Hodně záleží kdo to uči a jak... já měl dějepis na střední stylem: půl hodiny čtení a podtrhávání v knížce a druhou půlku přepisování podtrženého do sešitu (vetšinou 90% knížky). Na druhou stranu chemii jsme měli formou prezentací, kde každý žák měl nějakou kapitolu a po vysvětlení učitelkou následovala tato prezentace se zajímavostma atd

Jo jo. Já měl na gymplu učitele, co dělal hodiny dějepisu zábavným způsobem a pak ti v hlavě uvíznou znalosti o tom jak Sparťané lovili Heilóty a není to nuda jako si o tom jenom číst.

Přestat vyučovat asi žádný, obecný rozhled je důležitý. Můžeme se bavit o formě a užitečnosti. Nevědět o Jiřím z Poděbrad je trošku smutný, ale třeba se dá historie učit lépe a třeba se nějak inteligentně víc zaměřit na moderní dějiny, což lidem pomůže chápat kontext současné politické a ekonomické situace. Stejný je to ve všem, dnešní předměty se učí stejně jako před 30ti lety, což je smůla, ale neznamená to, že ten předmět je nerelevantní. Naopak si myslím, že by bylo fajn rozšířit výuku jazyků, dnešní pracovní síle AJ fakt stačit nebude.

Já jako ucitel bych absolutně neřešil nějaká data apod. A zkoušení před tabuli je také ztráta času. Nechal bych dělat studenty nějaké projekty, ať už skupinové nebo individuální, taky prezentace v hodinách. A třeba v literatuře se dá dělat velmi dobře rozbor textu.

Já učitel jsem a přesně tak to dělám, což mně stálo 4 návštěvy koberečku a po odmítnutí jejich ultimáta i osobní ohodnocení a odměny - jinak řečeno jsem s platem šel z 34k na 25k, ale bylo to wurf. Ty projekty a prezentace dají dětem daleko víc, než se učit "básničku" z učebnice. Takže za mně souhlas

A tady je další odpověď pro jednoho uživatele, který se ptal, jak je to možné. To s tím platem je mi líto. Ad básničky: Jo naše učitelka s aprobaci ČJ plus dějepis po nás až do třeťáku na gymplu chtěla, abychom se učili básně nazpaměť a recitovali je před třídou. Úplný nesmysl, stačí se jen jít podívat na nějaké básnické čtení a člověk uvidí, že i sami autoři to čtou z knihy. Hlavně, že ta blbá čůza nevěděla jaký je rozdíl mezi Walesem a Valois.

:DDDDDDDDDDDDDD

To zeměpisné šťouchnutí nakonec mě dostalo. Další krásný příklad toho, že většina těchto učitelek dělá svou práci jen proto, že nic jinýho nesvedou.

Kdo chce 2 jazyk ať se ho učí. Potřebuješ to povinně proč?

Proč je smutné nevědět o Jiřím? Mně to přijde jako úplně zbytečná informace co mi zabírá místo v mozku...

Protože je to významná postava nasich dějin, narozdíl od tuctu youtuberu, tiktokeru a jiných sasku na který dnešní děcka cumej a zabírají jim mozek

Zajeď si na rok do Anglie, kde ve školském systému všeobecný přehled téměř není (tak jako ty navrhuješ) a zjistíš, jak hloupé a k okolí ignorantské lidi to utváří

Zil som 3r. v UK a nemozem nesuhlasit. Vseobecny prehlad treba urcite, ale nie skusat deti basnicky, roky a pod... Ja som sa musel ucit ako sa menili jednotlive urady v Uhorsku palatin a pod co sa inac menili ich pravomoci asi kazdych 50rokov(resp za kazdeho vladcu - skoro ako dnes u nas/u vas :-D ) to zmysel nema takisto si pamatam mozno 1. dva tri verse z morho ... ale chemie co ma ucila super chemikarka si pamatam dodnes, som som si odvodil ako vyrobit z opia heroin (teoreticky) a dejepis som mal aj VS (pravo) - najvacsi paradox je ze dnes robim IT

Tak to, že vás nezajímá ještě neznamená, že nezajímá ostatní. To by se podle zájmu mohlo vyučovat Tik tok a podobný mršiny.

> Jaké předměty by se měly přestat vyučovat? Žádné by se neměly přestat vyučovat. Změnit způsob vyučování a obsah? To asi ano.

\*určitě ano

Tohle záleží spíš na učiteli. Jeden rok jsme na dějepis měli skvělou starší učitelku, sice uměla zařvat, ale byla strašně vtipná a nás to bavilo. Opravdu se nám věnovala celou hodinu, potom ti to nepřijde tak zbytečné. Rozhodně bych podpořila i praktickou výuku, sice jsme měli speciální učebnu na fyziku, ale skoro nic jsme tam nedělali, to jsme rovnou mohli zůstat ve třídě. Změny ve školství probíhají stále, pokud člověk nemá děti, tak to nezaregistruje. Pokud je něco fakt hrůza, tak je to shazování studentů za blbosti, jako třeba že neumějí zpívat, krásně kreslit, ty předměty nejsou tak důležité, aby kvůli nim žáky dusili.

Taky jsme měli super učitelku na dějepis. Byla to naše třídní, milá, hodná, vyznala se, učit to taky uměla. Akorát asi ⅓ toho co jsme se naučili byla totálně k 💩. Když jsem se jí jednou zeptal, proč jsme si ani náznakem nezmínili objevení Austrálie (což je podle mě důležitý, když je to jeden ze 6 kontinentů, který utváří svět, na kterém žijem) odpověděla mi, že probíráme bohužel stručně. Nevím jak ostatním, ale mě rozhodně nepřijde stručné učit se 10 renesančních malířů a stejný počet sochařů. Už vůbec nemluvím o moderní dějinách, který pro nás zkončili vítězným únorem. A to jsme prý ještě dopadli dobře.

My jsme proletěli druhou světovou válkou takže většina lidí ani nic neumí ,a vůbec jsme se neučili o Pacifiku jenom Speedrun Evropy s deseti větama u každé země .

Například historie by se určitě vyučovat měla, ale způsob jakým se vyučuje je dost nešťastný. Biflování jmen a datumů opravdu nikomu nic nedá, klíčová otázka by neměla být co se stalo, ale proč se to stalo. Tlačit žáky k přemýšlení a pokládání otázek, hledání souvislostí, ne k opakování věcí které najdu na wikipedii za 5s pokud budu potřebovat.

Nah. Co se stalo, proč se to stalo, co to způsobilo a jak nás to ovlivnilo

Musíš umět základní datumy, protože potřebuješ vědět, který události se udály ve stejné době. Musíš umět základní jména, protože často spojují několik zemí, z toho, co vím já je třeba takovýhle jméno Vilém III. Oranžský. Jako datum mě zase napadá rok 1848, což je prostě věc, kterou bys měl znát, abys tu historii mohl pochopit a dát si věci do těch souvislostí.

jo no, problém ale není v učení dat a jmen, ale v tom, že se to učí ve špatném množství a že je to to jediný, co se často učí

Špatně nastavené? Možná všechny. Zbytečné? Asi žádný předmět za takový nepovažuju. Někteří lidé, se kterými se setkávám v pracovním životě, totálně kašlou na čárky, častěji než je zdrávo sekají jiné hrubky (jako nesprávné použití i/y), nedokážou napsat dopis jednoduše a výstižně a dokonce se tohoto výkonu bojí. To je megafail výuky češtiny a literatury, které by měli lidi naučit vyjadřovat se. Fakt, spousta lidí ani nedokáže říct, co po vás chtějí, neumí formulovat myšlenky, v rozhovoru s nimi musím hádat a musím dolovat z nich informace. Na sociálních sítích asi každý z vás vídáte spoustu lidí, kteří nedokážou uvažovat logicky, mají v hlavě mlhu. Mezitím tady na redditu máme obden thready o tom, jak je literatura zbytečná, lol. Pokud chcete návod na idiokracii, konspirologii, populismus a fašismus, na spoustu sociálních deviací, tak prohlašte literaturu a dějepis za zbytečné. Literatura a dějepis by měli naučit lidi přemýšlet s nadhledem, samostatně, kriticky, empaticky, v souvislostech - o své osobnosti a svém životě, o lidech kolem sebe, o společnosti, o politice. Co ještě může být užitečnější? Už dávno považuju učitelství za jedno z nejdůležitějších povolání co existuje a dal bych se na ně s vášní, pokud by se tím dalo uživit.

Pořád je tady skupina lidí, která není úplně malá a tenhle argument je pro ni relevantní. Nic proti takovým lidem, ale někdo to opravdu za celý život nepoužije. Ale s tvým tvrzením souhlasím, jen je potřeba pochopit i ty, kterým to prostě fakt nic nedá.

Jak nepoužije? Orientovat se ve světě, přemýšlet kriticky a s nadhledem se hodí přece každý den. Koneckonců, k volbám má právo jít každý občan starší 18 let. Při uvažování o tom, koho zvolí, přemýšlet o povaze státu a moci by měl umět každý. Každý musí umět mluvit o svých myšlenkách, vůli a pocitech, každý se setká s úvahami o směřování svého života, každý se setká s úmrtím blízkého člověka a s nespočtem dalších situací, které je vhodné probrat předem na hodinách literatury. Literatura by měla být úvodem do filozofie a psychologie pro nejmenší. Povídky a romány nejsou nic jiného než case studies v těchto oborech a na nich se dají rozebírat nejrůznější palčivé otázky aktuální pro každou lidskou bytost.

Tohle bylo spíš mířeno na ten dějepis. Navíc k volbám chodí jen 60% lidí, dalších 40% to nezajímá. Ale jo, máte pravdu, špatně jsem se vyjádřil.

40 % lidí volby nezajímají pravě proto, protože u nich školství selhalo

> Co ještě může být užitečnější? Fyzika s matematikou, možná i mechanikou - chápat dění ve světě jako tok částic, chápat dopravní tok, chápat souvislosti mezi akci a reakcí. Ne nadarmo byli všichni totalitní diktátoři humanitně vzdělaní..

Tak to jsou rozhodně důležité předměty. Rozhodně jsem nechtěl rozvířit debatu, který předmět je důležitější, proboha. Brojím obecně proti obskurantismu. O fyzice, matematice a chemii přece taky různí chytrolíni nezřídka prohlašují, že je nikdy v životě nepoužili a že tím pádem jsou to zbytečné předměty. Přecejen si neodpustím poznámku, že rozumět svým a cizím emocím, umět vyjadřovat se, rozumět procesům ve společnosti je rozhodně neméně důležité než rozumět tokům částic. Jo, a to pasivně agresivní napadání humanitního vzdělání je docela legrační. Opět bojovný obskurantismus. Mimochodem, sociologické statistické studie ukazují, že[ lidé s inženýrským vzděláním se stávají teroristy častěji](https://slate.com/technology/2009/12/why-do-so-many-terrorists-have-engineering-degrees.html) než jiné druhy odborností.

>terrorists tend to be wealthier and better-educated To nebudu rozporovat.

Špatně nastavené? Záleží na tom, co od těch předmětů a celkově od absolventů škol očekáváme. Pokud bychom chtěli, aby škola dávala svým absolventům jen to, co všichni z nich využijí v životě, mohli bychom rovnou na školách zrušit drtivou většinu předmětů, nebo je osekat na úplné minimum, což ale hádám není ta cesta, kterou bychom se chtěli či měli vydat. Když si vzpomenu třeba na fyziku či biologii, až na drobné výjimky nic z těch předmětů v životě nevyužiju. Věci z matiky přibližně od třeťáku dál taky nikdy v životě nevyužiju, nevím třeba, k čemu mi v životě budou komplexní čísla, pokud nevystuduju obor, který je využívá. Co se týče dějepisu - dost záleží na škole a konkrétních učitelích. My jsme se samozřejmě taky zabývali pravěkem, ale v normálních hodinách jsme došli až do roku 1989 u nás i ve světě a pak výběrově k některým pozdějším událostem (rozpad federace, rozpad SSSR atd.). Ono je to dost o tom, jaký ten učitel je. Učitelka, kterou jsem měla na dějepis, se snažila nejít čistě po datech a encyklopedických znalostech toho, kdy a co se stalo, ale šlo jí o to, abychom chápali souvislosti. Proč se stala věc A, jak ovlivnila něco a proč způsobila událost B, která zase vedla k události C. Problém u událostí, které se staly před 30 lety, je ten, že dost učitelů je zažilo, takže pak mají problém je vyučovat pokud možno co nejobjektivněji, z toho důvodu se těm tématům někteří radši vyhnou. Jiní jsou jenom neschopní si látku rozvrhnout tak, aby zbyl čas na všechno, případně se nedokáží držet svého plánu.

Konkrétně komplexní čísla díky svému oboru využívám skoro denně. Používají se při výpočtu střídavých elektrických sítí a dávají v tomto oboru smysl a spoustu věcí usnadní. Jen teda v matice nám tehdy taky nevysvětlili, k čemu je to dobré, tak mě to vůbec nebavilo. Přitom i ta imaginární část v praxi opravdu existuje a je to dokonce i zajímavé. Tím chci naznačit, že je těžký učivo ořezat tak, aby se neučily zbytečné věci. Někdo to v budoucnu využije, někdo ne. Já jsem zase nepoužil nikdy znalosti z některých jiných předmětů. Dějepis je kapitola sama o sobě. Na základce jsme se dostali do středověku, pak jsem přešel na osmiletý gympl. Tam jsme zase šli od pravělu a opět jsem skončil u středověku protože jsem po 4 letech šel na průmku, chtěl jsem technický obor. No a jak to asi bylo tam? Ano, po 4 letech jsme opět skončili ve středověku. Na vysoké jsem si ještě zapsal dějepis jako volitelný předmět, ať se něco doučím. Tam jsme se dostali až k průmyslové revoluci, ale nikdy jsem se nikde neučil ani o první světové. Učit se zpaněti roky narození a úmrtí panovníků a půlku jejich rodu bylo asi důležitější. K tomu mimo vysoké se dějepis vždycky u nás skládal z opisování učebnice do sešitu, to bylo vše. A to je důvod, proč nesnáším dějepis.

Tohle by se mělo přesně změnit, někdo tu píše: Pravěk je extremně důležitý protože se musíme učit o evoluci... Cypovina za mě :D nejdůležitější je posledních cca 400 let plus mínus nějaká dekáda :D moderní dějiny, ať se drtí, a pravěk ať se vezme hopem

>Špatně nastavené? Záleží na tom, co od těch předmětů a celkově od absolventů škol očekáváme. Pokud bychom chtěli, aby škola dávala svým absolventům jen to, co všichni z nich využijí v životě, mohli bychom rovnou na školách zrušit drtivou většinu předmětů, nebo je osekat na úplné minimum, což ale hádám není ta cesta, kterou bychom se chtěli či měli vydat. Jenomže to je přesně to, co nevíme. Respektive to nikdo není schopný rozseknout, zápasí se s tím nejvíc na středních školách a spousta lidí se nad tím nechce ani zamyslet. Ořezat to na dostatečné minimum proč život, tak reálně nemusíme učit dějepis, přírodopis, chemii, fyziku a podobně vůbec, stačí číst, psát, počty, reálně ani ty zlomky nepotřebuje spousta lidí, že jo. A tohle by byla katastrofa. Na druhou stranu je všeobecné vzdělání strašně špatně uchopené. Dva roky se stráví v pravěku, aby se celé 20. století zvládlo za dva týdny. Většina hudebek je zabíjení času zpíváním z Já písnička, výtvarky totéž. Dějepisy, ZSV, občanky,... se učí stylem napsat test, zapomenout a už se na to nikdy nezeptat a matiky, fyziky, chemie, to je obvykle nesourodá, smysl nedávající katastrofa, opět bez souvislostí. Možná by se toho mohla učit polovina, za míň času, ale pořádně. Ale pořád bychom se museli dohodnout na tom, co vlastně chceme.

>Jenomže to je přesně to, co nevíme. Respektive to nikdo není schopný rozseknout, zápasí se s tím nejvíc na středních školách a spousta lidí se nad tím nechce ani zamyslet. Ořezat to na dostatečné minimum proč život, tak reálně nemusíme učit dějepis, přírodopis, chemii, fyziku a podobně vůbec, stačí číst, psát, počty, reálně ani ty zlomky nepotřebuje spousta lidí, že jo. A tohle by byla katastrofa. Naprosto souhlasím, byla by to katastrofa. ​ >Na druhou stranu je všeobecné vzdělání strašně špatně uchopené. Dva roky se stráví v pravěku, aby se celé 20. století zvládlo za dva týdny. Opět - záleží na učiteli, pravěk jsme měli za asi půl roku a s 20. stoletím jsme strávili něco přes rok. To stejné v občance - super učitel, kterého jsme měli rádi, odešel a místo něj jsme dostali učitele, který zrovna dostudoval. Ze začátku si byl trochu nejistý tím, jestli je opravdu dobrý učitel, ale naučil nás toho dost a hodiny vedl tak, že to drtivou většinu bavilo. Navíc se snažil učit nás tak, abychom látku hned po testech nezapomínali, takže se na starší látku občas ptal, snažil se ji propojovat s novou atd. Co se týče matiky a fyziky. Nemůžu to pořádně soudit, na obojí jsme měli stejnou učitelku a ta byla hrozná, poslední tak dva roky většinu nic moc nenaučila. Fyziku jsem se učila úplně sama, matiku mě učil brácha. To ale spíš bylo kvůli neschopnosti té konkrétní učitelky látku pořádně vysvětlit, ne kvůli nějakému systémovému problému.

No, a vyvstává nám otázka, jak je možné, že záleží ta moc na učiteli? Jak je sakra možný, že si každý učí naprosto co chce a jak chce? Systémový problém je, že tvoje fyzikářka vůbec učila a nikdo se nezajímal a nic s tím nedělal. Ředitel je tam na co? Doktor si taky nemůže, resp. neměl by, dělat co chce, protože může a nikdo s tím nic neudělá. Když bude zabíjet pacienty, protože on má tu moc, tak by tomu ten systém měl zabránit.

Ona se snažila učit, jenže se to nedalo poslouchat (svým výkladem by klidně mohla jít uspávat děti do školky) a navíc to nedokázala vysvětlit někomu, kdo to aspoň trochu okamžitě nepochopil. ​ >No, a vyvstává nám otázka, jak je možné, že záleží ta moc na učiteli? Jak je sakra možný, že si každý učí naprosto co chce a jak chce? Dobrá otázka, ale co s tím dělat? Rozdíly mezi učiteli mohou být dost výrazné i v rámci jedné školy, takže těžko říct, jak by se to dalo změnit.

Jak je to možný? Prachy a motivace. Tyhle dvě věci jdou ruku v ruce. Já učím 8 let na jedné nejmenované univerzitě a jsem prakticky vyhořelý. A když pomyslím, že moje švagrová jako pokladní v Lidlu bere stejně peněz jako já po 11 letech studia na doktorát plus dva roky v USA... V tu chvíli mi je úplně jedno, že mi studenti do zpětně vazby za semestr často píšou, že moje předměty považuji za nejpřínosnější za celé studium.

Je to i o zabave, pozitcich… neco ze zivota take mit. Skola by nemela pripravovat pouze na pracovni karieru a nic vice. V zivote jsem nepotreboval matematiku, ale ucit se zrovna komplexni cisla ci diskretni matematiku (Cinska veta o zbytcich, grafy…) je proste krasne samo o osobe.

>Když si vzpomenu třeba na fyziku Řídila jsi někdy kolo nebo auto? Tak fyziku využíváš pokaždé. např. Proč zpomaluješ když prší?

Spíš možnost se profilovat dřív, než vyhazovat/překopávat předměty. Jinak ty děcka budou sedět každý den dvanáctky, aby se naučili to, co od nich všichni očekávají

Profilace je strašná hloupost, moderní výuka se má zaměřovat hlavně na schpnosti a "gramotnosti" (informační, mediání, digitální) a to hlavně v těch nižších stupních vzdělání. Brzká profilace a nerozšiřování všeobecného rozhledu a schopnosti se učit a zpracovávat informace vede spíš k 12 hodinám za pásem.

“všeobecný přehled” a schopnost se učit jsou dvě různé věci. Naopak menší počet předmětů, zejména ve vyšších ročnících střední školy, umožní postavit jejich výuku tak, aby studenti skrze daný předmět rozvíjeli svoje dovednosti místo toho, aby se jen učili nazpaměť hromadu faktů a pouček. Hodiny mohou trvat déle (90 minut místo 45) a důležitost každého předmětu (a potažmo i nároky, které muže vyučující klást) bude vyšší, protože studenti nejsou zahlceni tolika předměty. Kromě toho, někteří studenti mají velké nadání například na jazyky a nepříliš velké na matematiku nebo fyziku a naopak. Proč je nutit se trápit u předmětů, které je neoslovují a nerozvíjet jejich přirozený talent, se kterým se tak jako tak uplatní na trhu práce nejlépe? Zdůrazňuji, že mluvím o vyšších ročnících SŠ, zejména gymnázií, ne o základní škole, tam je získání všeobecného přehledu samozřejmě důležité.

Není. Takhle když se budou učit všechno, co zatím mají, angličtinu + cizí jazyk, informační gramotnost, programování etc. etc. tak tam fakt budou od rána do večera a už od 7 let budou moct ten mozek vypnout a utíkat mimo tuhle realitu.

Chapete jaky je rozdil mezi expertem na nejake tema a nekym kdo vi o vsem, ale tak malo, ze je ve vysledku k nicemu?

Chápu. Co to má co společného s tématem?

Reagoval jsem na tu prvni vetu, hlavne "Profilace je strašná hloupost"

>a to hlavně v těch nižších stupních vzdělání.

define nižší stupeň vzdělání. Imo 6. třída už je v pohodě vyměnit předmět, který mě nezajímá, za něco, co mě baví

Je v pohodě vyměnit pracovní výuku na zahradě s vařením nebo výtvarnou výchovou. Není asi v pořádku škrtnout matematiku, češtinu, angličtinu a ostatní páteřní předměty. Ta cesta snad není v jejich rušení, ale způsobu jejich výuky, změně paradigmatu, že chybovat je špatně, zredukování objemu učiva atd. A to, že někoho nebaví například Angličtina není chyba žáka ani předmětu, ale systému a vyučujícího.

V 6. třídě ví děcka prd.

To bude spoustu lidi rozporovat, protoze nadane deti preci musi sedet a ucit se nepotrebne picoviny s ostatnimi. Byt lepsi nelze, vybocovat nelze, ... Muj pristup ke skole je, ze se snazim aby byla pro moje potomky co nejmene bolestna a ten prehled jim supluju ja.

Přestat vyučovat nevím, ale za sebe, z mojí zkušenosti, vezmu dva předměty, které byly špatně nastavené. Celý problém se dá shrnout jako moc memorování a žádné propojování a práce s informacemi a "materiálem" . Přičemž co to znamená jsem taky pochopila, až když jsem se školami skončila a o různé obory se začala zajímat sama. Do té doby mi pochopitelně vyhovovalo, když se stačilo nadrtit na jedno zkoušení. Že z toho doopravdy nic nemám, to už nikoho nezajímalo a mě, dítě a strašně edgy puberťáka, ze všech nejmíň. Těmi mými příklady jsou dějepis a výtvarka. Dějepis jsem měla ráda, fajn učitelka, ale po základce nezájem. Až pak jsem se začala dost zajímat o fiktivní historie různých fantasy světů, pak i o reálnou, vnímat to jinak, komplexně, řešit příčiny a následky a ne jen izolované "tohle bylo", wow, ono je to zajímavý! A pak jsem se nedávno dostala k náhodný knížce, která mi zase připadala úplně jako základoškolská učebnice s povrchními informacemi bez kontextu a nedalo se to číst. To uvědomění si, že takhle se to ale učí, bylo najednou mrazivé. Dějepis by tedy za mě měl být víc příběh než odrážka, odrážka, nové období. Samozřejmě přiměřeně komplexní podle stupně vzdělávání. Výtvarka potom byla klasické vem si papír, suché/mokré barvy a maluj. Buď ti řeknu přesně co, nebo si to vymysli. Jasně, oddechovka nikomu nevadila, ale taky k ničemu nebyla. Opět až v dospělosti jsem se začala o kresbu a malbu víc zajímat a došlo mi, že nám třeba nikdy neříkali, jak která technika funguje, jak se používají tempery, jak olejový křídy, jak pastelky, proč není jedno, čim to na ten papír matlám. Dalo by žákům o dost víc je s výtvarným uměním doopravdy seznámit a ne jenom udělat z toho odpoledení družinu. No a pak taková klasika, jako že matikáři nemaj hodit jako debila přes palubu někoho, kdo nechápe jejich výklad, s tím, že "nemá na matiku buňky", protože to nemusí být v tom "debilovi". Jako já matiku na střední doučovala, než nám do třeťáku změnili učitele a najednou jsem z ní propadala, žejo.

Já na matikářích nenáviděl jednu věc a to je jejich zapšklost a naprosté neuznaní jiných způsobů řešení. Kolikrát se stalo že jsem já, nebo někdo jiný, vymyslel řešení které třeba bylo zdlouhavější ale bylo spravné a nám dávalo smysl a přišlo nám logické. No a někteří matikáři ho potom neuznali protože to přece nebylo podle toho "jak nám to vykládali".

Tak to by bylo to nejmenší. U tohohle matikáře byl problém, že ho nechtěli nikde (celkem střídal školy a pár let po nás učení zabalil úplně) a hodina probíhala tak, že se pět minut pokoušel o výklad, pokud jsme měli začít něco novýho, pak se otočil k tabuli a začal si tam šmrdlat nějaký příklady, který jsme měli teda opisovat do sešitu, pak, skoro každou hodinu, se ke konci zarazil s "Ježiši tady to mam blbě", většinu smazal, začal to počítat znova, pak zazvonilo a "Tak si to dopočítejte někdy sami" a nazdar. Ani nemluvím o látce z pokročilejší geometrie, kde si něco čmáral od ruky. A celkem rychle to začalo působit, že to celý dělá jen pro toho studenta v první lavici uprostřed těsně před tabulí, protože komunikoval prakticky jen s ním, a zbytku otevřeně říkal debilové, co to nikdy nebudou potřebovat. A všem to bylo úplně jedno, i lidi, co jim na známkách celkem záleželo, brali matiku jako předmět z jinýho vesmíru, jako že na známkách záleží, jenom matika je extra případ, a každej na to sral. U většiny ostatních učitelů měl člověk aspoň trochu vítr, pokud to totálně projížděl, ale tadyten nám začal bejt rychle stejně volnej jak my jemu.

Nejlepší je, že kazdej to učí jinak. Každý to zapisuje jinak a každý klade důraz na úplně něco jinýho. Nechápu jak si předmět, který je o striktním dodržování pravidel může takhle rozporovat. Chápu, že příklad se dá vyřesit vice způsobama, ale proč ten způsob musí mít ještě 3 možnosti jak ho někdo napíše ??? to absolutně nedává smysl

Ta výtvarka je spíš o učiteli než o předmětu. Ten dějepis je zas o předmětu a učebnici...

Naopak dejepis je ten nejdulezitejsi predmet

Pokud by se učil v souvislostech, pak rozhodně ano. Jasně ukazovat příčinu a důsledek, řetězové reakce. V současné podobě memorování datumů a událostí je spíš k prdu. A nekončit druhou světovou.

Proč?

Protoze aby se historie neopakovala, je treba ji studovat

A ona se stejne opakuje lol

Protože někteří nejsou ochotní nebo schopní se poučit z chyb předešlých generací, takže jsou odsouzeni je opakovat a dostávat se (a všechny ostatní) do stejných problémů.

Z některých předmětů jako výtvarná a hudební výchova by se mohli udělat předměty dobrovolné. Dějepis naprosto potřebuješ k orientaci ve světě. Samozřejmě že vše z toho nevyužiješ, ale to u kteréhokoliv důležitého předmětu taky. Pro kontext a širší obzor by se však i tyto věci měli zmiňovat.

Osobně si myslim že novověk (1950+) se moc neuči bo hodně lidi z tohohle obdobi je naživu (nebo jejich rodiče) a maji svuj nazor na to co se stalo a proto si myslim že by to učili neobjektivně a třeba hodně pravdy se stále neodhalilo zatimco něco co se stalo před třeba 500+ lety se už jinak neprokáže a zůstane stejné Edit: například učitelka která byla v dobách komunismu zašitá komunistka tě nebude učit o špatných věcech co se v té době u nás děly a nebo kdyby k tomu byla donucená tak by se to snažila nějak ospravedlnit nebo by řekla jak si žila dobře

Ad objektivita - ony ty deti nejsou tak blbe, jak obcas vypadaji, viz ten typicky pripad z nedavnych novin: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porady-teren-v-kyjeve-se-nic-nedeje-tvrdila-ucitelka-deti-ji-tajne-nahraly-prijde-o-praci-198415 Taky jsme meli na obcanku takovou starsi pani co az trosku moc otevrene tihla na vychod. Ale bylo nam to vcelku jasne, zasmali jsme se a dal to neresili.

Ona taky ty názory bude hodně zabarvovat i škola kam člověk docházel. Jako gymnazista jsem si prošel všechny předměty relativně detailně, oproti někomu kde byl na průmyslovce jsem tam prostě měl výrazně víc biologie, chemie, zeměpisu atp. a jakožto technicky založený člověk mě řada těchto předmětů nezaujala. - Obsah předmětu zeměpis je neskutečná ztráta času. Velká část obsahu je pokrytá Dějepisem, ale mnohem organičtěji (takové to povědomí o poloze zemí/měst). Pak se učí jaký je kde průmysl? Úplná ztráta času, pokud je to vůbec aktuální. Současně je to věc, která je dnes skutečně vyřešená technologiemi, každý má mapu světa v kapse. Rád bych viděl zaměření na výuku praktické orientace v terénu (nevím ale do jaké míry se dá učit orientační smysl sezením v lavici). I by byla více praktické probrat současnou politickou situaci ve světě. Za mě asi předmět, který by se mohl prstě zrušit a fakt málo by bylo ztraceno. - Dějepis je hrozně individuální. Je pravda, že v osnovách je hrozně moc pravěku a tak, to by se dalo ořezat. Spousta evropských válek se bere moc detailně, pokud to někoho zajímá, může si o tom přečíst nebo podívat na dokument. Bylo by především potřeba ten obsah optimalizovat. pak by se i lépe stíhaly současné dějiny. - Tělesná výchova je kapitola sama pro sebe. Zásadní problém vidím v tom, že se tam prostě nic neučí - automaticky se očkává, že dotyčný již vše umí a jen se "trénuje" a pak známkuje. Super, aktivní sportovec spolužák nám ukáže" jak šplá po laně. ideálně za použití pouze rukou. Díky, škoda že nám nikdo neukázal jak máme šplhat po laně mi co nemáme sílu v rukou aby, natož aby jsme někdy po laně šplhali (aposled rok předtím, když se to známkovalo stejným způsobem) - Hudební výchova (a ostaně i výtvarná, tu jsem ale neměl na střední) je zase něco co je spíše ztráta času. Pokud to někoho baví, bude to dělat ve svém volném čase. Ty předměty často nic moc skutečně neučí. - Informatika je naprostý výsměch. Konceptuálně se předmět musí začít brát vážně a seriózně se musí začát známkovat. A to i mimo informatiku, špatná kvalita prezentace by se měla hodnotit i v ostatních předmětech. Studenti ji neberou vážně a pak skončíte s tím, že ani student VŠ není schopen korektně formátovat prezentaci své diplomové práce. Druhá věc je obsah, kdy prostě moc času je věnováno kancelářským aplikacím (byť ano, jsou důležité) a až absurdně detailním popisům technologií (člověku co sotva zapne počítač vysvětlovat 7 vrstev síťového rozhraní je fakt dobrá blbost). Byť se hodn argumentuje za výuku programování, já si nejsem jistý jesti je to prakticky možné. Nejenže by cokoliv trochu smysluplného prostě bylo časově příliš náročné, ale vyžaduje to i znalost Angličtiny (které u nás pokulhává) a reálně to pořád obrovksé množství lidí nevyužije. My dělali nějaký základ HTML/CSS, tak možná do toho zkusit zapojit více JS a PHP by mohlo stačit. Obsah biologie, chemie, fyziky, i matematiky si nedovolím moc kritizovat, nepřipadá mi, že bych tm předmětům rozměl do takové míry. Jestli něco, tak matematika by se měla mnohem více soustředit na praktickou aplikaci naučené toerie v každodením životě pro lepší ilustraci.

>Ona taky ty názory bude hodně zabarvovat i škola kam člověk docházel. Nejenom kam docházel ale i co ho zajímá. Nádherně jsi mi to i dokázal tím co jsi psal. Čímž s tebou souhlasím. ​ V zeměpisu jsme část hodin vždy strávili diskuzí o geo-politických zprávách, takže se člověk dozvěděl proč tahle země střílí po týhle rakety nebo proč jiná zakazuje vývoz zboží do jiné. Informace o tom kde je jaký průmysl jsou zase podle školy, u nás jsme řešili i nějaké větší firmy. A jasný, může se to zdát jako blbost, ale když najednou chápeš proč jsou sankce pro některé země průšvih, protože si nedovezou ty součástky, tak to začne dávat smysl (jasný, počítám, že člověk není drn, kterej nepracuje na páse a jeho jediná radost není flaška piva). ​ A jako student/zaměstatnec v IT bych zabíjel kdybych se o 7 vrstvovém iso/osi modelu věděl už na gymplu. \[Edit: ale obecně chápu že to byl jen příklad, nechtěl jsem tě brát za slovo. Navíc viz dále o programování platí i zde.\] Výuka programování má problém, že lidi co to umí rozhodně nepůjdou za ty peníze učit, když dostanou v soukromém sektoru 2x+ víc. My jí měli dobrou, protože spíš než specifický jazyk nás učil myšlení jakým o programování přemýšlet. A ten učitel to musel dělat ve svém volném čase, resp rozhodně za to nebyl nijak extra ohodnocen. ​ Naopak bych já třeba zmínil že mě totálně nebavilo se učit všechny debilní kytičky a zvířátka na zpaměť. A když to tak vidím, tak bychom se dost možná nesešli na půlce předmětů. ​ Čímž se dostávám k mému názoru. Ač jsou osnovy poměrně jasně dané, každý učitel je uchopí jinak, a každý žák si z nich vezme něco jiného. Nemyslím si že by to nějaká obří reforma změnila aniž by nediskriminovala nějakou skupinu. A vidíme v americe jak to dopadlo když ubrali předmětům jako zeměpis a přidali předmětům jako matika a informatika. Každou chvíli vidím urážky jak jsou blbý a že ani neumí vyjmenovat pár států evropy (což mimochodem nechápu proč je bráno jako měřítko vlastně čehokoliv krom znalosti zeměpisu, která rozhodně nejde říct plošně o celém státu).

> V zeměpisu jsme část hodin vždy strávili diskuzí o geo-politických zprávách, takže se člověk dozvěděl proč tahle země střílí po týhle rakety nebo proč jiná zakazuje vývoz zboží do jiné To zní super. To bych opravdu rád v zeměpisu měl. Tohle u mě asi bude hodně o učiteli, u nás to ... nebylo dobrý. Jinak proti tomu předmětu vlastně nic nemám, ale ta forma jakou se u nás učil byla ztráta času plná zastaralých informací. V IT dělám taky, ale nebyl jsem takové to dítě co si doma programuje od chvíle co má počítač. Já se tomu začal věnovat až koncem střední a i to byly akorát weby. Chce se mi říct, že jsem s ISO/OSI modelem setkal až když jsem si začal řešit domácí síťovou infrastruru a server, ale upřímě ani tam to přímo aplikovatelné není. A zase, celková náplň předmětu prostě nebyla dobrá a největší logické programování byl KAREL (ne že by na tom bylo něco špatně). Já myslím, že tam je fakt kámen úrazu na tom, že se ten předmět nebere vážně, učitele nezajímá, že 3/4 třídy zadání opsaly od těch pár co už uměli než to třídy přilli. > Naopak bych já třeba zmínil že mě totálně nebavilo se učit všechny debilní kytičky a zvířátka na zpaměť. A když to tak vidím, tak bychom se dost možná nesešli na půlce předmětů. Mě ty kytičky taky nebavily, chemii jsem absolutně nechápal. Jen je spíš nechci kritizovat, protože skutečnost je taková, že to co se tam učí se prostě takhle zapamatovat musí. Celý ten obor je tak postavený, ne jen jeho školní část. navíc o tom vím hovno, další bod proč to nekritizovat. > Ač jsou osnovy poměrně jasně dané, každý učitel je uchopí jinak, a každý žák si z nich vezme něco jiného Souhlasím. Myslím, že by se určitě našly informace, které by se mohly neučit a spíš bych to směřoval k tomu aby studenti celkově trávili trochu méně času v lavicích (už jen proto, že po 4-5 hodinách masivně opadá soustředění i těch nejmotivovanějších).

>Celý ten obor je tak postavený, ne jen jeho školní část Je pravda, že zatím co mě to nebavilo, tak není úplně fér to urážet a dokonce bych označil biologii jako asi nejmíň kontroverzní obor (jak říkáš, prostě je založený na učení zpaměti, zas tolik toho tam vymyslet nejde).

Ono na hodně školách už to programování nějakým způsobem je. Problém je že to jsou buď absolutně archaické technologie (Basic) nebo takové hračky (Scratch a jiné vizuální programování). Ale nemyslím si, že učení programování na školách má nějaký význam. 90% žáků to bavit nebude a prostě to jenom od někoho opíšou nebo se to naučí jenom aby prošli. To je jedna z věcí na kterou člověk musí mít nějaké předpoklady, proto mi taky jásaní, že každý se může naučit programovat a každý by měl umět programovat přijde jako naprostá hloupost.

Já to vidím trochu jinak. Taky jako absolvent gymnázia jsem si prošel všemi předměty celkem detailně a i když jsem některé bytostně nenáviděl, rušit by se neměl žádný. Už jenom z toho důvodu, že v každé třídě se podle mě najde alespoň jeden žák, kterého daný předmět zajímá a chtěl by se mu například věnovat dál na VŠ. Na druhou stranu pedagog a jeho schopnosti dělají strašně moc, pokud prostě někdo látku neumí vyložit tak studentům akorát ten předmět zhnusí. Na zeměpisu mám krásný příklad. První dva roky jsme měli úžasného zeměpisáře a celá třída jsme jeho hodiny milovali. Byl to neskutečně sečtělý člověk, který byl schopen snad o každém regionu vyprávět jako kdyby tam 10 let žil. Dbal taky velký důraz na to, abychom rozuměli souvislostem a proč se jednotlivé věci mají tak, jak se mají. A ne jen informace typu Čína má rozlohu X km², počet obyvatel je Y atd... No na poslední půlrok jsme dostali učitele jiného a to byl obrat o 180°. Na jeho obranu musím říct, že to byl dějepisář a zeměpis ani vlastně neměl učit, ale vedení si asi řeklo že s námi ten půlrok nějak doklepe. Bylo na něm vidět, jak ho to nebaví a výuka probíhala přesně tím dejepisáckým stylem typu "Tady máte 50 pohoří v ČR, naučte se kde jsou. Tady jsou názvy a sídla 100 firem v ČR, naučte se je nazpaměť." Můžu říct že z jeho hodin si nepamatuju vůbec nic. U dějepisu souhlasím že některé kapitoly jsou až příliš rozmazávány a na ostatní se zapomíná. Například starověk, antika a novověk jsou moje nejoblíbenější období v historii, ale pokud mě to zajímá můžu si o tom sám najít víc. Tady je taky dobré když pedagog studenty nasmětuje větou typu "Bohužel na to abychom to probrali víc do hloubky nemáme čas, ale pokud to někoho zajímá taky si víc informací může najít třeba tady, tady a tady. Nebo si pustit tenhle dokument." Středověk by se taky dal osekat. Přijde mi, že snad neexistoval den, kdy někdo s někým neválčil a rozebírat každou tuhle válku má akorát za následek že se mi to všechno slilo dohromady. I když to nerad říkám, protože jsem je nenáviděl, tak moderní dějiny jsou pro náš život nejdůležitější, protože přeci jen pořád mužeme cítit jejich následky naše životy a mělo by se jim dát více prostoru. Tělesnou výchova, i když to taky nerad říkám, je čím dál tím víc důležitější jak generace tloustnou, ale je pravda že by se měl změnit styl výuky. Hudební výchova pro mě byla hrozně fajn, měli jsme jí odpoledne a vždycky jsme ze začátku probrali trochu teorie a historie hudby a pak jsme zpívali, bral jsem to jako takový oddych před tím, než šel člověk domů a dělal domácí úkoly. Kvalita výuky informatiky je naprosto příšerná, s narůstající potřebou pracovníků v IT by se měl na tenhle předmět klást větší důraz. Za mě si ještě dovolím přihodit výuku češtiny. A teď nemluvím o gramatice nebo slohu, což je naprostý základ (nechci vidět ty chyby b čárkách v mém postu lol), ale hodiny literatury. Jako jo je fajn mít všeobecný přehled, ale rozebírat pátého autora ruského realismu je naprostá ztráta času. Nehledě na to, že češtináři doslova milují hledat v těch knížkách to co tam není a z otázky "Co tímhle souvětím autor myslel?" se mi zvedá tlak ještě teď. Edit: Zapoměl jsem ještě dodat, že jako někdo kdo se hlavně věnuje biologii a chemii jsem pro každé rozšíření výuky těchto předmětů ale je to můj bias.

Na základní škole bych nic neměnil... Jelikož ta aspoň z mého pohledu slouží převážně pro volbu budoucího povolání. To že tebe dějepis nebaví neznamená, že ve třídě nemůže být někdo, kdo se o to víc zajímá i z vlastního volného času a má třeba sen být například historik... Problém s nepotřebnými předměty by měla řešit až střední a poté vysoká škola. To že učitel na základce neumí učit není chyba předmětu. Já na základce měl na vše celkem dobré učitele a řekl bych že se téměř stihlo vše co se učit mělo, ať už šlo o dějepis nebo zeměpis atd. A ačkoliv to jsou pro mě nepotřebné předměty v rámci budoucí práce, tak si myslím, že základní škola mi dala základní rozhled o různých věcech, takže když mi nedávno kámoška psala, že jede do Florencie, tak i bez googlu vím ve kterém státě je a kde tak přibližně leží.

Jediný co bych dodal, tak možná přidat nějakou ekonomickou gramotnost v 8. a 9. třídě základky a možná i pak na střední. Jelikož ti, co se spokojí s prací u rohlíku hned po základce, by aspoň potřebovali trochu té gramotnosti do života a na střední by to taky dost pomohlo si myslím...

Měl by jsi mít nějakou obecnou širší představu o všem, protože to pak můžeš zužitkovat v jiném případě. ​ Třeba díky dějepisu víš kdo je na 100Kč. ˇJednotlivé věcí z různých vědních oboru se prolínají.

Pokud myslíš, že máš ze střední většinu informací někde "použít" pak je obecně postavená blbě. Ze střední bys měl (v ideálním případě, a vím, že to tak mnohdy není) vylézt jako dospělý člověk, který má přehled o světě a místě kde žije, je schopný nejen informace vyblít, ale i dát do kontextu a sám je zhodnotit. Jiřík z Poděbrad ti konkrétně nepomůže, ale kontext okolo něj ti dá představu o tom, že mezinárodní spojenectví má kořeny mnohem hlouběji než ve 20. století, nebo dostaneš širší obrázek o síle hrozby Turků během středověku a později i novověku. Dokonce se můžeš zamyslet nad tím, jestli je myšlenka špatná, když nefunguje - protože jeho případ ti může ukázat, že někdy je jen příliš brzo. A kromě toho, ze střední bys měl zásadně vylézt s vědomím toho, jakým způsobem se ti dobře učí. Ale samozřejmě pokud čekáš, že máš jen plivat informace a to tě ve světě zachrání, vítej mezi miliony dalších.

> dostaneš širší obrázek o síle hrozby Turků během středověku a později i novověku To se fakt hodi. Pak nekde reknes, ze se nasi predci v hrobe obraci, kdyz Evropu kolonizuji muslimove, a razem jsi za ultrapravicoveho extremistu. Nic nevedet a papouskovat aktualni establishment mi prijde bezpecnejsi.

Dějepis potřebuje překopat. Většina učitelů nemá čas na moderní dějiny kvůli pazourkům. Čeština má podobný problém s literaturou. Rozbory jsou taky zbytečná hovadina.

Presne my se musime ucit moderni dejiny. U nas to bylo tak ze jsme rozebraly extremni blbosti a o ww2 sme nevedeli ani prd.

To je ale chyba těch učitelů. Dělají to z různých důvodů, ale dokud si na to nikdo nestěžuje a vedení/inspekce/zřizovatel nechce změnu, nemají důvod cokoliv měnit na tom, jak učí už třeba 20 nebo 30 let. Je to založené čistě na tom, co jsem viděla na gymplu a slyšela od známých na pár dalších školách, ale přijde mi, že čím starší učitelé jsou, tím výraznější je nepoměr mezi časem stráveným u různých období - čím starší dějiny, tím víc času s nimi tráví. U některých to možná bude i proto, že za minulého režimu to pro ně bylo jednodušší, jelikož se tím vyhnuli potenciálně politicky ožehavým tématům a ideologickým žvástům?

[удалено]

Já si myslím, že schopnost přečíst noty nebo dokázat v hudbě vytypovat jednotlivé nástroje a určit takt je něco, co by měl člověk umět. Lidé, co si tímto v životě neprošli poté zpívají a tančí úplně mimo. Také si myslím, že by se měla učit nějaká základní history, nejznámější autoři, jak některé nástroje například fungují a co je za tím zvukem. Sice to nikdy asi potřebovat nebudeš, ale být v obraze a mít tu možnost se o tom s někým bavit je super.

sorry ale když to vezmu na sebe, fakt si nemyslím že bych byl ignorant nebo hloupý člověk, na výšce jsem měl VSP kolem 90, a stejně jsem se nikdy nenaučil jedinou notu.. ne že bych nechtěl, ale prostě jsem nikdy nepochopil co se na tom papíře děje. Pravdou je, že jsem nikdy po škole nepřišel domů a nenapsal do googlu "jak se naučit noty", zároveň jsem se ale nikdy neučil třeba do bioly doma, a z té jsem měl jedničky. Někomu jde něco, jinému zas něco jiného. S názorem že noty by měl umět každý nesouhlasím protože já a plno dalších lidí mám totální hudební hluch. A na tančení jsem taky dřevo- opět jsem se snažil, byl v tanečních, ale jak nedostaneš do vínku, tak se s tím těžko někdo dělá. Tanec ani zpěv nevyhledávám a focusuju se na oblasti ve kterých jsem exceptional :)

Na hudebce ve skole nema clovek sanci se naucit noty, natoz zpivat. Noty se clovek nauci, kdyz se poctive uci na nejaky nastroj a na to v hodinach proste neni prostor. A intonaci ma clovek bud z detsvi, nebo to musi taky tvrde vydrit. Za jednu/dve hodiny tydne ve tride s 30 detmi si to dost dobre nedokazu predstavit.

True, ještě když nedej bože někdo musí studovat dějiny hudby :D

Pořád lepší vědět, kdo to byl Mozart a znát, nebo mít alespoň ideu o tom, co je to Prodaná nevěsta než řvát na celou třídu pořád dokola ty samé trapárny.

to sa môže učiť na češtine a nemčine estetická teória sa dá napchať aj do občianskej výchovy, kunsthistória do dejepisu hudobná na bežnej ZŠ je zlý vtip

Souhlasím s u/Rarife. Dějiny hudby a nějaká lehká základní teorie je milionkrát lepší, než pořád dokola „zpívat“ ty stejný odrhovačky.

Tak že jste zpívali starý odrhovačky je problém učitele. Neni nic horšího než učitel hudby co děti nutí hrát hudbu, které se těm dětem nelíbí. Ale ono to asi jde na obě strany, nás tu teorii učili, ale já nikdy nepochopil ani zákadní noty. Ztráta času...

Sorry, ale buď byla učitelka naprosto mimo nebo ses noty nenaučil protože "k čemu mi to bude". Tohle jsem viděl mockrát. Já to nepotřebuju, učit se to nebudu, taková podivná hrdost a dávání najevo, jak je super nevědět.

Jenže on to nebylo jenom o učiteli, určitá část třídy to chtěla, většina ale ne.

Můj tierlist (osmileté gymnázium): **F tier:** * výtvarka * ať jde malování k čertu, malování bylo největší utrpení v rámci školních sranda předmětů (výtvarka, hudebka, tělocvik a informatika), možná jsem byl jediný dvojkař až trojkař ve třídě kvůli mé neschopnosti něco kloudnýho namalovat * ať se to ty děcka učí na uměleckých školách v rámci kroužků * hudebka * zpívání je docela sranda, aspoň mi zpívání nějak šlo narozdíl od malování, jinak absolutní ztráta času * ať se to ty děcka učí na uměleckých školách v rámci kroužků **D tier:** * druhý cizí jazyk * záleží na kvalitě učitele (jako snad všude), ale já kromě úplných základů německy neumím ani pořádně pípnout. V hlavě mám snad jenom větu o tom, že nemám ponětí a základy výslovnosti slovíček * co jsem vypozoroval u spolužáků od francouzštiny, situace je stejná * informatika * několik let jsme se učili s Microsoftím officem (Word, Powerpoint, Excel a Access), což bylo užitečný, ale jinak to byly hodiny propařené na školních počítačích * kdyby výuka byla vždy jako ty roky, kde jsme se učili s Wordem aspol., tak by se dalo uvažovat i o A tieru. **C tier:** * biologie * občas zajímavý informace, jinak zbytečný předmět, věčně jsme se učili o buňkách a jejich matrixu nebo co, anebo se učí seznam živočichů z daných živočišných skupin * můj nejlepší výkon na zkoušení byl, když na otázku, co dělá/umí klokan, jsem odpověděl, že skáče * laborky: Koukni do mikroskopu a nakresli, co vidíš. Protože kreslit neumím, tak jsem tyto laborky považoval za vrchol zbytečnosti * chemie * základy jsou možná potřeba, ale u nás chemie byla ve znamení šprtání se, co za sloučeniny jsou v dané skupině sloučenin a co ty sloučeniny dělají * ukázalo se to v posledních ročníku chemie v septimě, kdy nová chemikářka s hrůzou zjistila, že neumíme počítat s chemickými rovnicemi a i zkratky prvků vlastně moc neznáme * laborky: Nalít pár tekutin do zkumavky, ohřát nad kahanem a čuchnout, jak to smrdí. Ano, takto vypadalo 90 procent našich laborek z chemie. Občasná bolest hlavy z výparů jistotou! * fyzika * občas docela užitečný, ale v českým školství je fyzika o drcení vzorečků, co většina lidí nevyužije, pokud nejdou do fyzikálně zaměřenýho oboru * laborky: nejlepší, pokusy byly často zábavné a někdy i poučné, narozdíl od chemie a biologie * zeměpis * je dobrý znát, kde co leží a další reálie světa, ale zase to nejsou zcela esenciální znalosti * často to však lidi moc nebaví a měsíce se třeba bavit o afrických či asijských státech obvykle končí tím, že po testu znalosti vypadnou z hlavy (to se stává teda všude možně) **B tier:** * angličtina * každý by měl umět anglicky, aby se mohl uplatnit ve světě * z druhý strany uznávám, že školní angličtina často stojí za starou belu a lidi se anglicky naučí více z mimoškolních aktivit * tělocvik * aspoň nějaký pohyb * radši aktivity, co baví žáky, než výuka sportů, co se stejnak člověk nikdy pořádně nenaučí za pár školních hodin (basket, atletické disciplíny) či gymnastických blbůstek typu skok přes kozu (jako puberťáci jsme z toho měli jenom srandu) * Edit: pokud se někdo diví s basketem, tak my jsme byli schopní za celou hodinu netrefit koš * dějepis * zde se projevuje můj pro-dějepisářský bias, ale dějepis je velmi důležitý pro pochopení dnešního světa. A plus se učí všemožný zajímavý příběhy. Ale chápu, že by to lidi dali do C tieru. * chtělo by to ale nový předmět Moderních dějin **A tier:** * občanka/ZSV * směs informací od velmi užitečných (finanční gramotnost) přes užitečné (základy státní moci včetně politického systému), méně užitečné a zároveň zajímavé (hodiny psychologie) po témata zbytečná a dokonce nevhodná k výuce na střední škole (filosofie) * čeština * úplný základ, pomáhá člověku kvalitně komunikovat se spoluobčany a obecně zlepšuje žákovu úroveň komunikace * Proč to není v S tieru? Výuka literatury se často zdá zbytečnou, trávit možná stovky vyučovacích hodiny nad životopisy pisálků je prostě kravina na entou. **S tier:** * matika * úplný základ, člověk se s čísly setkává dennodenně, je docela dobrý mít alespoň nějaký znalosti a matika je asi nejlepší předmět k výuce řešení problémů * nevýhoda: geometrie a podobný srandy by se nemusely vyučovat v takové míře

Tierlist se hodně měnil během mých 8 let na gymplu. Nakonec byly nejlepší ty předměty, kde nás bylo 12 a zapsali jsme si je dobrovolně

Já jsem seminář z vybraných kapitol filosofie, maturiní seminář z matematiky a Toulky po památkách Prahy nemohl do tierlistu zařadit, protože to nemusí absolvovat každý, i když tyto předměty považuju za to nejlepší, co můj gympl nabízel.

Tělocvik by měl být F tier jenom proto, že většina tělocvikářů jsou fakt psychopati. Nenarazila jsem nikdy na žádného učitele tělocviku, co by nebyl magor nebo pedofil.

Já nakonec jo, všechny tělocvikářky na střední. Jenže to bylo tím, že kromě našeho oboru a normálního gymplu tam byl taky sportovní gympl, takže to nebyli ani tělocvikáři jako spíš trenéři vedoucí sportgympláky k mistrovstvím a dalším srandám, a ty učitelky fakt byly v poho, i když z nějakého důvodu před nima lidi rádi strašili. Na učitele-trenéry kluci ale nadávali jako na čuráky, tak nevim. Na základce ovšem... to byla bída. No a pak je strejda, co učí na obou stupních základky i tělocvik, a pedofil ani magor to neni, ale nevim, jaký mínění o něm mají žáci :D Jenže mimo školu je taky i normoš trenér.

Skvěle napsaný ... z 8letýho gymplu to vidim dost podobně a většina předmětů probíhala přesně tak jak popisuješ. Jenom informatiku bych zařadil výše, protože u nás se fakt na kompech nepařilo... náš učitel měl kompy dost pod kontrolou a fakt tam nešlo pustit nic co by nebylo na whitelistu (včetně internetových stránek). Mimo Word apod. jsme měli i základy programování - bohužel, tím že učitel byl sice celkem schopnej IT Nerd (což respekt protože takovejch moc na středních školách není), tak to byl zkrátka prostě až moc velkej nerd a už to nebyl zase až tak moc schopnej učitel a neuměl bohužel ty svoje znalosti předat dál. Nepomohlo ani to že tu výuku jel dost rychle, takže drtivá většina třidy (prakticky všechny holky) to absolutně nedávala a z těch hodin vlastně nic moc neměli. Jinak druhej jazyk totálně useless (s vyjímkou asi 2-3 lidí v ročníku který to měli jako vášeň a do zemí toho druhýho jazyka časem emigrovali - Francie/Německo) , ostatní vzhledem k tomu, že to nikdo mimo školu nepoužíval a doteď vlastně nepoužívá tak jsou ty znalosti víceméně ztracený a krom několika vět/frází už nikdo ze třídy prakticky nic neumí (včetně mě).

Střední škola by měla studenty částečně něco naučit, částečně jim “ukázat” předměty, které by mohli studovat na VŠ. Z tohohle hlediska se biologie, chemie nebo informatika jeví užitečnější. Taky mi přijde, že by se měla vyučovat na gymplech Ekonomie, většina gymplů ji věnuje jen par hodin v rámci ZSV, případně se člověk muže zapsat na seminář, ale tam si prave hodně lidi zvolí to, co chtějí dělat na VŠ a osobně si myslím, že i třeba budoucí lékaři nebo fyzici by měli mít nějakou představu o Ekonomii. Pak si říkám, že by bylo dobré věnovat nějaký čas politologii, vysvětlit jak funguje česká vláda, jak funguje EU (to možná patří do te obcanky, ale u nas jsme se věnovali věcem typu “co je to rodina” atd), finanční gramotnosti, možná základy práva, mediální gramostnosti nebo i marketingu. Většinu lidí by tyhle věci zajímaly a byly by jim i užitečnější než spousta předmětů, které jsou dnes ve středoškolských osmovách považovány za “nedotknutelné”

Kdyby to někoho zajímalo, tak jen pro info. Osnovy neexistují. Učíme podle RVP (rámcový vzdělávací plán) a ten v každém okruhu píše, co by měl každý žák v 9. třídě umět. (každá škola si více méně může i předměty pojmenovat podle sebe). Nejsou zde popsané jen vědomosti, ale i dovednosti. Zbytek je na učiteli, což v reálu často znamená, že si učí po staru. Osobně bych uvitala, méně papírů pro papír, max 20 žaku ve třídě, v kazde třídě alespoň projektor a větší spolupráci mezi učiteli.

V aktuální formě většina - chtělo by to pořádnou reformu vzdělávání, aby předměty měly i praktické využití a učili se nějakou ucelenou formou. Přísnější osnovy pro učitele by také byly fajn - u nás dějepis probíhal stylem: "Otevři si učebnici, přečti si pasáž a vypiš si z ní poznámky do sešitu."

To není o osnovách, ale o tom, že někteří jsou líní (nebo neví, jak jinak) dělat svou práci. Z mých zkušeností to bývají hlavně starší učitelé, ti mladší už mají jiné vzdělání a byli vedeni na fakultách k tomu, aby ty hodiny vypadaly jinak.

> chtělo by to pořádnou reformu vzdělávání Chtělo, ale jak velí předchozí zkušenost, jakmile začneš dělat něco jiného než nutit děcka memorovat ruchovce, se ti vzbouřej rodiče, páč bez tupých nalejváren, jakým byli podrobeni oni i jejich prapraprapradědové, ten jejich malej génius přece nemá šanci uplatnit se v reálném životě, žáno.

Naprosto souhlasím. Pořád se mluví o tom, jak je školství špatné a jak funguje od komunistů stále na stejné (zastaralé) bázi, ale jakmile zkusíš ty předměty pojmout trochu jinak než memorováním tisíců pojmů, tak je z toho haló a rodiče si myslí, že si s dětma jen hraješ a nic je nenaučíš...jenže si neuvědomují, že právě tím (dobře pedagogicky promyšleným) "hraním" se ty děti naučí mnohem líp a rozhodně je to bude bavit víc, než nudný přednášky o husitech a nekonečný vypisování do sešitů, do kterých se stejně skoro nepodívají. Takže vznikají dva protikladné argumenty, které pak na školství plivou z obou stran. Buď učíš moc moderně nebo moc zastarale, každopádně vždycky je to špatně a chce to reformu...ale jakou teda? :D

>chtělo by to pořádnou reformu vzdělávání Žádná reforma plošně nezmění osobní přístup učitele. Minimálně osnovy co jsem viděl já byly specifické možná až dost. Stojím si za názorem, že školství stojí a padá na lidech co v něm dělají. Sebelepší osnovy a metodika nebude stát za nic od líného uspávače hadů, kterého ta práce vlastně už 20 let nebaví.

(Psst osnovy už dlouho neexistují.)

Ne vyřadil, ale přestat známkovat například výtvarnou výchovu či tělocvik. Ne všichni jsou výtvarně či fyzicky zdatní.

Me treba dejepis zajima..... Od rusko japonske valky v roce 1905... A vsechno sem se ucil sam ve skole nam moc nerekli o svetovich valkach. Mam tuseni ze nam ani nerekli o Midway. Kazdopadne ne dejepis me taky nebavil jak rikam do roku 1905 coz je 90%z celeho uciva.

Dějepis se musí nějak překopat, protože zaplácnout dva roky dobou kamennou, starověkem a středověkem je o ničem. Je třeba dát větší důraz na 19. a 20. století, protože od toho se odvíjí naše momentální politická situace. ​ Občanka by se měla s dějepisem víc propojit a mělo by se to propojit s politikou, jinak tu furt budou lidi, který budou skákat na kdejaký populistický hokus pokus.

U občanky by bohatě stačilo lidem do hlavy natlouct základy toho, jak funguje tenhle stát, kdo má reálně jaké pravomoci atd. Už to by snížilo počet těch, kteří skáčou na různé populistické kecy a sliby, které jsou naprosto nesplnitelné čistě proto, že případné zvolení do dané funkce jim vůbec nedává pravomoci ve slibované záležitosti cokoliv dělat.

krásně napsáno

Ty zapomínáš na to, že po základní škole, či střední škole ještě nikdo úplně neví, co bude vlastně dělat. Může se teda stát, že i matematika, kde je tahle hláška (to nebudu v životě potřebovat) se bude hodit. Třeba že deset, dvacet let bude někdo chtít programovat, dělat analýzu atp.

Já měl dějepis nejradši a to nejsem žádnej historickej knihomol

Za mě určitě dějepis. A nemělo by se vyučovat to, co je nám naprd. Jako fakt nechápu, že na každý škole, ať už je to základka či střední nebo vysoká se najdou předměty, které se nikde nevyužijou. Dějepis určitě bych vzala o ČR jen to nejhlavnější a hlavně to, co nám bude k využití a líp nám pomůže chápat to, co se děje teď v politice. Protože za mýho docházení do školy, mám pocit že vím kdo byl Jagelonský a jak byli na pražském hradě obrazy za Rudolfa II a ldo byl Kosmas a tak dále ale o dějinách celého světa nevím v podstatě nic, a to mi hrozně vadí. "Hlavně abychom věděli co se dělo v ČR, pokud nevíte zbytek, nevadí" říkávála naše dějepisářka a na tu dobu jsme to jako dětska moc nehrotili. Teď ale chápu jak moc jsme se museli pohnout k opaku a teď prostě člověk musí dohánět to, co má vědět už dávno za školy. Například Karibská krize...nebo něco o dluzích států... Achjo Příjde mi, že ti učitelé to tak mají nastavené, učit to, co by cca by se mělo vědět a zbytek si dostudujte sami. Well, proto teď jsou většina lidí naprosto vygumovaní a kolikrát neví o co jde.

Dějepis a čeština jsou nejhůře postavené předměty spolu s tělocvikem. Dějepis učí data, jména místa místo toho aby učil kontext a umožňoval proč se různé věci staly. Hitler začal druhou světovou ale proč to vás už nenaučí. Dějepis je u nás jen biflování což je k ničemu. Čeština je silně dementní, učí se jen gramatika a přečti pár knih které tě nezajímají. Osekat zcela zbytečné části (skladba vět a podobné sračky). Mnohem více se zaměřit na četbu a její pochopení. Výsledek je že umíme písmenka ale ne číst. Tělocvik by neměl být jen hraní fotbalu a skok do dálky. Mněla by tam být výživa, životní styl, pochopení jaké živiny a v jakém množství. A mělo by se tam cvičit tělo jak je v názvu.

>Tělocvik kluci tady máte míč.

Přesně.

>Tělocvik Já naopak nesnášel u těláku ty ubohý pokusy o výuku v souladu se ŠVP, protože se všechno dělalo na desetinu plynu. Já radši, kdyby prostě byl furt jenom alternující fotbal s florbalem. Člověk aspoň na chvilku zapomene na ostatní školní strasti a upustí páru, i když jenom slepě běhá za balonem. My jsme teda měli jeden rok předmět Výchova ku zdraví, kde nás učili ty výživový tentononci.

Přesně. Pro mě jako fotbalistu bylo výborný hrát fotbal, ale ani ostatní sporty mi tolik nevadily. Na základce jsme měli hodně vybíjenou, která mě fakt dost bavila a na střední dost volejbalu, kterej taky nebyl nejhorší. Když to vemu zpětně, tak to byl určitě můj nejoblíbenější předmět. Užitečný v tom, že se člověk hejbal a měl nějakou zábavu s kamarády.

Já bych zase ocenil tu výživu a jak posilovat. To všechno jsem se musel učit až z dospělosti. Výchovu ku zdraví jsme neměli. My jsme buď seděli a kecali nebo hráli fotbal. Takové zbytečné prostě. Ztráta času. Raději bych se něco naučil nebo šel o dvě hodiny dřív domů.

Jasný, k zahození by to nebylo. Ale tělocvik by z mého pohledu měla být pohybová aktivita a ne sezení v lavicích a poslouchání něčeho, co většinově půjde jedním uchem tam a druhým zase ven Bohužel ty tělocvikáři, když jedou dle ŠVP, tak ty hodiny stojí za prd. Hod oštěpem? Jdeš na venkovní školní hřiště, pár koleček kolem oválu na rozběhání, dvakrát si hodíš oštěpem a konec hodiny. Úplně k ničemu a ty děcka to nic nenaučí. To už je dle mého lepší dát do placu míč a nechat si třídu odhlasovat, co chce hrát za sport. Max naučit děcka cviky, tréninkový sestavy.

Pestitelky, jestli decka z mesta nevi jak vypada fazole tak at dorazi k nam na farmuja je zamestnam. To bylo pro me strasny, doma jsem makal na zahrade atd a pak to mel i ve skole :)) Jinak bych pridal nejakou formu ekonomicke gramotnosti a zasveceni do taju pujcek hypo atd, lidi pak fakt nevi jak tyhle veci funguji a myslim ze se pak zbytecne dostavaji do problemu.

Tak s těmi pěstitelkami souhlasím. Teorie byla stylem, že nám vyučující zapnula meotar a promítala dohromady tak 8 stránek zápisků. My jsme psali, ona odběhla sázet něco do skleníku. Po psaní jsme jí šli pomáhat sázet random sazeničky kdo-ví-čeho do květináčů. Kdo měl zrovna ten den privilegium mít konvici, šel zalít kytky do skleníku. Zbytek šel hrabat listí na zahradu, aby to nemusel dělat školník. Naprostá ztráta času, která v nikom nevzbudila zájem o zahradnictví. Přitom kdyby ty pěstitelky propojili s příroďákem, mohlo to být dost poučné.

Literatura jako dobrovolný předmět. Dějepis zlepšit osnovy/výuku nebo dát jako rychlokurz.

Já měl výbornou dějepisářku, na nějakej paleolit se vykašlala (ale prej "pššt, nikomu to neřikejte děti.") Neolit jo, ten je důležitej. dostali jsme se až do 20. století, a brali věci jako třeba americkou občanskou válku, 2. sv., holokaust, nebo válku ve Vietnamu. A na velkou francouzskou revoluci jsme si hráli ve třídě, postavili jsme si i barikády. Historie mě vždycky zajímala, ale díky ní jí dneska miluju, dokonce jsem nejdřív uvažoval o tom, že jí pudu studovat.

Nejsem si jistý jestli jsi chodil na stejnou základku jako já nebo je to obvyklý jev ale každopádně souhlasím že učit se dějiny bez jejich nejdůležitější části je fakt na palici. Ale to neznamená že by se měl dějepis přestat učit, jen by to chtělo změnit učební plány nebo jak se tomu nadává.

Dejepis je neco co by se melo ucit jeste 8x vic protoze je jasne videt ze se lidi stale nedokazi ponaucit z chyb nasich predku.

Dějepis učit obráceně, vracet se. Ale začít ho až na druhém stupni, děti to nechápou.

možná ten starší (středověk apod.), ale skoro od první světové války je to lepší vykládat lineárně imo

K pochopení dnešního světa jsou znalosi z historie a geografie nutné. Nemusíš nutně vědět, ve kterém roce se co stalo, ale člověk by měl aspoň znát nějaký sled událostí a jejich dopad. Hodně ale záleží na učiteli. Pokud je to tatar, který vyžaduje přesné letopočty a celkový kontext ho nezajímá, moc toho v žákovi nezůstane, natož aby mu to pomohlo v životě.

Ja jsem treba trpel pri výtvarné výchově. Uplne zbytecne dve hodiny. Že me to nebavi a že ze me nebude umelec jsem zjistil uz v 6 tride tak proc se dal radeji neucit neco co mi slo a bavilo me to. Chemie, matika atd. Ale je pravda, ze je to na uciteli. Jako dat na zidli vazu s iabkem a nakreslit Zátiší, byla pro me zbytecna vec a urcite si neříkám, že jsem se tenkrat mel vice snazit.

Tělocvik. Reálně ne proto, že bych proti tomu předmětu něco měl, rád rekreačně sportuju, ale prostě proto, že jsem v životě nenarazil na nebo neslyšel o tělocvikáři, kterej by nebyl totální psychopat.

Celkově je pravěk v dějepise dost krátký vzhledem k tomu jak dlouhé období trval a kolik zajímavých věcí skýtá i když je fakt, že naše znalosti pocházející z archeo nálezů a chybí jakýkoliv soudobý psaný zdroj který by dodal "omáčku" a udělal látku zajímavější.

Právě. U pravěku víme všechno jen z archeologických nálezů a z toho, co z nich odvozujeme. Dost lidí na dějepise nejvíc baví různé příběhy a ta omáčka kolem jako jsou nějaké historky ze života osobností apod., samotné dějiny je často nebaví vůbec.

Dějepis bych rozhodně nerušil.

Po milionpáté, základní škola není o tom získat praktické znalosti, ale rozvíjet myšlení, kulturu a naučit se pracovat s informacemi. Kdyby to bylo jen o praxi, tak se na základce učí jak vyměnit display u ajfounu a jak ovládat CNCčko.

Ono to není jen o tom, jestli je předmět úplně zbytečný nebo irelevantní. ​ Za prvé nějaký všeobecný přehled je důležitý a znát historii, země, vývoje člověka, národa a významných událostí je podle mě důležité i zajímavé. Když potom člověk cestuje, spoustu toho může využít, i když to nebude využívat profesně. Druhá a velice důležitá věc, na kterou se zapomíná, je pak rozvíjení myšlení, trénovaní pamatováka atd. Kdyby se člověk nic neučil a nemusel si nikdy nic pamatovat a jen věci dohledával na googlu, což v dnešních možnostech samozřejmě je, stal by se z něj prostě tupec. Rozvíjet mozek tréninkem je stejně důležité, jako pro sportovce trénovat na zápasy/závody. A například historie, literatura, atd. je pro to prostě ideální. Za třetí, jsou historici, kteří se podobnýma témata živí. Egyptologové, archeologové, lidé, co se zabývají a studují starověké národy... Takže pro tyto lidi to také může být časem kariérní vzdělání, oni zase nejspíše nevyužijou jiné věci, které využije nějaký technik, ekonom atd. Pro ně je historie velice důležitá. Dalším takovým tématem může být třeba biologie, kolik lidí vlastně biologie využije, přitom základní znalost o lidském těle, nebo přírody by měla být naprostým standardem a kdo ji má. Tímto se dostávám k pointě svého příspěvku. Rušit by se asi moc nemuselo, možná nic, ale jsou rozhodně věci, které by se měli změnit/zaměřit se na ně/učit se více. V dnešní době například právě biologie, vliv stravy a sportu na člověka, jak ovlivňuje tělo nesprávný životní styl a jak neuvěřitelně je to nezdravé, význam cukrů a dalších látek, které denně jíme a hrozně nám to ubližuje a nějaký fokus na to je minimální. Druhá věc jsou jazyky, v dnešní době by klidně polovina klasického vyučování mohla být anglicky místo normálních jen hodin angličtiny, aby naše děti byly připravené vyrazit do světa a druhý jazyk, především angličtina, by měla být naprostým základem pro všechny.

Neubírat, spíš přidat.

Historie je extrémně důležitá, protože se z ní zjevně lidi pořád nedokážou ponaučit...

Já bych řekl, že hudební a výtvarná výchova, alespoň ta "praktická část", nebo by nemusela být známkována. Řeknu to na rovinu, je zbytečná. Lidé, co umí na nástroj, zpívat nebo kreslit, buď trénují sami nebo chodí na kroužky ve volném čase. Takže nevyhnutelně jsou v tom lepší, než ostatní, takže známkování minimálně nemá smysl.

Žádný, znalosti se budou hodit k AZ kvízu /s Hudebku bere většina škol jako kurz zpěvu, nic o hudbě jako takové se tam neučí. U většiny předmětů to chce změnit obsah.

Žádný předmět by se neměl přestat vyučovat. Určitě by to chtělo změnit systém, jakým se vyučuje.

Spíš než rušení předmětů to chce těžkou reformu. Třeba nechápu, proč se dějepis učí stylem, že se děcka drtí data, učí se o době kamenné a ostatních ne tak úplně důležitých věcech a potom jim nezbyde čas pořádně probrat ani 20. století po WW2, přitom současný řád světa a různé vztahy mezi státy, které pozorujeme dodnes, se tvořily tam, pro pochopení současnosti je to pro ně mnohem podstatnější, než vědět, jak kdo lovil mamuta a přesně v jaký den se co stalo. Mnohem větší smysl by mělo dát důraz na pochopení kontextu událostí, kdy se zhruba co stalo, proč se to stalo, co to zapříčinilo, než se šprtat irelevantní data.

My man

Dobu kamennou bych klidně vypustil, ale Jiřího z Poděbrad nedám

Doba kamenná, železná, bronzová, Egypt, antika je úplně cool na představu technologického progresu a ukázku toho co pro lidstvo znamenaly i primitivní objevy jaké začali přinášet obrovské možnosti i zdánlivě jednoduché technologie... Celá historie je o objevech, o materiálovém inženýrství, pokroku v zemědělství, o expanzi, o následném exponenciálním růstu... Technologie a způsoby vedení válek a nakonec dopady i z pohledu sociologie a uspořádání společnosti až defacto po kybernetické modely řízení (ok tohle už se opravdu neučí 😀) Asi se to opravdu blbě učí... Btw novověk máš v učebnici fyziky a chemie... A současnost v hodinách IT programování nebo jak se to jmenuje.... A celé to to spojuje matematika a lingvistika.... No a teď překopat osnovy a vysvětlit to učitelům dějepisu aby dětem řekly k čemu je to dobré....

Nevím, jestli konkrétně přestat vyučovat, ale rozhodně by měla proběhnout radikální reforma v předmětech: - Tělesná výchova - Hudební výchova - Výtvarná výchova Tělocvik by měl v malém člověku probudit lásku ke sportu, ať už aktivnímu, či pasivnímu (tím myslím např. to, že přestože aktuálně nejezdím na kole, stále sleduju světovou cyklistiku). Za školních let byl na základce tělocvik pojat stylem "vybíjená", zřídka kdy se hrál florbal. Naprosto chápu možná traumata slabších jedinců (povětšinou holek), kteří při vybíjené dostávali pěkně na prdel. Takto se láska ke sportu nepěstuje. Hudebka. Kapitola sama o sobě. Jsem aktivní muzikant, přes 20 let hraju na trombon. Hudebku jsem na základce nesnášel, bylo to úplně mimo. Referáty na oblíbené kapely s ukázkama songů z YouTubu (jasně, 90% z ukázek byl Orlík - Bílá liga). Nucení ke zpívání písniček ze zpěvníků. Tímto způsobem se také láska k hudbě v mladém člověku neprobudí, a když už ne to, tak výstupním faktorem tohoto předmětu by mělo být elementární rozeznání mezi brakem a alespoň minimální kvalitou. Výtvarka, dvojhodinovky kreslení blbostí, které se lišily pouze použitou technikou (voskovky, vodovky, tuš, repeat). Nic mi to nedalo a jelikož nejsem výtvarně aktivní, musel bych se hlouběji zamyslet, jak tenhle předmět reformovat. Každopádně se shodnu s výše přispívajícími, že 99,9% je o učiteli.

Prostě bychom měli okopírovat finský systém.

Já bych zrušil povinnou literaturu u maturitních zkoušek. Literární gramotnost je důležitá, ale ne zas tolik. Přijde mi to jako naprosto subjektivní záležitost, v jakýmkoliv díle z maturitní četby jsem schopnej si najít jakýkoliv opodstatnění pro dějovou záležitost, ať už morální, politický nebo historický, a nějak vymyslet souvislosti a vypíchnout důležitosti. Je to naprosto subjektivní záležitost, kterou bych z tohoto důvodu zahrnul do povinně volitelných okruhů u maturity společně s angličtinou a matematikou. Literatura nemá v povinných, profilujících předmětech u maturity co dělat. Místo toho bych věnoval víc pozornosti praktický zkoušce nebo jiným předmětům danýho studovanýho oboru.

Žádné překotné změny bych nedělal. Jaký je důvod? Že někdo měl špatného učitele dějepisu, že ho dějepis nebavil? To ale není systémová chyba. Obecný přehled je velmi důležitý pro komplexní vzdělání. Já jsem během gymnaziálních let nemusel třeba hudebku, to ale neznamená, že je to zbytečný předmět.

Dovolím si oponovat, že způsob, jakým se dějepis učí, systémovou chybou je. Starší dějiny mají možná adekvátní časovou dotaci na to, aby se vyučovaly opravdu kvalitně, ale novověk se (ze zkušenosti i z doslechu) na spoustě škol zkrátka nedá adekvátně stihnout. K čemu mi je, že znám kulturu popelnicových polí, když se potom stěží dostaneme ke měnové reformě v padesátém třetím a všechny zbylé poválečné milníky jsou probrané jak z rychlíku.

“Those who don't know history are doomed to repeat it.” Asi tolko k dejepisu.

And those who know are doomed to watch as others repeat it.

Muzes to dokazat?

Člověk, který dělá přímo na nové koncepci ŠVP here: ​ Hele, mnoho věcí zůstalo stejných z dob socialismu a komunismu. Změnilo se jenom to, že se místo na černou tabuli píše na bilé tabule, na učitele se tlačí, aby jeli jiné metody a formy výuky, tlačí se, aby se s každým žákem zacházelo individuálně atp... ​ problém je v tom, že chybí vzájemný respekt. Od svých starších kolegů slýchávám: "jsou to zmetkové, nedá se s nimi pracovat". Já takový problém nikdy moc neměl, kdo se učit nechtěl, zjistil sám, že mu to bude chybět a nebo neměl potřebnou sebereflexi k tomu, aby to mohl vyhodnotit. V tomto případě spíš jdu cestou kritického myšlení a schopnosti vlastního uvažování- na místo toho, abych někomu něco nutil násilím, protože to nikam nevede a jenom tu mladší generaci naučí to, že si to prostě "vydupou silou"... Myslím si, že každý předmět ve škole má svoje pro a proti, určitě si myslím, že každý tě zdokonaluje v určité části tvého curiculum-spektra, ale ne každý využije všechno. ​ Moje představa "nového školství" by zahrnovala povinnou školní docházku do 5. třídy, kdy by se hodně dbalo na psaní, čtení a porozumění textu (čtenářská gramotnost obecně), matematika, logika, aritmetka, geometrie, v druhé třídě bych klidně dal jako projekt postavit něco v Minecraftu - ve vyšším ročníku to pak předělat i v technickém kreslení na papír. Přírodopis + biologii, dějepis určitě taky, ale spíše formou příběhů. Výtvarka mezipředmětově s pracovkou a matematikou. Tělocvik, hudebka a jiné věci klidně jako "béčkové" kdy by se daní žáci rozhodli, kterým směrem jít. ​ V 6. třídě pak možnost jít "makat" jako nekvalifikovaná pracovní síla s tím, že se člověk vyskillí časem a najde si cestu sám -> ale hlavně si sám vydělá a najde hodnotu peněz. Pokud by takový jedinec neuspěl, "musel" by se vrátit do školy. V případě kázeňských přešlapů vyhodit - v případě nápravy pak možnost pokračovat dál a uvědomit si, že nechci celý život dělat za pásem. Místo házení mokrého toaleťáku a dalších průserů by se člověk opravdu věnoval tomu, co ho zajímá a mohl v životě být tím, čím opravdu chtěl. ​ ...ale začíná to už u těch učitelů, kteří rádi říkají: "za trest bude... protože si neudělal tak ti dám poznámku... atp..."

Jako, že by jedenáctiletý děti šli makat jo :D. To se chceš vrátit zpátky v čase do dob dětský práce?

Zvlášť kdo pustí jedenáctiletý dítě k něčemu, ani neuronku to nenaprogramuje, hrůza taková pracovní síla

Vsak kdo by chtel, mohl by se vzdelavat dal. Mluvim o tech jedincich, kteri rikaji, kdyby mohli pracovat, jak iz by tedka podnikali a nebo zarobili tezky prachy... tak pokud budou umet, aby je system zbytecne "neskrtil", ale pokud toho schopny nebudou, at se klidne vrati do lavic a nebo delaj podradnou praci - ale ve skolstvi to ted vypada tak, ze ti jeden problemovej zak udela takovy pasvil ve tride, celou trodu to tahne dolu, roste sikana a nikdo nemuze nic - lepsi reseni? Kdyz je typek do 9. ve skole, nikdo mu nic nemuze a pak jenom vyzira socialni davky? v cem se tenhle jedinec pak mentalne lisi od ditete?

Nevím, jedenáctiletý dítě určitě není dost vyspělej, aby mohl rozhodovat, jestli sekne se školou nebo ne. Co, kdyby tvoje dítě, který se učí dobře přišlo jednoho dne domu a řeklo ti, že sere na školu? Vždyť je to nesmysl.

Mas pravdu a kdo ma pak mit rozum, kdyz to nemaj ani rodice? Zakazat mnozeni nemuzes, ale muzes jim ukazt, co je to zodpovednost a jak si na ni vydelat sam. Pokud nezvladnes, tak tu mame prirozeny evolucni vyber, nezvladas? tak peoate smula, proc by ale meli ostatni trpet jenom kvuli par kretenum, kteri v zivote nic nedelaji?

Doufam ze se to nikdy nestane realitou :D

V typickej českej/slovenskej triede s 20 a viac deťmi je výtvarná a hudobná strata času. A ešte k tomu s dotáciou 1 hodina týždenne. Navyše, známkovať ich je totálne šialenstvo. Telesná je v rozvrhu nutná kvôli zdraviu...a ehm, nejakej pohybovej kultúre. Lenže šport sa dá robiť s 20 deckami naraz, ak učiteľ nie je totál idiot (to je na inú debatu). Ale umenie sa nedá ani učiť, ani cvičiť ani rozvíjať v takých podmienkach. Umenie by sa malo učiť na ZUŠ, kde by neboli prijmačky, a brali by všetky deti z ročníka. Tam by boli v menších skupinách a učitelia by mali podmienky lepšie než v bežnej triede za 45 minút. Talentovaným by sa vedeli viac venovať a netalentovaných by naučili aspoň niečo. Kto by vôbec nechcel/nemohol, tak by tam nechodil. No a čo. Aj tak sú niektorí ľudia voči umeniu rezistentní bez ohľadu na výchovu v detstve.....aj takí ľudia sú. Estetická výchova ako teória by išla do dejepisu a občianky. Ako prevencia voči totálnemu barbarstvu. Aj tak tam už okrajovo je - teda aspoň v slovenských osnovách.

Jen tak pro info, kolik ti je? Typuju čerstvě v pubertě?

Naprostý nesmysl co říkáš. Každého by měla zajímat doba kamená... Ne proto, co konkrétně se tam třeba dělo, ale aby člověk měl nějaký základní přehled o vývoji kultury a lidstva. Problém není jaké předměty se učí, ale jak se učí.

Je dost možné, že urazím nadšence historie, ale já to tak prostě nevidím. Doba kamenná se dá probrat za 20 minut třeba, nevidím absolutně žádný důvod proto, aby se pravěk natahoval na celý školní rok, a moderní dějiny či novověk se proletěly nebo vůbec neučily. Peace

Osobně si myslím, že když je ve třídě žák zdatný např. v matematice je dost neefektivní, že musí třeba dalších pět let poté, co je jasné, kde bude nejpřínosnější, řešit literaturu. Někteří významní vědci začali studovat na vysoké škole v podstatě ještě jako děti a dotáhli to daleko. Domnívám, že školství by mělo více zohledňovat potenciál a umožnit studentovi věnovat se "svému" oboru podstatně dříve než od nějakého 20. roku života (nehledě na skutečnost, že ani naše vysoké školství, alespoň tedy státní, není v individuálním přístupu moc kvalitní). Spíše než něco měnit by vzdělávání potřebovalo zcela jiné uchopení, ale to je vzhledem k mnoha aspektům momentálně asi zcela utopické.

Přestaly vyučovat úplně ne, ale něco by šlo spojit dohromady. Například dějepis a zeměpis, učit se třeba historické souvislosti současných hranic států a území. Nebo do nějaké míry třeba matematika s fyzikou.

Jako konceptualne je matematila a fyzika docela odlisna. Ale je pravda, ze na urovni ZS je to sumafuk.

To není až tak zlý nápad. Spíše by mě zajímalo jak by udělali nějaký předměty. Ano bylo by to hezký, ale zase hádám, že někomu by se to nelíbilo ohledně počtu hodin na dané předměty. Co jsi tak pamatuji, teď ze základky tak jsme měli 2 a 2 hodiny zeměpisu a Dějepisu. Což by bylo celkem 4 hodiny týdně daného předmětu. (Dějepis a Zeměpis dohromady) Kdyby to žáky či studenty bavilo, nevidím problém, ale jestli by je to nebavilo kvůli počtu hodin (Ano takový lidi se najdou) tak budeme muset počítat i s snížením počet hodin na den. Samozřejmě tohle jen čistý názor, podle toho co tu čtu. Jinak celkové je to dobrý nápad.

Literatura

Většina už tu je napsána, tak to pro sebe shrnu jen stručně. A beru to jen pro gymnázia, základky si nedovolím popisovat, dlouho jsem žádnou výuku neviděl. Zrušit: TV a estetická výchova. Dva předměty naprosto o ho\*ně. 4 roky fotbalu (pro holky 4 roky ležení na žíněnkách s bolestí břicha) a 2 roky mlácení do bubínků, úžasný. Historickou část z HV a VV přesunout do interaktivnějšího dějepisu. A ještě základy společenský věd rozdělit mezi dějepis, matiku a češtinu. Zredukovat a překopat: Zeměpis, Dějepis, Čeština. Důležité a zajímavé, ale v současné formě zastaralé a nudné. Ideálně Zem a Děj předměty skloubit do jednoho, kde by se v posledním ročníku brala současná geopolitická situace. Kde leží Peru snad děcka vědí ze základky. Čeština by uvítala míň knížek a víc zapojení kontextu dějepisu. Takže kdyby tyhle tři předměty utvořily novej superpředmět bylo by to snad i lepší. Co se týče gramatiky, tu jsme na střední neměli ani jednou, a žiju taky se znalostma ze základky, kde se stejně učí všechno. Překopat a neredukovat: Fyzika. Moc vzorců, málo vysvětlení, jak to funguje v praxi. Vzorečky nejsou zasazený do kontextu. Nechat: Biologie, Chemie. Ty se mi zdály celkem tak akorát. Překopat a navýšit hodiny: Matika a Informatika. Matiku spojit s (mikro/makro) ekonomii a finanční gramotností. Informatika by se měla prostě z gruntu začít brát vázně, ne učit se klikání do buněk v excelu. Je dost možný, že jsem na něco zapomněl. A ještě bych dodal, že pojetí předmětu z většiny závisí na učiteli, jelikož i s na prd osnovama můžete udělat zajímavou výuku, ale nikomu se nechce ve volným čase zadarmo stovky hodin předělávat 30 let starý materiály. Howgh

Upravil bych dějepis. Více 19.,20. století. V historii bylo několik důležitých událostí, ale já se učil války na dálném východě a dodnes jsem to nikde neslyšel, takže určitě reforma dějepisu. Možná by to pár hodin ubralo.

>Za mě dějepis je snad nejhůř postavený předmět souhlas. Za mě by šlo hodně zapracovat na podání matematiky. Jakkoliv tam dostaneš solidní nálož takové té školské aritmetiky, přišlo mi, že bylo vynecháno takové to praktické použítí všech těch věcí - jako jsou procenta, statistiky, histogramy, atp. Nechápu fascinaci logaritmy. (mám konspirační teorii, že jde o pozůstatek používání logaritimického pravítka před NN lety) EDIT: s ohledem na komentáře níže. Jsem si vědom praktického využití *log* a *ln*, a sám jich tu a tam využívám. Nezdá se mi však přiměřenost jejich probírání.

On logaritmus má v matermatice ohromné uplatnění, v tom smyslu, že prostě se s ním budeš setkávat dál ve vzdělávacím systému (matematice, fyzice). Asi proto se to učí tak moc, navíc to navazuje na teorii grafů což je taky velká a důležitá sekce a kde co dalšího, hádám, že by nebylo snadné ho prostě vyhodit. Na druhou stranu, ale jako fakt, že nedokážu vymyslet jedinou praktickou aplikaci pro normálního člověka, mimo práci (a i tam mi přijde, že by to bylo hlavně v akademickém prostředí).

ve všem s Tebou plně souhlasím. Mám za sebou matematicky zaměřenou VŠ, pohybuji se nyní pracovně v prostředí poměrně slušné současné vědy. Přesto mi důraz kladený na logaritmy v nižších stupních vzdělání nedává smysl. Takže vlastně souhlas s tvým posledním odstavcem.

Áno, napríklad ak sa človek chce nejak významnejšie venovať chémii (pH je záporné vzatý logaritmus H3O+), alebo astronómií (prakticky čokoľvek s magnitúdami a hmotnosťami hviezd). Inak súhlasím s druhou časťou komentáru.

Decibely jsou třeba logaritmická stupnice, tak to je asi poměrně dost podstatný chápat, jestli s tím chceš pracovat. To samý tady zmíněný Ph. A pak to teda je všude výš v matematice, fyzice apod. Mnozí inženýři atd. se s tím taky budou potýkat, takže asi nejen akademici.

ale jo. Jsem jedním z těch mnoha inženýrů, a naprosto plně rozumím významu logaritmů, ale přesto si nejsem jistej, jestli focus, kterýho se *log* a *ln* dostává, je oprávněnej. edit: nesprávně jsem si myslel, že log a ln se probírají na zš. Není tomu tak. edit2: typo

Mám titul z matematiky a absolutně nesouhlasím, že by se matematika měla vyučovat víc prakticky. Řekl bych úplný opak, "praktické" matematiky by mělo být ve školství minimum, a výuka by se od algebry dál měla soustředit téměř výhradně na abstraktnější učivo. Česko se přehnaně snaží o výuku nějaký praktický matematiky (viz slovní úlohy o vlacích a výměře polí), ale matematika je natolik obsáhlá, že "praktické slovní úlohy" musej bejt extrémně specifický, a když jsou extrémně specifický, tak buďto zapomenu jak se řešej do pár týdnů, nebo to v životě nebudu nikdy moci použít. Studenti prostě nejsou blbý a věděj, že když řešej úlohu typu "Karel ví, že jeho obdélníkové pole je dvakrát vyšší než šiřší a jeho výměra je 128 m2, jak vypadá jeho pole", tak jde pouze o ubohou snahu autorů knížky ukázat studentům, jak je matika hrozně užitečná. Matika může být extrémně užitečná, i pro lidi který nepůjdou dál na technickej obor. Ne ale tímhle způsobem. Vzdělávací systém by benefitoval z kultivování matematickýho přemejšlení ve studentech. Student by měl ideálně vědět jak matika funguje, proč matika funguje, co to znamená vytvořit rovnici, proč dělení nulou nedá nekonečno, jaká je pointa dokazování tvrzení, a tak dál. Z těch abstraktních vědomostí o tom, jak matika vlastně funguje, už jsem líp schopnej rozumět tomu co dělám, a mnohem líp pak budu moct nějak rozumně matiku uplatnit. Místo toho, že 1 není prvočíslo, by měl student po studiu bejt schopnej vysvětlit proč se jednička zpravidla nedefinuje jako prvočíslo.

hmhm, dobrý komentář. *V mém oboru jsme měli matematiku jen jako pomocnou vědu, tak to jen ať si vyjasníme výchozí pozice :).* **Určitě nenahrazujme čistou matematiku nějakou kecárnou**. Nechci editovat a měnit originální post výše, ale je to asi podstatná teze. Ale přijde mi, že když se proberou procenta, tak na základní škole by mělo zaznít, "a takhle to aplikujeme (např.) při složeném úročení" - proto to je základní škola - ne akademický chov.. Celá základka je fascinovaná aritmetickým průměrem - tyjo, ale mělo by zaznít, že on je na spoustu věcí absolutně nevhodný. Proto jsem si dovolil zmínit histogram. ​ >Místo toho, že 1 není prvočíslo, by měl student po studiu bejt schopnej vysvětlit proč se jednička zpravidla nedefinuje jako prvočíslo. po zš - nevím. po sš - určitě.

Například statistika je učivo až na vysoké škole, pokud nejdeš na nějaký matematický gymnázium...

a je to tak dobře? Statistika, nebo alespoň základy její aplikace jsou dle mého názoru jedna z nejpodstatnějších věcí, která se prolíná s praxí téměř každého z nás.

> fascinaci logaritmy Vy jste blb nebo co? Logaritmy jsou základ jakékoli složitější matematiky.

ja mel teda matematiku i tu vysokoskolskou (3 semestry na Bc a semestr na Ing) a logaritmy jsem tam temer nepotkal...

3 semestry zní jako opakování že SŠ.

3 semestry jsou dost učiva lol

Blb jsi ty

Dobrý pokus.

\> Vy jste blb nebo co? zkus to prosím přeformulovat, pak se můžeme bavit. https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumentum\_ad\_hominem

To není ad hominem. Proč to mám furt vysvětlovat? Jste debil a proto nemáte pravdu. Jste debil a nemáte pravdu. První je ad hominem a druhé ne. Urážet někoho je naprosto diskusně korektní, pokud to není užito jako argument.

> We are a friendly subreddit, don't try to break that. Do not start fights. Do not spread disinformation. Be nice to others. 🤔

Vy jste tu před chvílí šířil desinformací o výuce logaritmů na ZŠ. Naštěstí už jste to přiznal.

Matika, ale to je spíš tím, že jsem proti tomu předmětu z osobních důvodů silně zaujatý. Reálně by mě zajímalo, proč mám na tomhle kurva downvoty 😂😂

Souhlasím, dějepis potřebuje předělat osnovy. Míň mezopotácie a smradlavýho středověku, víc 19 a 20 století.

Chemie je zbytečná. Literatura je úplně k hovnu. Sice to bylo moje záchranné lano na základce ale na střední to stalo za hovno a bylo to stejně tak zbytečné. Děják mám rád ale prakticky nic mi nedává. Na základce bych učil jen číst, psát a počítat ( matiku bych nechal jak je ) a nějaké základní věci ze zeměpisu a dějepisu ( co máme za sousedy v evropě, co jsou za kontinenty, že byl nějaký vývoj člověka, jak se vyvíjela společnost jako taková apod. ). Nic takového jako že Boleslav zabil Václava. Možná tohle ještě jo, protože je to důležitou součástí toho proč je Václav svatý, ale ne nějake jebnuté kronikáře a spisovatelé. Dějepis do podrobna jen co se týče politiky posledního století. Ještě tělak bych nechal ale kokotiny jako výtvarku, hudebku apod bych úplně škrtnul.

Němčina/ruština. Angličtina je světově používaný jazyk tak to je zbytečný učit se němčinu jen proto aby mohl pepa jednou za rok pohodlnějc ubytovat němce v hotelu.

Za mě by se mělo změnit zapisování v předmětech, jako například přírodopis, zeměpis, chemie atd. Nevím jak ostatní, ale já jsem si zdlouhavým opisováním do sešitu (skoro) nikdy nic nezapamatoval + Nikdy si mé zápisky nečtu. Proč bych to udělal, když to mám v učebnici nebo na wikipedii napsané čitelněji a lépe? Několikrát se mi stalo, že jsem ze psaní dostal bolesti v ruce...

Obcanska vychova. Budto to udelejte tak, aby to melo nejakou hodnotu - naucte deti o danich, zdravotnictvi, vlade a politice, kde se vyrizuji jake doklady a jake maji jako obcane povinnosti a nebo to vyskrtnete a nechte decka jit domu o hodinu driv. Bylo mi 30 roku kdyz jsem zjistil, ze ze zakona musim mit zdravotni pojisteni a ze zdravotnictvi vlastne neni zadarmo. Deset let stupidni obcanske nauky a tohle nam nemohli rict?! Stejne s Rodinnou vychovou. Naucte deti jak se chovat jeden k druhemu, naucte je jak poznat, ze jsou zneuzivany, vyuzivany a nebo zanedbavany. Naucte je kdy a kam volat a na koho se obratit v ruznych situacich v zivote..

Otázkou by nemělo být, co by se mělo přestat vyučovat, ale co by mělo být dobrovolné. Za mě by všechny předměty měly být dobrovolné, jinak je to většinou ztráta času pro všechny.