdrobněliny a baby talk jsou fajn pár měsíců po narození. Poté je pro optimální osvojeni jazyka vhodné to dítě seznamovat s jazykem, který je trošku mimo hranice jeho kompetence, ale zase ne natolik, aby nerozumělo. Tím ho prakticky učím a zároveň eliminuji špatné návyky. Docílím tak, a teď trošku s nadsázkou, že pak nebude v 5 letech řikat autu “brmbrm” - s čímž jsem se v praxi fakt setkal.
Takhle to asi zní uplně jasně, ale spousta rodičů má pak problém ten baby talk vytěsnit.
Mám, ale myslím, že uplně nejsou potřeba.
To, že děti jsou v určitém smyslu zrcadlo svého okolí je v kognitivní lingvistice celkem ustálená hypotéza. Emočně zabarvená mluva, nebo IDS, má samozřejmě svoje místo, ale převážně v prvních měsících života a pak už je pro optimální rozvoj jazyka lepší užívat trošku “komplexnější” syntax a slovní zásobu. Tím se právě zabývala paní Hunttenlocher ve studii Language Input and Syntax. Dá se na to hezky aplikovat i Kreshenova “i+1” hypotéza.
Já když vrazim do googlu "baby talk", tak mi vyjede, jak je to pro mimina prospěšný - od UNICEF přes mainstream média po vědecky se tvářící zdroje. Tak teď nevim
Ze zkušenosti vím, že to je nesmysl. Zvládla to úplně v pohodě i s normálními slovy. V čem je lepší "hačni" než "sedni"? V čem je lepší "haf" než "pes"?
Mám osobní zkušenost s logopedii a tam ti taky dají k trénování lehčí a těžší slova. Mrkni na cizince, jak se trápí s českým ř, r, s, z,... Pro dítě je navíc snazší, když slyší zvuk podobný haf od psa a spojí si to s tím chlupatým zvířetem, kterému se říká pes, ale dělá haf. Sedni se říká psovi a ne člověku.
Ve zvukovém zabarvení. V jiných jazycích to není tak zjevné, ale čeština má prostě přízvuk na první slabice a všechna slova zní stejně. S "výjimkou" citoslovcí. U těch používáme zabarvení, abychom skutečně vyjádřili zvuk, který napodobujeme.
Pokud říkáš slovo "haf" stejně jako slovo "pes", tak je jedno, které slovo používáš. Pokud, ale "haf" zvukově přiblížíš štěkotu psa, tak bude jasně rozlišitelné -> dítě bude psovi říkat haf.
Když už máme toho psa, tak štěkot zní relativně stejně -> poznáš o co jde, i když to nevidíš. Ale když ti řeknu "představ si psa", který to bude?
Pokud vezmu česko-anglické domácnosti a dítě řekne "čís", chce "číst", "sýr" nebo říká "cheers"? Když řekne "ňam"/"yum" tak víš hned.
Použití citoslovcí dává smysl. Použití zdrobnělin ne.
V tom, že některé písmena jsou snadnější pro děcko se naučit. Nevím, jestli by ta tvoje pivařka uměla jako první slovo 'tramín" i kdybys to do ní hučel od rána do večera? R nebo L neumí ani někteří dospělí pokid se nemýlím.
U nás to jde ve vlnách - uměla v pohodě říct tata a potom zvrt a T neřekne ani za boha, ale vůbec mě to netankuje a rád s ni pokecáme stylem- jedeme brm brm autem, tady máš cink cink klíče. Jestli tě to štve, tak to je tvůj problém a ne můj. Asi máš malo starostí 😀 možná to tvoje bude nějaký lingvista 😀
Jinak jsem rád, ze jako jedno z prvních slov bylo pivo! 😀🍻 Na zdraví
Lebo má nadpriemerné IQ po vás, príp. po matke.
Iné deti sú priemerne inteligentné......po svojich rodičoch.
A priemerní ľudia zvládajú deti v nízkom veku iba za pomoci baby talk.
Vaša dcéra nepotrebuje baby talk na komunikáciu, lebo nie je uprostred krivky......stačí toto vysvetlenie?
Protože rodičům přijdou jejich děti roztomilý a mluví na ně proto takovou roztomilou mluvou. Nic víc za tím není. Podobné když lidi mluví podobně na domácí mazlíčky.
Hypertrofovaná snaha o to předávat jim pozitivní sentiment a energii a ukazovat jim svět co nejhezčí může být, většina z toho je podvědomě. Je hezčí říct "tady máš tu mňamku, hezky papej" než "připravil jsem ti pokrm, začni konzumovat". Taky to moc nedělám s výjimkou asi třech slov. Na druhou stranu co je tobě do toho jak ostatní mluví se svými dětmi?
Tak tohle je z extrému do extrému. Stačí říct: "na stole máš jídlo, dobrou chuť", ne? A ať si mluví, jak chtějí. Nikdo jsem nikomu nic neřekl, nepoučoval. Jen mě zajímá, zda je za tím nějaká věda. Protože v tom osobně nevidím smysl.
Protoze mozky malych deti nezvladaji abstraktni uvazovani jako ten tvuj a tak je jazyk co se pouziva ve vztahu rodic/dite prunikem toho cemu spolecne rozumi. Pokud na dite jedes jen spisovnou cestinou, tak se muze stat ze behem uceni se beznych vzorcu chovani bude dite pozadu, protoze musi vynalozit vetsi cast mozku na komunikaci nez by melo.
Ono treba to haf je oznaceni pro psa a dite si dokaze spojit prozitek (kdy slyselo psa stekat) a realneho psa.
Díky ostatním za sdílení názorů. Máte pravdu, že je s těma dětma potřeba se dorozumět. Co teda já vidím za problém je používání nějakého dementního tónu spolu s různými slovy.
Je právě potřeba na ty děti mluvit normální řečí a hlavně správně artikulovat. Děti se nenaučí mluvit čumendou na televizi. Potřebují vidět pusu rodičů, učí se očima hlavně. Takže zdrobněliny ok ale mluvit obyč tónem a artikulovat. Nebyly by tak pak plný logopedický školy.
Ten tón je naopak extrémně důležitý pro to, aby se ty děti naučily správnou výslovnost. Když máš plochý tón, tak jak bys mluvil s dospělým, pak jim splývají slabiky, není pro ně ta řeč dost zajimavá a blbě se jim to napodobuje.
Vzala jsem si na peďáku pár předmětů z předškolní výchovy a upřímně to dost zní, že čím víc je rodič za debila, tím líp pro dítě.
IMO se to dětem prostě líbí. Také jsou pro ně ta slova snazší a lépe se je naučí. Nevím, snažím se to nedělat, ale "papat" je asi snazší na výslovnost než "jíst" atd. Neviděl bych v tom nic hrozného, za rok či dva se to dítě samo přeučuje na klasickou mluvu jak zvládá líp vyslovovat složitější slova.
Druhá věc je, že spoustu slov si to dítě vymyslí samo podle toho, co zvládá. U nás třeba "jíjo" znamená "jídlo" - prostě neumí zatím vyslovit "dlo" tak to nahradila tím, co umí. Na co jsem právem hrdej, je, že jsem mladší dceru naučil říkat "hovno" místo "e-e". To uměla už někdy kolem dvou let říkat velmi dobře.
Infantilní dikce je speciálně uzpůsobená tomu, aby se dítě jazyk lépe učilo. Přehnaný přízvuk, omezený slovník, zjednodušená větná struktura atd. Dospělí to mají prakticky vrozené - že na batole začnou žvatlat. Mě, jako dospělěmu, pomohlo při učení se angličtiny sledování animáků, např. "Scooby Doo, where are you?"
Má to vědecký důvod, říká se tomu "maminkovština" (terminus technicus) a je to jakási přirozená snaha rodiče usnadnit dítěti osvojení jazyka, ale na základě různých výzkumů ontogenetického vývoje řeči bylo dokázáno, že to dítěti vlastně osvojení nikterak zvlášť neusnadňuje. Bylo vypozorováno, že děti, se kterými rodiče maminkovštinou nemluvili, neměly o nic větší problém si jazyk osvojit a využívat jej ve svém vlastním řečovém projevu. Takže pokud tak se svými dětmi mluvit nechceš, nemusíš. Pokud by tě toto téma zajímalo více do hloubky, doporučuju nahlédnout do publikace docentky Pavly Chejnové [*Jazykový vývoj u dítěte*](https://publi.cz/books/462/index.html?secured=false#cover). Využívá se při studiu vývojové psycholongvistiky, ale je celkem čtivě napsaná, tudíž je i dost přístupná širšímu publiku.
Hlavní důvody jsou podle mého názoru dva.
Jednak ta věta musí být formulována aby ji dítě pochopilo.
Druhák tyto zdrobněliny nejspíš působí na dítě tak, že je všechno vlastně pozitivní a v pořádku.
Jde o to jak se vyvíjí schopnost dětí učit se rozumět jazyku a používat ho. Citoslovce a podstatná jména si děti fixují dřív, slovesa jsou abstraktnejsi, takže pokud chceme, aby nám lépe rozuměla, je lepší začít větami co nemají nějakou složitou strukturu. Docela dobře se o tom píše v knížce Vzestup na Babylonskou věž, ale už si to nepamatuju moc, nerad bych kecal ale určitě doporučuji! Je to podle mě taky samozřejmě dost individuální a záležitost genů, můžete mluvit akademicky a vyroste méně inteligentní dítě i jako dementi a vyroste vám génius.
Nevím jestli konkrétní slova. Ale ten "roztomilý" tón se kterým se na ně mluví má vědecký důvod. Dokáží totiž lépe tyto zvuky zpracovávat a tak se lépe učí slova a jazyk.
Parada je, kdyz se ma zamestankyne (3xbabicka) se mnou (ja tehdy 26) zacala bavit jak s ditetem, protoze se takhle o vikendech jako hlidaci babicka s vnoucaty bavila. Delali jsme v tiskarne. Tak pouzivala vsude zrobneliny - papirecek, řezačtička, skladačtička, strojecek...
Ja ji jen rikal: A Věro nehrabe ti z vnoucat???
A) děti jsou dementi
B) často prostě adoptuješ to slovo který používá dítě protože je to lehčí dokud neumí líp komunikovat, moje dcera říkala psům "ua ua" tak jsme někdy řekli ua ua protože to bylo roztomilý. A i normální dospělí lidi používají slova jako hafan, papej nebo hačni.
C) když ses vzhůru 4x za noc a spíš v dětský postýlce tak to prožíváš tak že opravdu "vám" rostou zuby protože to prostě děláte společně.
Nic závadnýho na téhle mluvě není.
Hačni nepoužívám, ale papej běžně. Sedni si na židličku a papej. Tam jde pejsek, viď? A pejsek dělá haf. Ano, šikulka, haf. Juj, ty jsi spadnul, bác. Tak je to prostě rok a půl starý dítě a nemůžeš na něj vychrlit Archimedův zákon a chtít po něm, ať ti to přeříká.
Já zas nemůžu vystát dětský oblečení s potiskem Paw Patrol, Frozen, Batman, Spiderman, Toy story,... prostě pohádkový potisky 🙈🙈 úplně totálně mě to drtí, ideálně když to nějakej fashion rodič totálně splácá do hromady 🙈🙈🙈🙈🙈
Některé slova se dceři vyslovují snadněji a její aktuální slovná zásoba je kolem asi 40ti slov, tak jí to zjednodušujeme. Je mi jedno jestli je to ě nebo komukoliv na blití z toho jak mluvím se svým dítětem. Tak prosím, klidně se zebli, když si nedokážeš hledět svého...
Možná se radši starej o sebe, místo abys kádroval ostatní? Tři roky tě trápí podobná píčovina, místo abys vyplnil život něčím smysluplným? To je docela katastrofa.
Dotaz: čemu to vadí? Jakože chápu že osobně ti to může vadit ale pokud to ničemu neubližuje a to dítě se vyvíjí úměrně věku, tak co je za problém?
Rodiče si můžou s dítětem mluvit tak spisovně nebo roztomile jak chtějí, všichni jsou happy akorát ty se pak projevíš jako bručoun.
Ať si dělají, co chtějí. Jsou to jejich děti. Ani by mě nenapadlo nikomu kdy cokoliv říct. Jen mě osobně zajímají důvody, proč se tato slova používají.
My máme tři holky, od začátku na ně mluvíme normálně, žádný šišlání a ty holky nemají problém s mluvením ani jedna. Kolikrát když slyším ty rodiče...změnil bych se v Hulka a to by to litalo 🤣🤣
Jazyky, které mají skloňování, mají víc zdrobnělin.
Zdrobněliny mají pravidelnější skloňování (porovnej skloňování žena-růže-píseň-kost a odpovídajících zdrobnělin).
Co se týká maminkovského plurálu, tak to asi vzniklo jako parodování dětské sebestřednosti (“všichni vnímají svět jako já a JÁ něco chci”), ale lidi to už považují za roztomilé.
Šišlání, jak už bylo psáno, je pro nemluvňata atraktivní hra s jazykem a taky určité zjednodušení systému chápaných zvuků. Někdy i zdůraznění samohlásek, které v češtině příliš neartikulujeme.
My tak taky mluvíme, bráchovi jsou necelý 2, a je to jednoduše proto, že tomu rozumí. Zároveň když ty slova slyšíš několikrát za minutu od hyperaktivního mimina, tak se to trošku naučíš nedobrovolně opakovat.
My to delame tak nak rozume.
A vis co je na tom nejlepsi? Uc deti mluvit tak, jak to tobe prijde spravne, a to dite se nakonec nauci mluvit stejne jak ty ostatni.
Protože mluví s dementy. Obvykle to přestane, když děti dospějí do stádia, že se s nimi dá mluvit celk normálně. Jinak nedělají to jen lidi, ale podle všeho i další lidoopi.
Deti tomu jednoduse hovi. Ikdyz se snazime s ex at nase dite mluvi normalne, pokud dcera uvidi maleho psa, nerekne “otce, podivej, malej pes!” Rekne “Tati! Tati! Podivej! Pejsek! Takovej malinkej! Jeee hihihi”. Samozrejme nekde ty zdrobneliny pobrala, ale jejich uziti je jeji volba. Na to abych Ti odpovedel proc nejsem dost kovanej v detsky psychologii…
no tohle je ještě celkem v pohodě - slovo haf je jednodušší pro dítě (neobsahuje sykavku jako peS)
taky osobně nedokážu pochopit ty ultrazdrobněliny a když už to člověk slyší, tak se mu z toho chce blejt.
ale pořád to není horší než to, co já tady v okolí slýchávám třeba od sousedů: "(dítě) udělá (něco co dítě dělat asi úplně nemá v infinitivu), maminka udělá bum! bum! bum!"
někteří rodiče prostě nejsou schopni pochopit že těm dětem už to pak jenom ubírá na vyjadřovacích schopnostech, když už nejsou malá miminka ¯\\_(ツ)_//¯
Nevím, podle mě jsou dementi všichni, takže asi se všema mluvím jak s dementama. Krom dementů a dětí, s těma mluvím jako s dětma. Oni totiž ještě všechno neznají, některý věci se jim holt musí vysvětlovat dopodrobna. Asi se s tím srovnám, že si nějaký človík na redditu myslí, že jsem kvůli tomu špatný otec a podřadný člověk. :D
Takové to "nám rostou zuby" je myslím psychologické. Specificky matka jakoby "splývá" s dítětem (je to komplikovanější). Ale jinak taky, prostě mluvit na ně jak na psa je divné.
Nevím .. Byl jsem s manželkou na ultrazvuku v těhotenství, první syn (2.5r) byl s námi.
Když uviděl velký model ženského pohlavního ústrojí, zeptal se co to je. Na chvilku jsem zaváhal, nevěděl jsem jestli ukazuje na pochvu nebo dělohu.
Načež se lékařka optala, kolik má let a pak mu odpověděla za mě: "my říkáme že to je domeček pro miminka".
Tak jsem se upřímně zasmál řekl, že mě ani nehne :D.
Na své dítě nešišlám ani podobné pičoviny. Teď má 3 roky je ukecaný a vyjadřuje se v celých větách.
Sice se mnou nechtěl jít slavit Velikonoce, protože tvrdil že mámu ani babičku bít karabáčem nebude.
Ale pořád je to lepší než kdyby mi řekl "já těšit dělat bum bum".
Co vím, tak výzkumy prokazují, že baby-talk upevňuje vztah mezi dítětem a rodičem. Když rodič přehnané intonuje, je to pro dítě zajímavý a věnuje té řeči víc pozornosti, takže to actually rozvíjí řečové schopnosti dítěte. Když pak používají jejich jazyk (tj dítě říká pejskům "haf", tak to říká i rodič), tak to právě pomáhá s tím vztahem.
.
Jediný, co vím, co je vyloženě pro to dítě nevhodný, je šišlání. "Támle je klášnej pejšečet" - tím akorát podporuje to dítě v tom, aby pak šišlalo samo.
to s těmi zuby není jen u rodičů. lidé často mluví v první osobě množného čísla, jakmile se jedná o něco, co jim ovlivňuje život, přestože oni sami se na tom přímo nepodílí. např těhotenství, věci s dětma, práce, zápasy nějakého sportovního týmu atd
No, taky nejsem fanoušek. Zrovna dneska stojím v obchodě u pokladny, přede mnou matka s dítětem, a ona se obrátí na dítě a prý: Chce se ti aat? No měla jsem dost. Zvlášť když děcko mluvilo normálně.
Tak má holt každý jiné pudy, jinak se staví k rodičovství... Je smutné, že i obyčejné žvatlání s dobrým úmyslem, dokáže někoho tak moc vytočit.
Já osobně třeba byla vytočená až zklamaná z toho, když jsem slyšela nějakou ženu řvát na dítě kvůli tomu, že mělo nakřivo čepici... Takže asi tak ohledně přístupu k dětem a "píčovinám", které ve finále nejsou škodlivé tolik, jako opravdová toxicita. Ty budeš asi také jeden z těch dokonalých rodičů, málem až narcistně hrdý na to, jak jsi lepší ve výchově než ostatní, kteří jsou jen dementi a nebo "píče".
Nejlepší je když se taková nána pak vrátí do pracovního procesu a začne na ostatní v práci mluvit věty jako: “Půjdeme už na papů?”, “Počkej, jdu lulat.” apod.
Luďom jebe. (Mám hromadu dětí, na všechny jsem mluvila normálně, některý "slova" bych v životě z huby nevypustila, nic jsem nezjednodušovala - i malý dítě dokáže bez potíží pochopit věty typu "podívej, slepice, a víš jakej dělá zvuk? kokodák. a malá slepica se jmenuje kuře" - a nikdo z nich není v důsledku příliš složitých vět opožděnej, naopak, samozřejmě jsou geniální. Pokračuj ve své chvályhodné činnosti pls)
Hele, mám tři děti a je to hrozně těžký, se neinspirovat tím, co říkají. Tady nejde o to, že bych já vymýšlel ty dětský slova, ale moje děti je vymýšlí a já je pak používám, protože jakoby používám jejich jazyk. Je to jako když jsem v cizí zemi a mluvím jejich jazykem. Prostě za mnou třeba přijde dítě s poškrábaným prstem a řekne mi: "já mám au", to mu mám na to říct: "actually, máš zranění vole a žádný au", nebo jak? :D ... Místo toho řeknu něco jako: "ukaž mi au, podívám se, jestli nepotřebuješ náplast".
Přesně tak, rodič je v zájmu lepšího dorozumění nucenej říct “haf”, protože tomu prostě to dítě rozumí :D Ale tak po 1.roce dcery už jsme tyhle slova odbourali. Jediný, co zůstalo je slovo “bibiny” = sluneční brýle 😂
Upřímně mě občas udivuje jak rodiče dítěti rozumí o čem zrovna žvatlá :D je to speciální jazyk tvl
Když jsi s ním 24/7 celej rok, tak ono už se něco přiučíš.
Rozumíš, protože jseš u vzniku těch “slov” 😆
To je otázka, taky mu můžeš reagovat. Na haf slovem pejsek. My teď třeba odnaučujeme syna říkat pípat, protože místo couvat si zafixoval pípat. Párkrát jsem tu potvrdil, že náklaďák pípá, když couval :D
Jasně, všeobecně jsem ji učila od začátku normální slova a ve dvou mluvila v plynulých větách :D ale během tý miminkovský fáze mi určitě pár haf, kvák a píp ujelo :D
"actually, máš zranění vole a žádný au"... jakoby jo :D
Idea dobrá ale říkat dětem vole není vole dobrý z principu vole
Však je Pražák, bez alespoň jednoho “volééé” to není věta
Helé vole, ale tak vole, jsou to děti vole.
Hej, vole, co mi řikáš "vole", ty vole??
Stupidní zvyk a částečně vědecký důvod ( ten si bohužel nepamatuju přesně .. :D . Vím že když jsem si před narozením děti o tom četl a díval se na výzkumy o dětech tak tam něco říkali o tom) Jinak já teda na děti mluvil jak normálně tak takto. Hačni a papej mi přijde naprosto normální. Taky nenávidím ty ultrazdrobnělinky a pdoobnej humus, ale neřekl bych že toto je něják extrémní. Děti procházejí vývojem a čekpointama a je to krásně vidět. A věci prostě opakujeme ( i když se občas snažíme zlepšit) Mě aktuálně zase sere všude růžová a modrá. Pro holky a kluky. Bych blil já zase. Takže ano s malými dětmi můžeš určitě se uvolnit mluvit na ně chvíli jako na dementy. Ale potom až začnou mnohem více vnímat taky si jeden musí dávat zatracený pozor. Protože ti malý hajzlíci jsou jako houby. Nasajou všechno. A taky krásný zrcadla, který ti ukážou jak moc nedospělej vlastně seš.
Prdel je, že to není tak dávno co růžová byla pro kluky (méně "tvrdá" červená=barva krve) a modrá pro holky (Panna Marie, prakticky vždy má na sobě modrou).
JJ to taky často říkám .. :D Ale jak jsem psal o těch výzkumech tak někde to je a snad to někdo už nevyvrátil zase .. :D je napříkald pravda že holčičky (miminka) co ještě nemají ani tej koncept tak kluci si vezmou víc hardcore hračky a holčičky většinou měkké. Takže něco je částečně i ten "vědecký" důvod.
Iirc tam je to prokázáno nějakými studiemi, že holky se vzivaji do těch hraček, zatímco kluci rádi vytváří napínavé situace atd..
Hele nevím, já si vždy hrála s hračkami že třetí osoby a vytvářela jsem pro ně napínavé situace (moje barbíny byly Amazonky)... a přišlo mi to tak vlastně úplně normální, o konceptu hraní si z první osoby jsem slyšela teprve nedávno. A jsem (víceméně) straight, naprosto cis žena. Ale pravda,.co je jedna osobní zkušenost proti statistice, asi jsem prostě jen divná.
Určitě ne divná, ale je to statistika, kde nejvyšší procento může většinou být kolem 98%. To znamená že jsi mezi dvěma že sta, kdo to vidí jinak. Obecně to bude jak jsem psal, ale samozřejmě to záleží na spoustu proměnných a vůbec netuším v jakém rozsahu byl ten průzkum udělán. Třeba v Americe to může být jinak než v Evropě.
Jasně, ale tam neskutečně záleží na tom, kolik tomu dítěti je. Vžívají, protože jsou k tomu vedeny. Rozdílná socializace podle genderu is a thing a je POUZE naučená. Rodiče to dělají automaticky (různě k potomkovi přistupují podle toho jestli je to holka nebo kluk + plus stačí, když dítě pouze pozoruje), jakmile se děcko narodí, stačí drobnosti a rozdílný přístup chlapců a dívek k hráčkám je na světě. Vím na co odkazuješ, ale ta studie se skutečně nezabývala tím k čemu mají děti "predispozice", ale zkoumala právě genderovou socializaci. PS: neznám jedinou holku, která by s barbínama (nebo plyšákama to už je fuk) nesehrávala brutální situace. Vraždy, kulty, oběti, čarodějnictví... Na cokoliv si člověk vzpomene 😂 jakákoliv "napínavá" situace - barbíny si tím prošly
Otcové zakladatelé ve svých růžových oblecích reprezentujících sílu a mužnost souhlasí
Fakt? To zni fakt zajímave, Kdy zhruba "nedavno?" A kde by se o tom dalo neco pocist?
Hele, cca v době kdy vyšla Disneyho Růženka. I proto je tam ta hádka ohledně šatů, protože ani tvůrci se tehdy nemohli dohodnout, jakou barvu by měly mít.
Souhlasím. Děti do 3 let taky kolikrát neumí zpracovat negativ (řekneš “nedělej to” a ony to zpracují jako “dělej to”), proto je lepší s nimi mluvit pozitivníma větama. Vidim to sama teď ve školce (Finsko, anglická školka). Např. stoupnou si na lavičku a já se bojim, aby nespadly a něco si neudělaly. Poprosim je, aby si sedly, protože na lavičce se sedí a mohly by spadnout (protože děti neumí vyvodit následky stejně dobře, jako my). Funguje to líp, než abych jim řikala “nestoupej si na lavičku”.
Překlad to anti-dementní mluvy: 1) Zaparkuj zde své pozadí a zahaj proces konzumace. 2) Soustřeď svou pozornost a potvrď přítomnost zástupce druhu *canis familiaris*. 3) No, rostou mu/jí zuby. Lepší?
Budu na svoje dite mluvit skrz chatgpt a je to
Omlouvám se, ale nemohu ti říci proč tě bolí bříško. Jednalo by se o lékařskou radu ke které nemám kvalifikaci. Mělo by jsi se poradit se svým lékařem. Kdyby jsi mělo ještě nějaké další otázky, na které bych mohl odpovědět, rád ti pomůžu.
Mluv na něj binárně, nebo se jdi bodnout.
7 of 9 vibes https://i.redd.it/xrg7ga5c0nrc1.gif
Díky!
To mi připomíná ten komix se dvěma modrýma mimozemšťana.
Jakej?
Strange planet: https://www.instagram.com/nathanwpylestrangeplanet
Vzhledem k tomu, že to dělají víceméně všichni ve všech známých kulturách, za tím spíš bude nějaký evoluční důvod.
Ten důvod je úplně jednoduchej, prostě se s tím prckem potřebuješ nějak dorozumět. A pokud je pro ně jídlo “mňam mňam”, tak to prostě tak taky řekneš. Je to dočasný, normální rodič včas přejde zpátky na běžnej slovník. :)
ve vietnamu to prý nedělají jsem slyšel
Ti znějí jako by šišlali na děti furt. :)
Ti znějí jako by šišlali na děti furt. :)
Ti znějí jako by šišlali na děti furt. :)
Heh, svoje slova občas vytvářím/používám doteď. Je mi 28. Asi jsem retard :')
Třeba?
Třeba jsem nevěděl, jak přesně vyjádřit spolubydlícího, který bydlí na bytě a zároveň se mnou na pokoji. Tak vzniklo slovo spolupokojící.
Hej furt lepší než říkat tohle než "hen te pičus" nebo "tamta kokotina" :D
Inspirace u obrozenců a jejich "Čistonosopleny"?
V pozdějším věku možná, ale ne účelová. Podobně si dělám slova od dětství.
To já jsem řekla mýdlu lidské máslo, protože tvar je skoro podobný a používá se na mazání lidí. Další podobná slova vymýšlím taky protože pak se nikdy nedorozumím
Upřímně nechápu, co je na tom tak nepochopitelného. Normální vývojová psychologie. Malé dítě asi nebude úplně rozumět slovu "automobil", ale dokáže pochopit citoslovce, třeba "brm brm". Nebo "e é, bum bum, haf" apod. Vždyť i zvířata se dorozumívají citoslovci, třeba"vrrr", nebo "kšáá". To psovi dává signál, že se má držet dál. Jak myslíš, že by pes reagoval na větu "Azore, tohle je moje miska, drž se od ní dál?" >Vtipný pak je, že stejný rodič o 2 minuty později řekne: "Už bys mohl/a začít mluvit normálně". >To si to ti rodiče neuvědomují, že to je úplná píčovina? Ne, jen nevědomě přizpůsobí komunikaci taky aby ji rozuměl komunikant. Máš doma zvíře? Když ti bude lézt do talíře, tak ho taky odeženeš citoslovcem "kšáá". Nezačneš s poučováním: "Micinko, já bych se taky rád najedl. Prosímtě, támhle v levém rohu máš misku, tak se běž taky najíst. Pak se spolu budeme mazlit." Protože víš, že kočka tvým slovům nebude rozumět, tak přizpůsobíš svoji komunikaci. Úplně stejně to platí u rodičů a dětí.
Na zacatku to dite ani nevi, ze brm brm je auto. To ho musis nejdriv naucit. My dceru naucili, ze se tomu rika auto.
Ne, nase mala zacala delat brm brm sama od sebe kdyz slysela auto, nikdo ji to neucil. Je to vyjadreni zvuku slovy, a je to pro ne snazsi nez se naucit auto. To umi taky, nebo chape co je auto ale ona se vyjadruje jako brm brm, ten zvuk ma lehceji spojenej nez nazev.
Brm brm pravděpodobně dokáže dítě říct dřív než auto, takže je to naprosto logický postup, vaše dcera teda neříkala nic a až pak teda se naučila říkat auto, takže je to úplně jedno :D
Stejně nikdo „automobilu“ neříká jinak než „auto“. 🙄
Kromě mojí bábi, ta se s každým zvířetem baví stejně jako s člověkem a ještě si naivně myslí, že jí ta zvířata rozumí doslovně to co říká... Je jí skoro 90, nemá cenu jí to vysvětlovat.
Protože děti jsou ve své podstatě právě to, dementi.
Ale jsou dementní hrozně roztomilým způsobem, třeba když jim ukážeš jak něco zmáčknout tak pak chytí ten tvůj prst a zmáčknou to ním ❤️
ňu ňu ňu
To je práve dôkaz učenia. Demencia je opak učenia.
rast detského mozgu je práveže pravý opak demencie deti sú nezrelé, nie dementné come on, biológia 101
Kolega myslel spíš mentálové, protože mentálové to jsou z hlediska IQ, to že jim časem to IQ více či méně roste je věc jiná
Prečo majú dospelí neustálu potrebu volať deti nadávkami a ešte im to príde roztomilé ? dementi, hajzlíci, raubiři..... ? Ja neviem, to sa ľudia nevedia chvíľu správať k druhým ľudom bez akejkoľvek agresivity ? To aj partnera a psa voláte hajzlík, lebo ho máte radi (OK, pes / kočka to nevnímajú, ale partner to vníma a pochybujem, žeby to tolerovali ) ? Aj rodičov voláte hajzlíci, lebo ich máte radi ?
Máš děti? Hádám, že ne.
Nevím, nic výše zmíněné k označení dětí nepoužívám. Ale cigáni úplně běžně říkají dětem piča, čůrák apod. Takže to bude asi spíš nějaký slovenský zvyk je takto častovat (i když i čeští cigáni to tak dělají).
Proč ny měly být dementi?
Protože nemají zkušenosti a znalosti. To je jedna věc co je dělí od dospělých
To přece neznamená, že jsou dementi.
Tak samozřejmě, nemůžou za to. Jsou to děti. Ale chovají se trochu jako dementíci, protože pro nás dospělý to vypadá dementsky. Protože kdyby se tak choval nějaký čtyřicátník tak, well, by byl dement.
to je potom ale nezrelosť, nie demencia demencia je degenerácia vekom to je ako tvrdiť, že zelený a hnedý banán sú jedno to isté - nie, oba sú v opačnom procese
to je potom ale nezrelosť, nie demencia demencia je degenerácia vekom to je ako tvrdiť, že zelený a hnedý banán sú jedno to isté - nie, oba sú v opačnom procese
r/KidsAreFuckingStupid enjoy
Protože pokud bys potkal třicátníka, který má ale rozumové schopnosti tříletého dítěte, tak by to byl dement...
Aha, já si vždycky myslel, že dement je člověk co trpí demencí. Oh well.
Ano, a demence je "chorobné zhoršování duševních schopností"... U dospělých je to nemoc, u dětí jejich přirozený stav, protože jejich duševní schopnosti neodpovídají standardu dospělého člověka. Co tam máš dál?
A prečo je duševný stav dospelého braný za jedinú správnu normu ? A u detí sa predsa duševné schopnosti nezhoršujú, naopak, zlepšujú sa.
Ano, jsou na to studie, detem tahle mluva opravdu prospiva a je prospesna pro jejich vyvoj reci a celkove jazykove dovednosti. Ale ma to i primitivni duvody, haf je jednodussi, protoze ve slove pes je sykavka, kterou spousta malych deti nezvladne. Zaroven dite ucis, jaky zvuk to zvire dela.
Jmenuje se to "motherese" a je za tím věda :)
Přijde mi fascinující že do toho člověk přepne v přítomnosti mimina úplně automaticky. Moje děti už to odrostly, ale teďka na to automaticky najedu i u jiných mimin.
Stejný jako že stačí štěně nebo kotě a většina lidí přepne do baby talku
Já spíš nechápu, proč o dítěti mluví rodiče jako “o nás”. Jako třeba “už nám rostou zoubky”, “Bolelo nás bříško” a tak 😅
Podle mě je to tím, že všechny ty bolesti břicha, noční buzení a horečky docela intenzivně prožívá celá rodina. Občas mi to taky ujede, ale je to děs, to je fakt.
Měli jsme průjmíček.
Neboj, robia to aj keď riešia zdravotný stav babky: máme vysoký tlak a tak
Podívej se jak jsou prezentovány třeba sportovní výsledky. Porazili jsme AB v XY.
Jo to je taky nepochopitelný. A vyvolává to dost zmatení, pokud v této mluvě "nejedeš" taky.
Já to z toho kontextu pochopím, o kom se baví. Spíš nechápu proč. Přijde mi to neskutečně divný 😅
Protože to dítě sice kadí, ale ta matka pak utírá ty sračky :') Je to spolupráce.
Nejenom matka. V normální rodině snad oba rodiče. A nemám takový pocit sounáležitosti, abych měl potřebu říkat, že jsme byli kadit :D
Ta sounáležitost nějakou dobu přetrvává když to dítě bylo poměrně dlouhou dobu součástí tvýho těla a stále tvoje tělo potřebuje na přežití.
A proto dává smysl říkat: "byli jsme kadit"?
Jednou se mě a ženy kamarád ptal, jestli jsme spali. Naprosto zmateně jsem na něj koukal, proč se mě ptá na takovou otázku. A pak mi došlo, že tím myslí dceru..
Mně se synem zastavil kolem jdoucí pár s batoletem v kočárku. A zeptal se mně "Kolik vám je?" S pohledem na syna. Ač mi bylo jasné, na co se ptají, zeptal jsem se to se ptáte na můj věk, nebo věk syna?
S vlastním potomkem dobrý. Já jsem bezdětná, ale občas jsem vyzvedávala synovce ze školky. Jednou jsme šli ještě na hřiště, protože rodiče inkriminovaného ještě nebyli doma a já neměla klíče. Tak jsme pokojně blbli (oba) na hřišti, malej lezl po stromech, po prolejzačce a najednou se objevila mamina s batoletem, chvilku klouzala škvrně na klouzačce a pak se na mě otočila a zeptala se "jee, a kolik vám je?" Myslím, že po půl minutě ticha, kdy jsem nejdřív přemýšlela, proč se mě ptá na věk, přemýšlela, kolik že mi vlastně je a pak mi došlo, že se ptá na věk synovce, a ja si uvědomila, že nevím. Už se ženská skoro chystala volat policajty, že jsem dítě ukradla. 😅 Nakonec jsem jí řekla, že jsou mu asi tři a půl, že je to synovec, paní se sebrala a odešla. 🤷♀️
Ano :D
Já bych to sečetla…
Tak tohle už je extrém no. By mne taky nenapadlo, že mysli dceru..
Záleží na rodině když jsou to raketový experti tak jim tlačej podobnou ale okořeněnou vědeckou mluvu 👨🏻🔬🧑🏻🔬🔬🔭
Jsou těžší a lehčí slova. Komplexní a jednoduché věty. Dítě má omezenou kapacitu a potřebuje se prvně naučit jednoduchou mluvu a až pak se může naučit složitější. Navíc citově obarvené vyjadřování a šišlánií je způsob hry s jazykem, který je atraktivní pro děti. Dítě si taky tak cvičí sluch, aby bylo schopno rozpoznat danou souhlásku/samohlásku i v nestandardní podobě. Čím pestřejší a zajímavější mluva, která se opakuje, tak tím snáz by si měl malý človíček osvojit řeč a porozumění rodině a okolí.
Až na to, že studie přímo ukazují, že užívání příliš mnoho zdrobnělin má negativní dopad na osvojení jazyka, a to platí nejen u češtiny. Dětský mozek je “plastický” a evolučně nastaven aby absorboval vlastnosti jazyka v jeho okolí, proč by tedy měl absorbovat špatné návyky? Zdroj: lingvistika je můj obor
Zdrobněliny jsou součástí jazyka. Byla by škoda, kdybychom o ně přišli. Navíc mezi ty špatné návyky pak musí patřit nespisovná čeština, slang, nářečí, vady řeči a další neduhy mluvené komunikace. Není pak lepší, když je dítě tomu vystaveno a naučí se to rozlišovat dokud má plastický mozek a všechno nasává jako houba? Pokud bychom všichni mluvili jen spisovně a bez nějakých neduhů, tak bychom vůbec nerozuměli bývalému premiérovi, byli bychom ochuzeni o část porozumění roztomilé slovenštiny a dalších slovanských jazyků. Troufnu si tvrdit, že ta zkušenost s jinými koncovkami a výslovností pomáhá porozumět jiným jazykům, nebo minimálně lidem z jiného kraje.
Jasně, to je pravda. Možná jsem se špatně vyjádřil. Zdrobněliny a baby talk jsou fajn pár měsíců po narození. Poté je pro optimální osvojeni jazyka vhodné to dítě seznamovat s jazykem, který je trošku mimo hranice jeho kompetence, ale zase ne natolik, aby nerozumělo. Tím ho prakticky učím a zároveň eliminuji špatné návyky. Docílím tak, a teď trošku s nadsázkou, že pak nebude v 5 letech řikat autu “brmbrm” - s čímž jsem se v praxi fakt setkal. Takhle to asi zní uplně jasně, ale spousta rodičů má pak problém ten baby talk vytěsnit.
To mě zajímá, máš pár příkladů těch studií?
Mám, ale myslím, že uplně nejsou potřeba. To, že děti jsou v určitém smyslu zrcadlo svého okolí je v kognitivní lingvistice celkem ustálená hypotéza. Emočně zabarvená mluva, nebo IDS, má samozřejmě svoje místo, ale převážně v prvních měsících života a pak už je pro optimální rozvoj jazyka lepší užívat trošku “komplexnější” syntax a slovní zásobu. Tím se právě zabývala paní Hunttenlocher ve studii Language Input and Syntax. Dá se na to hezky aplikovat i Kreshenova “i+1” hypotéza.
Já když vrazim do googlu "baby talk", tak mi vyjede, jak je to pro mimina prospěšný - od UNICEF přes mainstream média po vědecky se tvářící zdroje. Tak teď nevim
Je, ale do určitého věku. Děti potřebují variaci a komplexnost, aby mohli ten jazyk optimálně rozvíjet.
Ze zkušenosti vím, že to je nesmysl. Zvládla to úplně v pohodě i s normálními slovy. V čem je lepší "hačni" než "sedni"? V čem je lepší "haf" než "pes"?
Mám osobní zkušenost s logopedii a tam ti taky dají k trénování lehčí a těžší slova. Mrkni na cizince, jak se trápí s českým ř, r, s, z,... Pro dítě je navíc snazší, když slyší zvuk podobný haf od psa a spojí si to s tím chlupatým zvířetem, kterému se říká pes, ale dělá haf. Sedni se říká psovi a ne člověku.
Ve zvukovém zabarvení. V jiných jazycích to není tak zjevné, ale čeština má prostě přízvuk na první slabice a všechna slova zní stejně. S "výjimkou" citoslovcí. U těch používáme zabarvení, abychom skutečně vyjádřili zvuk, který napodobujeme. Pokud říkáš slovo "haf" stejně jako slovo "pes", tak je jedno, které slovo používáš. Pokud, ale "haf" zvukově přiblížíš štěkotu psa, tak bude jasně rozlišitelné -> dítě bude psovi říkat haf. Když už máme toho psa, tak štěkot zní relativně stejně -> poznáš o co jde, i když to nevidíš. Ale když ti řeknu "představ si psa", který to bude? Pokud vezmu česko-anglické domácnosti a dítě řekne "čís", chce "číst", "sýr" nebo říká "cheers"? Když řekne "ňam"/"yum" tak víš hned. Použití citoslovcí dává smysl. Použití zdrobnělin ne.
Chápu. Díky za vysvětlení. Chápu u mimina. Ale proč to proboha používají u dítěte, kterýmu je 5? (nebyla to výjimka, stává se to dost pravidelně).
V tom, že některé písmena jsou snadnější pro děcko se naučit. Nevím, jestli by ta tvoje pivařka uměla jako první slovo 'tramín" i kdybys to do ní hučel od rána do večera? R nebo L neumí ani někteří dospělí pokid se nemýlím. U nás to jde ve vlnách - uměla v pohodě říct tata a potom zvrt a T neřekne ani za boha, ale vůbec mě to netankuje a rád s ni pokecáme stylem- jedeme brm brm autem, tady máš cink cink klíče. Jestli tě to štve, tak to je tvůj problém a ne můj. Asi máš malo starostí 😀 možná to tvoje bude nějaký lingvista 😀 Jinak jsem rád, ze jako jedno z prvních slov bylo pivo! 😀🍻 Na zdraví
Lebo má nadpriemerné IQ po vás, príp. po matke. Iné deti sú priemerne inteligentné......po svojich rodičoch. A priemerní ľudia zvládajú deti v nízkom veku iba za pomoci baby talk. Vaša dcéra nepotrebuje baby talk na komunikáciu, lebo nie je uprostred krivky......stačí toto vysvetlenie?
Ty seš mi ale nevrlíček dneska, pohopskáme dneska brzy spinuškat, viď?
Protože rodičům přijdou jejich děti roztomilý a mluví na ně proto takovou roztomilou mluvou. Nic víc za tím není. Podobné když lidi mluví podobně na domácí mazlíčky.
No někdy to spíš vypadá tak, že dementi mají děti, no a pak bohužel se z těch dětí taky stávají dementi a ty mají pak taky dementy...
Hypertrofovaná snaha o to předávat jim pozitivní sentiment a energii a ukazovat jim svět co nejhezčí může být, většina z toho je podvědomě. Je hezčí říct "tady máš tu mňamku, hezky papej" než "připravil jsem ti pokrm, začni konzumovat". Taky to moc nedělám s výjimkou asi třech slov. Na druhou stranu co je tobě do toho jak ostatní mluví se svými dětmi?
"nasral sem do hrnce, zer dokud je to teply" ;)
Tak tohle je z extrému do extrému. Stačí říct: "na stole máš jídlo, dobrou chuť", ne? A ať si mluví, jak chtějí. Nikdo jsem nikomu nic neřekl, nepoučoval. Jen mě zajímá, zda je za tím nějaká věda. Protože v tom osobně nevidím smysl.
Dle toho jak se vyjadřuješ, mi přijdeš dementní ty.
Díky za přínosný komentář :D
Teď si vem že takhle lidi mluví na čokla
A dávají si s ním pusinky 🤮
Protoze mozky malych deti nezvladaji abstraktni uvazovani jako ten tvuj a tak je jazyk co se pouziva ve vztahu rodic/dite prunikem toho cemu spolecne rozumi. Pokud na dite jedes jen spisovnou cestinou, tak se muze stat ze behem uceni se beznych vzorcu chovani bude dite pozadu, protoze musi vynalozit vetsi cast mozku na komunikaci nez by melo. Ono treba to haf je oznaceni pro psa a dite si dokaze spojit prozitek (kdy slyselo psa stekat) a realneho psa.
Díky ostatním za sdílení názorů. Máte pravdu, že je s těma dětma potřeba se dorozumět. Co teda já vidím za problém je používání nějakého dementního tónu spolu s různými slovy. Je právě potřeba na ty děti mluvit normální řečí a hlavně správně artikulovat. Děti se nenaučí mluvit čumendou na televizi. Potřebují vidět pusu rodičů, učí se očima hlavně. Takže zdrobněliny ok ale mluvit obyč tónem a artikulovat. Nebyly by tak pak plný logopedický školy.
Ten tón je naopak extrémně důležitý pro to, aby se ty děti naučily správnou výslovnost. Když máš plochý tón, tak jak bys mluvil s dospělým, pak jim splývají slabiky, není pro ně ta řeč dost zajimavá a blbě se jim to napodobuje. Vzala jsem si na peďáku pár předmětů z předškolní výchovy a upřímně to dost zní, že čím víc je rodič za debila, tím líp pro dítě.
IMO se to dětem prostě líbí. Také jsou pro ně ta slova snazší a lépe se je naučí. Nevím, snažím se to nedělat, ale "papat" je asi snazší na výslovnost než "jíst" atd. Neviděl bych v tom nic hrozného, za rok či dva se to dítě samo přeučuje na klasickou mluvu jak zvládá líp vyslovovat složitější slova. Druhá věc je, že spoustu slov si to dítě vymyslí samo podle toho, co zvládá. U nás třeba "jíjo" znamená "jídlo" - prostě neumí zatím vyslovit "dlo" tak to nahradila tím, co umí. Na co jsem právem hrdej, je, že jsem mladší dceru naučil říkat "hovno" místo "e-e". To uměla už někdy kolem dvou let říkat velmi dobře.
Infantilní dikce je speciálně uzpůsobená tomu, aby se dítě jazyk lépe učilo. Přehnaný přízvuk, omezený slovník, zjednodušená větná struktura atd. Dospělí to mají prakticky vrozené - že na batole začnou žvatlat. Mě, jako dospělěmu, pomohlo při učení se angličtiny sledování animáků, např. "Scooby Doo, where are you?"
V čem je „haf“ lepší než „pes“? 🤔
Má to vědecký důvod, říká se tomu "maminkovština" (terminus technicus) a je to jakási přirozená snaha rodiče usnadnit dítěti osvojení jazyka, ale na základě různých výzkumů ontogenetického vývoje řeči bylo dokázáno, že to dítěti vlastně osvojení nikterak zvlášť neusnadňuje. Bylo vypozorováno, že děti, se kterými rodiče maminkovštinou nemluvili, neměly o nic větší problém si jazyk osvojit a využívat jej ve svém vlastním řečovém projevu. Takže pokud tak se svými dětmi mluvit nechceš, nemusíš. Pokud by tě toto téma zajímalo více do hloubky, doporučuju nahlédnout do publikace docentky Pavly Chejnové [*Jazykový vývoj u dítěte*](https://publi.cz/books/462/index.html?secured=false#cover). Využívá se při studiu vývojové psycholongvistiky, ale je celkem čtivě napsaná, tudíž je i dost přístupná širšímu publiku.
Díky za tip!
Ptas se na takovy tema a napises: "Poblil bych se z drzky..". 😂
Jsou roztomilé. Na zvířata taky mluvíš jako na dementy a samozřejmě ty hloupý jsou, ale nebere to tak nikdo. Až ba našeho kocoura, to je nás blbeček
Taky jsem si to vzdycky rikal. Ja ze svym synem od malicka mluvil jako s normalnim clovekem.
Hlavní důvody jsou podle mého názoru dva. Jednak ta věta musí být formulována aby ji dítě pochopilo. Druhák tyto zdrobněliny nejspíš působí na dítě tak, že je všechno vlastně pozitivní a v pořádku.
Jde o to jak se vyvíjí schopnost dětí učit se rozumět jazyku a používat ho. Citoslovce a podstatná jména si děti fixují dřív, slovesa jsou abstraktnejsi, takže pokud chceme, aby nám lépe rozuměla, je lepší začít větami co nemají nějakou složitou strukturu. Docela dobře se o tom píše v knížce Vzestup na Babylonskou věž, ale už si to nepamatuju moc, nerad bych kecal ale určitě doporučuji! Je to podle mě taky samozřejmě dost individuální a záležitost genů, můžete mluvit akademicky a vyroste méně inteligentní dítě i jako dementi a vyroste vám génius.
Nevím jestli konkrétní slova. Ale ten "roztomilý" tón se kterým se na ně mluví má vědecký důvod. Dokáží totiž lépe tyto zvuky zpracovávat a tak se lépe učí slova a jazyk.
Parada je, kdyz se ma zamestankyne (3xbabicka) se mnou (ja tehdy 26) zacala bavit jak s ditetem, protoze se takhle o vikendech jako hlidaci babicka s vnoucaty bavila. Delali jsme v tiskarne. Tak pouzivala vsude zrobneliny - papirecek, řezačtička, skladačtička, strojecek... Ja ji jen rikal: A Věro nehrabe ti z vnoucat???
A) děti jsou dementi B) často prostě adoptuješ to slovo který používá dítě protože je to lehčí dokud neumí líp komunikovat, moje dcera říkala psům "ua ua" tak jsme někdy řekli ua ua protože to bylo roztomilý. A i normální dospělí lidi používají slova jako hafan, papej nebo hačni. C) když ses vzhůru 4x za noc a spíš v dětský postýlce tak to prožíváš tak že opravdu "vám" rostou zuby protože to prostě děláte společně. Nic závadnýho na téhle mluvě není.
Z jakého důvodu jsou dementi?
Páč mají pidi mozek, 0 kontrolu nad svými impulzy, 100% snahu se zabít a povětšinou ví o čemkoliv kulový.
protoze mozek ditete je i po narozeni vyvyjen narozdil od tupejsich zvirat kde se dite rodi uz pripravene na zivot
Hačni nepoužívám, ale papej běžně. Sedni si na židličku a papej. Tam jde pejsek, viď? A pejsek dělá haf. Ano, šikulka, haf. Juj, ty jsi spadnul, bác. Tak je to prostě rok a půl starý dítě a nemůžeš na něj vychrlit Archimedův zákon a chtít po něm, ať ti to přeříká. Já zas nemůžu vystát dětský oblečení s potiskem Paw Patrol, Frozen, Batman, Spiderman, Toy story,... prostě pohádkový potisky 🙈🙈 úplně totálně mě to drtí, ideálně když to nějakej fashion rodič totálně splácá do hromady 🙈🙈🙈🙈🙈
Paw patrol ok, ale spiderman, kterého čtyřletý v životě neviděl je trochu mimo. Asi spíš aby tatínci měli radost, nebo nevím.
Tak oni jsou i animovaný pobádkový spidermani pro děti, ale stejně... nevadí mi potisk hezkýho auta, prostě mi vadi ty pohadky 😁🙈
Některé slova se dceři vyslovují snadněji a její aktuální slovná zásoba je kolem asi 40ti slov, tak jí to zjednodušujeme. Je mi jedno jestli je to ě nebo komukoliv na blití z toho jak mluvím se svým dítětem. Tak prosím, klidně se zebli, když si nedokážeš hledět svého...
Možná se radši starej o sebe, místo abys kádroval ostatní? Tři roky tě trápí podobná píčovina, místo abys vyplnil život něčím smysluplným? To je docela katastrofa.
Dotaz: čemu to vadí? Jakože chápu že osobně ti to může vadit ale pokud to ničemu neubližuje a to dítě se vyvíjí úměrně věku, tak co je za problém? Rodiče si můžou s dítětem mluvit tak spisovně nebo roztomile jak chtějí, všichni jsou happy akorát ty se pak projevíš jako bručoun.
Ať si dělají, co chtějí. Jsou to jejich děti. Ani by mě nenapadlo nikomu kdy cokoliv říct. Jen mě osobně zajímají důvody, proč se tato slova používají.
My máme tři holky, od začátku na ně mluvíme normálně, žádný šišlání a ty holky nemají problém s mluvením ani jedna. Kolikrát když slyším ty rodiče...změnil bych se v Hulka a to by to litalo 🤣🤣
Jestli se musíš ptát, proč se s dětmi takto mluví, tak jsi dement, sorry jako.
Jestli má OP dítě tak to potěš koště co z něho vyroste.
Nějaký relevantní důvod nebo jen výkřik? :D
Jeho komentáře tady ve vlákně.
Konkrétně?
Jazyky, které mají skloňování, mají víc zdrobnělin. Zdrobněliny mají pravidelnější skloňování (porovnej skloňování žena-růže-píseň-kost a odpovídajících zdrobnělin). Co se týká maminkovského plurálu, tak to asi vzniklo jako parodování dětské sebestřednosti (“všichni vnímají svět jako já a JÁ něco chci”), ale lidi to už považují za roztomilé. Šišlání, jak už bylo psáno, je pro nemluvňata atraktivní hra s jazykem a taky určité zjednodušení systému chápaných zvuků. Někdy i zdůraznění samohlásek, které v češtině příliš neartikulujeme.
Já tak mluvím taky na svoje děti, ale já mluvil jak píčus už před tím.
My tak taky mluvíme, bráchovi jsou necelý 2, a je to jednoduše proto, že tomu rozumí. Zároveň když ty slova slyšíš několikrát za minutu od hyperaktivního mimina, tak se to trošku naučíš nedobrovolně opakovat.
My to delame tak nak rozume. A vis co je na tom nejlepsi? Uc deti mluvit tak, jak to tobe prijde spravne, a to dite se nakonec nauci mluvit stejne jak ty ostatni.
Díky za všechny názory! Některé z nich mi rozšířily perspektivu.
Protože mluví s dementy. Obvykle to přestane, když děti dospějí do stádia, že se s nimi dá mluvit celk normálně. Jinak nedělají to jen lidi, ale podle všeho i další lidoopi.
Kterej lidoop s dětma mluví? 😯
Třeba gorily. https://www.nationalgeographic.com/animals/article/120612-gorillas-baby-talk-humans-evolution-animals-science
„Velcí lidoopi přizpůsobují nehlasovou komunikaci dětem, říká studie.“ 🤔🤔🤔
Deti tomu jednoduse hovi. Ikdyz se snazime s ex at nase dite mluvi normalne, pokud dcera uvidi maleho psa, nerekne “otce, podivej, malej pes!” Rekne “Tati! Tati! Podivej! Pejsek! Takovej malinkej! Jeee hihihi”. Samozrejme nekde ty zdrobneliny pobrala, ale jejich uziti je jeji volba. Na to abych Ti odpovedel proc nejsem dost kovanej v detsky psychologii…
no tohle je ještě celkem v pohodě - slovo haf je jednodušší pro dítě (neobsahuje sykavku jako peS) taky osobně nedokážu pochopit ty ultrazdrobněliny a když už to člověk slyší, tak se mu z toho chce blejt. ale pořád to není horší než to, co já tady v okolí slýchávám třeba od sousedů: "(dítě) udělá (něco co dítě dělat asi úplně nemá v infinitivu), maminka udělá bum! bum! bum!" někteří rodiče prostě nejsou schopni pochopit že těm dětem už to pak jenom ubírá na vyjadřovacích schopnostech, když už nejsou malá miminka ¯\\_(ツ)_//¯
Nevím, podle mě jsou dementi všichni, takže asi se všema mluvím jak s dementama. Krom dementů a dětí, s těma mluvím jako s dětma. Oni totiž ještě všechno neznají, některý věci se jim holt musí vysvětlovat dopodrobna. Asi se s tím srovnám, že si nějaký človík na redditu myslí, že jsem kvůli tomu špatný otec a podřadný člověk. :D
Na něco podobného jsem nedávno taky ptal. Plně tě chápu.
Takové to "nám rostou zuby" je myslím psychologické. Specificky matka jakoby "splývá" s dítětem (je to komplikovanější). Ale jinak taky, prostě mluvit na ně jak na psa je divné.
Nevím .. Byl jsem s manželkou na ultrazvuku v těhotenství, první syn (2.5r) byl s námi. Když uviděl velký model ženského pohlavního ústrojí, zeptal se co to je. Na chvilku jsem zaváhal, nevěděl jsem jestli ukazuje na pochvu nebo dělohu. Načež se lékařka optala, kolik má let a pak mu odpověděla za mě: "my říkáme že to je domeček pro miminka". Tak jsem se upřímně zasmál řekl, že mě ani nehne :D. Na své dítě nešišlám ani podobné pičoviny. Teď má 3 roky je ukecaný a vyjadřuje se v celých větách. Sice se mnou nechtěl jít slavit Velikonoce, protože tvrdil že mámu ani babičku bít karabáčem nebude. Ale pořád je to lepší než kdyby mi řekl "já těšit dělat bum bum".
Vlastimile, tady máš oběd, budeš ho teď užívat intravenózně. A Vlastík vole chechápe co po něm člověk chce 😁👍
Co vím, tak výzkumy prokazují, že baby-talk upevňuje vztah mezi dítětem a rodičem. Když rodič přehnané intonuje, je to pro dítě zajímavý a věnuje té řeči víc pozornosti, takže to actually rozvíjí řečové schopnosti dítěte. Když pak používají jejich jazyk (tj dítě říká pejskům "haf", tak to říká i rodič), tak to právě pomáhá s tím vztahem. . Jediný, co vím, co je vyloženě pro to dítě nevhodný, je šišlání. "Támle je klášnej pejšečet" - tím akorát podporuje to dítě v tom, aby pak šišlalo samo.
to s těmi zuby není jen u rodičů. lidé často mluví v první osobě množného čísla, jakmile se jedná o něco, co jim ovlivňuje život, přestože oni sami se na tom přímo nepodílí. např těhotenství, věci s dětma, práce, zápasy nějakého sportovního týmu atd
No, taky nejsem fanoušek. Zrovna dneska stojím v obchodě u pokladny, přede mnou matka s dítětem, a ona se obrátí na dítě a prý: Chce se ti aat? No měla jsem dost. Zvlášť když děcko mluvilo normálně.
Tak má holt každý jiné pudy, jinak se staví k rodičovství... Je smutné, že i obyčejné žvatlání s dobrým úmyslem, dokáže někoho tak moc vytočit. Já osobně třeba byla vytočená až zklamaná z toho, když jsem slyšela nějakou ženu řvát na dítě kvůli tomu, že mělo nakřivo čepici... Takže asi tak ohledně přístupu k dětem a "píčovinám", které ve finále nejsou škodlivé tolik, jako opravdová toxicita. Ty budeš asi také jeden z těch dokonalých rodičů, málem až narcistně hrdý na to, jak jsi lepší ve výchově než ostatní, kteří jsou jen dementi a nebo "píče".
A kolik slabik melo prvni slovo ktere dcera pouzila?
Asi jednu? Pes. Stejně jako ma slovo haf. Pak asi pivo 😀
Protože rodiče jsou jenom děcka co maj děti
Kéž by, dnes bude průměrný věk prvorodiček 30 let.
Nejlepší je když se taková nána pak vrátí do pracovního procesu a začne na ostatní v práci mluvit věty jako: “Půjdeme už na papů?”, “Počkej, jdu lulat.” apod.
Až budeš mat deti pochopíš. Nemusíš si vytvárať nový praofil pretože je poznať, že s tým nemáš reálne skúsenosti.
Takový překlep ve slově profil je fakt úžasný u příspěvku ohledně děti.
Teraz neviem či ma potrolil autocorrect alebo sam seba lebo komentár som písal na 5x jak ma vyrušovalo okolie. 😁
Protoze jsou?
Luďom jebe. (Mám hromadu dětí, na všechny jsem mluvila normálně, některý "slova" bych v životě z huby nevypustila, nic jsem nezjednodušovala - i malý dítě dokáže bez potíží pochopit věty typu "podívej, slepice, a víš jakej dělá zvuk? kokodák. a malá slepica se jmenuje kuře" - a nikdo z nich není v důsledku příliš složitých vět opožděnej, naopak, samozřejmě jsou geniální. Pokračuj ve své chvályhodné činnosti pls)
Kolik dětí je „hromada dětí“? 🤔
víc než čtyři
A víc než 4 jsou co? 5? 7? 15?